a s ... společností za první čtvrtletí. Výsledková sezóna byla v Americe opravdu velmi silná a bude zajímavé sledovat, zda si společnosti dosavadní markantní růst zisků udrží i v dalších čtvrtletích tohoto roku. Pozitivní nálada mezi investory v průběhu týdne jasně převládala, i když některé výborné makroekonomické ukazatele opět přispívaly k obavám z dalšího zvyšování úrokových sazeb. Nad očekávání dobré makroekonomické zprávy o aktivitě ve službách, o nových zakázkách zboží dlouhodobé spotřeby a maloobchodních tržbách znovu potvrdily velmi zdravý stav americké ekonomiky. I přes vysoké ceny ropy zůstává spotřeba domácností velice silná, když tržby maloobchodních řetězců v dubnu vzrostly o 6.5%, což je nejsilnější nárůst od května 2004. Nicméně nejdůležitější roli z hlediska dalšího směřování monetární politiky centrální banky sehrála asi páteční zpráva o zaměstnanosti, která byla slabší než se očekávalo a naznačila tak, že ekonomika USA snad není přehřátá.
V průběhu minulého týdne rostly akciové tituly napříč celým trhem. Nejlépe se dařilo akciím dopravních společností a veřejným službám. Poměrně dobře si vedly i akcie energetických společností, i přes klesající cenu ropy. Index Dow Jones posílil o 1.85% na hodnotu 11577.74 bodů. S&P index vzrostl o 1.16% na konečnou hodnotu 1325.76 bodů. Nejhůře si vedl technologický Nasdaq, který přidal 0.86% na 2342.57 bodů.
Akciové trhy v Evropě též zaznamenaly velmi dobré výsledky, když se vyšplhaly na svá téměř pětiletá maxima. Klíčovou událostí týdne bylo asi čtvrteční zasedání Evropské centrální banky, která podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu v Eurozóně na úrovni 2.5%. Negativně na investory zapůsobilo snad jen prohlášení prezidenta centrální banky Tricheta o inflačních tlacích, před kterými je třeba se mít na pozoru a v případě potřeby reagovat, přičemž nevyloučil ani zvýšení o 0.5% místo obvyklých 0.25% na příštím zasedání v červnu. Souhrnný evropský index FTSEurofirst, zahrnující 300 vedoucích evropských společností, v uplynulém týdnu posílil o 1.50% a uzavíral na úrovni 1398.71 bodů. Hlavní německý index XETRA DAX 30 vzrostl o 2.21% na hranici 6142.73 bodů.
Makroekonomické zprávy
Nezaměstnanost v USA v dubnu vzrostla více než se očekávalo. Počet nově vytvořených pracovních míst mimo sektor zemědělství činil 138 tis., zatímco ekonomové odhadovali hodnotu na úrovni 200 tis. V březnu zaměstnanost vzrostla o 179 tis. nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti zůstala dle očekávání nezměněna na úrovni 4.7% a signalizuje, že v ekonomice stále existuje množství volné nabídky práce. Převaha nabídka práce nad její poptávkou vytváří tlak na společnosti, které jsou nuceny vyplácet vyšší mzdy. To mimo jiné potvrzuje i značné posílení růstu mezd v dubnu. Finanční trhy si nicméně slabší data z trhu práce vyložily pozitivně jako zvýšení pravděpodobnosti, že centrální banka USA zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu již jen na řádném zasedání v květnu.
ECB v souladu s očekáváním nezměnila svou hlavní úrokovou sazbu, která tak zůstává na úrovni 2.5%. V prohlášení k rozhodnutí o úrokových sazbách ECB potvrdila současnou rétoriku a připravuje finanční trhy na postupné zvyšování sazeb, ke kterému by mělo dojít v červnu a pravděpodobně také v červenci. Centrální banka směřování své měnové politiky obhajuje ekonomickým oživením Eurozóny a silnějším růstem peněžní nabídky, které vyvolávají inflační tlaky.
Maloobchodní tržby Eurozóny se v březnu meziměsíčně snížily o 0.9% po poklesu o 0.1% v únoru, zatímco trh odhadoval růst tržeb o 0.1%. Maloobchodní prodeje tak byly výrazně slabší než se očekávalo. Index firemní aktivity služeb se v dubnu zvýšil o něco méně než se očekávalo, když vzrostl na 58.6 bodů. Data nicméně stále potvrzují stabilní růst aktivity a expanzi ekonomiky Eurozóny.
Další významné zprávy uplynulého týdne
Vydavatel platebních karet společnost MasterCard připravuje svou první emisi akcií a po 40 letech existence jako asociace vlastněná bankami se stane samostatnou veřejně obchodovatelnou společností. Prostřednictvím primární emise chce získat až 2.61 mld. USD. Prodej akcií společnosti by měl být zahájen 24. května. MasterCard ve své zprávě adresované americké komisy pro cenné papíry dále oznámil, že její zisk v prvním čtvrtletí vzrostl o 36% na 126.7 mil. USD oproti 93.3 mil. USD před rokem. Tržby společnosti se zvýšily o 12% na 738.5 mil. USD z předchozích 658.2 mil. USD.
Čistý zisk největšího řetězce kaváren na světě společnosti Starbucks Corp. ve druhém fiskálním čtvrtletí vzrostl o 27% na 127 mil. USD či 16 centů na akcii. Zisk společnosti tak předčil očekávání analytiků, kteří jej odhadovali jen ve výši 14 centů na akcii. Starbucks však dále oznámil, že dubnové tržby v již déle provozovaných kavárnách vzrostly jen o 6%, což je nejpomalejší tempo růstu za více než rok.
Výrobce interaktivního softwaru Electronic Arts se ve čtvrtém čtvrtletí propadl do ztráty zejména díky vyšším daňovým povinnostem. Společnost zaznamenala ztrátu ve výši 16 mil. USD či 0.05 USD na akcii, zatímco před rokem firma hospodařila se ziskem 8 mil. USD či 0.02 USD na akcii. Bez některých jednorázových položek by však společnost dosáhla zisku ve výši 0.14 USD na akcii ve srovnání s 0.09 USD na akcii před rokem, přičemž analytici odhadovali 0.09 USD na akcii. Čtvrtletní tržby Electronic Arts se zvýšily o 16% na 641 mil. USD a předčily tak očekávání analytiků ve výši 581 mil. USD. Investory však zklamal především výhled pro druhé čtvrtletí a akcie společnosti se propadly o 10.92% USD.
Čistý zisk britská ropné společnosti Royal Dutch Shell v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 12% na 6.09 mld. USD, přičemž analytici očekávali zisk ve výši 5.57 mld. USD. Růst zisku byl částečně podpořen též vysokými cenami ropy a zemního plynu. Produkce společnosti se snížila o 3% na 3.75 mil. barelů denně, což bylo zapříčiněno zejména přerušením produkce v Nigérii v souvislosti s občanskými nepokoji a v Mexickém zálivu kvůli hurikánům z minulého roku. Společnost zvýšila čtvrtletní dividendu o 9% na 0.25 EUR na akcii a v průběhu čtvrtletí odkoupila vlastní akcie v hodnotě 1.5 mil. USD.
Devizové a komoditní trhy
V uplynulém týdnu se ceny ropy a ostatních komodit pohybovaly smíšeně. Zatímco lehká ropa a zemní plyn pokračovaly v poklesu, ceny zlata a mědi nezadržitelně pokračovaly v růstu atakovaly nová několikaletá maxima. Lehká ropa uzavírala týden na hodnotě 69.40 USD za barel, když se snížila o 4.08%. Cena zemního plynu oslabila méně výrazněji, když ztratila 1.33% na 6.621 USD za mil. BTU. Cena zlata se pohodlně drží nad hranicí 650 USD za trojskou unci, když posílila o 3.19% na hodnotu 678.70 a stále se tak pohybuje na nejvyšších hodnotách za posledních 25 let.
Na devizovém trhu dolar vůči ostatním měnám pokračoval v oslabování již třetí týden v řadě. Vůči euru americký dolar ztratil 0.59% a oproti anglické libře se snížil o dalších 1.46%. Vůči japonskému jenu dolar oslabil o 1.16%. Česká koruna vůči dolaru posílila o 1.47%.