Pro všechny, kteří hovoří o akciové bublině a skryté hyperinflaci

JPMorgan se s investory štědře dělí o svou novou čtvrtletní analýzu vývoje na globálních trzích. Ta obsahuje dlouhou řadu grafů a já jsem pro dnešní úvahu vybral několik z nich, které nám ukážou, jak je to nyní s možnou bublinovatostí akciových trhů. A hned na začátku zdůrazněme, že pohled na samotné ceny je zavádějící, rozhodující jsou valuace. Tedy poměry cen k ziskům, či nějakému jinému finančnímu ukazateli. Jde o úplně stejný princip, jaký známe třeba u pečiva, kde by nás také neměla zajímat cena samotná, ale cena na jednotku váhy. To, že akciový index je nyní na nějaké historicky nízké, či vysoké hodnotě má samo o sobě stejnou vypovídací schopnost, jako že jeden chleba je dražší, či levnější. Smysl má tato informace také až ve chvíli, kdy porovnáme jejich váhu (abstrahuji nyní od rozdílů v kvalitě).  Americké akcie si minimálně ve světle vývoje v oblasti globálního obchodu a fáze cyklu vedou stále dost dobře.