Víkendář: Bereitschaftspotential – když se mozek chová jako akciový trh

V roce 1964 dva němečtí vědci monitorovali elektrickou aktivitu lidského mozku. Každý den k nim přicházeli dobrovolníci, kterým byly na hlavu upevněny snímače. Poté měli hýbat prstem na pravé ruce, kdykoliv je napadlo. Vědci sledovali signály v mozku, které se objevovaly před pohybem. Zjistili, že chvíli před pohybem se mozková aktivita téměř neznatelně zvýší. Jak píše The Atlantic, „tento objev znamenal pro neurovědu počátek velkých problémů.“ Dvacet let po zmíněném pokusu americký fyziolog Benjamin Libet na základě jeho výsledků dospěl k názoru, že mozek se rozhodl ještě předtím, než člověk jedná. A dokonce, že aktivita mozku se zvedá ještě dříve, než si je člověk vědom pohnutky k činu. Takže naše volba, včetně pouhého pohybu prstem, se zdála být dána něčím zvenčí a ne naším vlastním činem. Jak podotýká The Atlantic, otázka svobodné vůle byla intenzivně řešena po celá staletí předtím, ale Libet použil pro odpověď neurologické argumenty a jeho závěry celou diskusi značně oživily.