LSE: Epidemický problém s grafy

Média se soustavně snaží prezentovat informace ohledně COVID-19 pomocí logaritmických grafů. Alessandro Romano, Chiara Sotis, Goran Dominioni a Sebastián Guidi se ale na stránkách LSE ptají, zda lidé takovým grafům skutečně rozumí. Není možné, že napáchají více škody než užitku? A není možné, že když lidé hledí na grafy s běžným lineárním měřítkem, dojdou k jiným závěrům, než když hledí na ta samá data prezentovaná na logaritmickém grafu? Pokud by tomu tak bylo, pak pouhá změna měřítka v grafech může měnit postoje veřejnosti a následně i politiku. Romano poukazuje na fakt, že o velkém vlivu toho, jak si problém zarámujeme, se ví dobře. Příkladem může být to, že nemoc, která zabije 200 z 600 lidí, je považována za horší případ než ten, kdy z 600 lidí přežije 400 lidí. Toto je ale jen myšlenkový experiment, v současné době probíhá pandemie a vědci z LSE se věnují zmíněnému dopadu různě prezentovaných grafů na mínění lidí. Grafy s logaritmickým měřítkem „dávají na první pohled smysl“.