V 60 % případů to funguje na 100 %

Centrální banky opět posílají na trhy záplavu likvidity, k tomu prudce rostou vládní deficity a dluhy. Vysoká inflace je tedy na spadnutí, buď hned, nebo ve chvíli, kdy dojde k inflačnímu splácení dluhů. A nebo: Ekonomika je v hlubokém útlumu, monetární a fiskální stimulace ani nedokáže eliminovat šok, do kterého se hospodářství dostalo. Žádná inflace tak nehrozí, rizikem je deflace. Kam se přiklonit? Při hledání odpovědi nám může teoreticky pomoci teorie. A praxe – historie. I zde je ale dobré si dát pozor na to, abychom je nepoužili již předem s tím, že chceme dosáhnout požadovaného výstupu. Pokud jsme totiž zastánci teze první, najdeme v historii známá období vysoké inflace pojící se s uvolněnou monetární a fiskální politikou. A na straně teorie si tu můžeme vzít jednoduchou rovnici, která říká, že reálný produkt vynásobený cenovou hladinou se rovná objemu peněz v ekonomice vynásobenému rychlostí jejich oběhu.