Unipetrol - tržní cena blízko odhadované fundamentální hodnoty a několik poznámek k tomu.

...+5,75% na konečných 174,75 Kč/akcii. To koresponduje téměř na chlup s naší cílovou cenou formulovanou před třemi měsíci.Včerejší nárůst lze v prvé řadě spojovat s oznámením konsolidovaných výsledků demonstrujících nárůst obratu a zisku. Snadno však může docházet k přecenění těchto výsledků, neboť jsou porovnávány s obdobím loňského roku, kdy ziskovost skupiny nebyla zdaleka tak vysoká velkou část profitu realizovala skupina až ve čtvrtém kvartále 2004. Rovněž jednoduchá úměra: vyšší ceny ropy = vyšší marže = vyšší zisky neplatí v tak jednoduché formě a do nekonečna, jak ukázaly např. výsledky Parama, které naráží se svou produkcí na cenový strop a zřejmě nebude moci dále přenášet náklady vstupů stejnou měrou do cen svých produktů.Poněkud fantastickou spekulací se jeví úvaha, že růst ceny Unipetrolu souvisí se zájmem Agrofertu získat lepší vyjednávací pozici v současném střetu s PKN Orlen. Je to asi opravdu jen představa ze světa fantasie, protože Agrofert může použít nástrojů v tento okamžik rychlejších, jednodušších a účinnějších, např. určité spolupráce s minoritními akcionáři, svého postavení na trhu, svých kontaktů apod. Na druhou stranu by tím dal otevřeně najevo své nepřátelství a dveře k jednacímu stolu by si uzavřel.Na celé kauze však je podstatné, že pokud dochází k revizi původních dohod ze strany PKN Orlen a je to v důsledku změn (zvýšení) hodnoty majetkových podílů, a to zřejmě nejen současné, ale i budoucí, pak samotný PKN Orlen přiznává nárůst hodnoty podniků skupiny Unipetrol. A tento nárůst by neměl být malý, vždyť, pokud jsou pravdivé informace v denním tisku, pak si PKN cení podíly téměř třikrát více oproti původnímu ocenění. A mezi uvedenými podíly jsou podíly v klíčových společnostech skupiny Chemopetrol, Kaučuk, Paramo...Využijme jednoduché zkratky a vynásobme jen dvěma původní kupní cenu z transakce: PKN Orlen - český stát, tj. 99 Kč/akcii, v duchu zveřejněné informace. Dostaneme se na cenu cca 200 Kč/akcii, která není daleko od optimističtějších odhadů fundamentální hodnoty akcie. V tomto světle se tyto odhady již nezdají být nereálné.To vše nemění nic na skutečnosti, že druhý návrh na povinný odkup akcií Unipetrolu ve výši 135 Kč/akcii je na světě a 99% komentářů hovoří o velké pravděpodobnosti, že bude ze strany Komise přijat. Skutečně nelze asi předpokládat, že by návrhy obsahovaly ještě formální nedostatky a navrhovaná cena je nad formální minimální cenovou hranicí.Nicméně v prostředí takových pochybností o navrhovaném odkupu ve srovnání s fundamentální hodnotou, potvrzených de facto samotným PKN, by se se schvalováním nemělo spěchat.Připomeňme, že pokud se kritizuje v kauze PKN - Agrofert politikum z polské strany, politikum funguje i u nás. Komise např. soupeří s ČNB o jednotný dohled nad finančními trhy. Nebyl by pak povinný odkup Unipetrolu příležitostí pro Komisi ukázat své schopnosti fundovaně a kompetentně jednat v porovnání s uhlazenou diplomatičností bankovního prostředí? A nejde jen o politikum, v tomto případě jsou na straně odkladu i další okolnosti. Povinný odkup svou technikou v rovině znaleckých posudků připomíná nedokonalosti techniky squeeze out. Lze tvrdit, že panuje velmi velká shoda a patrně i vůle nedostatky napravit a například pro squeeze out požadovat více nezávislých posudků, tj. vytvořit odborné oponentní prostředí pro rozhodnutí konečné ceny akcie. Podobně by tomu mělo být i v případě povinného odkupu.Pokud by se tedy nalezla cesta, jak zadat další nezávislé posudky na ocenění akcie Unipetrolu, mohla by toho Komise využít a jen by tímto krokem předběhla legislativní vývoj, který lze s velkou pravděpodobností předpokládat dokonce tohoto roku.Pokud se tak nestane, je alespoň útěchou, že znalecký posudek, přináležející k návrhu povinného odkupu by po schválení odkupu ze strany Komise měl být k dispozici akcionářům.