Souhrn týdne 8. 5. - 12. 5. na světových trzích

... týdne však investory ovládla negativní nálada a všechny tři hlavní indexy prudce klesaly a za celý týden tak zaznamenaly výrazné ztráty. Největší událostí bylo zřejmě rozhodnutí centrální banky o úrokových sazbách, kterým došlo ke zvýšení hlavní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na úroveň 5%. Příčinu velkého výprodeje z konce týdne lze spatřovat nejenom ve vyšších úrokových sazbách, ale především též v nezadržitelně rostoucích cenách základních komodit.

V důsledku rostoucích cen komodit se dařilo zejména akciím komoditních společností. Posilovaly také akcie automobilové společnosti General Motors v reakci na překvapivě dobré hospodářské výsledky. Společnost dosáhla čistého zisku poprvé po šesti ztrátových čtvrtletí v řadě a její akcie vzrostly o 9.55% na nejvyšší úroveň za poslední rok. Nejhůře si vedl opět technologický sektor, na který již delší dobu negativně působí ne příliš příznivé zprávy významných technologických společností a které vyvolávají určité obavy ze zpomalování růstu v tomto odvětví. Počítačová společnost Dell varovala před horšími než očekávanými výsledky pro první čtvrtletí a ani vyhlídky technologické společnosti Cisco Systems investory nakonec příliš neuspokojily. Index Dow Jones oslabil o 1.70% na hodnotu 11380.99 bodů. S&P index se snížil o 2.60% na konečnou hodnotu 1291.24 bodů. Nejhůře si vedl technologický Nasdaq, který se propadl o 4.22% na 2243.78 bodů.

Prudkému propadu cen akciových titulů v konci týdne se nevyhnuly ani akciové trhy v Evropě, když evropské akciové indexy prudce korigovaly ze svých několikaletých maxim. Hlavní příčinou negativního vývoje byly čerstvé obavy z inflace a vyšších úrokových měr a stále sílící Euro. Souhrnný evropský index FTSEurofirst, zahrnující 300 vedoucích evropských společností, v uplynulém týdnu oslabil o 2.6% a uzavíral na úrovni 1363.00  bodů. Hlavní německý index XETRA DAX 30 se snížil o 3.69% na hranici 5916.28 bodů.

Makroekonomické zprávy

Americká centrální banka v souladu s očekáváním rozhodla o zvýšení klíčové úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na úroveň 5%, což je nejvyšší hodnota za posledních 5 let. Komentář k rozhodnutí o úrokových sazbách předsedy FEDu Bena Bernankeho nevyslal žádný zřejmý signál, zda šlo o poslední zvýšení sazeb či nikoliv. Bernanke se vyjádřil v tom směru, že pokračování v restriktivní monetární politice bude možná potřebné ke zmírnění inflačních tlaků, avšak její rozsah a načasování bude záviset na následujícím vývoji ekonomiky USA. Z tohoto prohlášení někteří investoři vyvodili, že by pravděpodobně mohlo dojít minimálně k určité pauze ve zvyšování úrokových sazeb.

Ministerstvo financí USA oznámilo, že přebytek federálního rozpočtu USA se v dubnu téměř zdvojnásobil, když vzrostl na 118.85 mld. USD ve srovnání s 57.71 mld. USD ve stejném měsíci před rokem. Kladné saldo rozpočtu překonalo očekávání ekonomů, kteří odhadovali přebytek ve výši jen 90 mld. USD. Dobrý výsledek zapříčinily zejména vysoké příjmy, které byly v dubnu druhé nejvyšší v historii.

Bilance zahraničního obchodu USA v březnu skončila překvapivě s nižším deficitem než v únoru. Deficit obchodní bilance tak v březnu klesl na 62 mld. USD ze 65.74 mld. USD v únoru, zatímco ekonomové očekávali dokonce zvýšení schodku na 67 mld. USD. Pokles deficitu obchodní bilance byl způsoben zejména dalším nečekaným meziměsíčním poklesem importu o 0.8% po poklesu o 2.6% v únoru. Objem exportu se v březnu zvýšil o 1.9% po únorovém poklesu o 1.6%. Pro pozitivní vývoj obchodní bilance je též poměrně významná skutečnost, že se tolik jako v minulých letech zatím nezvyšuje deficit zahraničního obchodu s Čínou.

Maloobchodní tržby v USA se v dubnu meziměsíčně zvýšily o 0.5% po růstu o 0.6% v březnu. Prodeje maloobchodních řetězců tak vzrostly méně než se očekávalo, když ekonomové odhadovali jejich růst v rozmezí 0.7% - 0.8%. Data jsou však stále poměrně příznivá a potvrzují silný růst spotřeby domácností, i přes vysoké ceny ropy, dražší úvěry a oslabování trhu s nemovitostmi. Tyto negativní faktory jsou na druhé straně vyvažovány vysokou zaměstnaností a růstem mezd.

Průmyslové zakázky v Německu se v březnu meziročně zvýšily o 15.0% po růstu o 17.2% v únoru. Růst německého průmyslu je stále tažen především zahraniční poptávkou, nicméně výsledky průmyslových zakázek poukazují na určité oživení domácí poptávky. Data jsou v souladu s předstihovými indikátory hospodářského růstu jako je IFO a potvrzují silný růst průmyslové aktivity Německa. Průmyslová výroba však v březnu meziměsíčně klesla o 2.4%  po únorovém zvýšení o 1.0%, zatímco ekonomové odhadovali její růst o 0.5%. Nicméně podle ministerstva obchodu byla průmyslová výroba oslabena slabší aktivitou ve stavebnictví kvůli špatnému počasí a trend zůstává i nadále rostoucí.

HDP Eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostl 0.6%. Data odpovídají slabším výsledkům německé ekonomiky v prvním čtvrtletí, která rostla tempem 0.4%. Hospodářský růst SRN a Eurozóny je stále relativně příznivý, avšak je nižší než naznačovaly předstihové indikátory. Hlavní příčinu slabšího než očekávaného růstu lze spatřovat zejména ve stále slabé spotřebě domácností. Růst poptávky ze zahraničí zůstává i nadále velmi silný. Kromě nižší spotřeby domácností budou na hospodářský růst negativně působit i vysoké ceny energií a silné Euro, které se pohybuje na několikaměsíčních maximech.

Další významné zprávy uplynulého týdne

Čistý zisk americké technologické firmy Cisco Systems Inc. se ve třetím fiskálním čtvrtletí nepatrně snížil na 1.40 mld. USD či 29 centů na akcii oproti 1.41 mld. USD ve stejném období před rokem. Zisk společnosti tak překonal odhady trhu, který jej očekával ve výši 26 centů. Tržby Cisca též předčily očekávání analytiků, když vzrostly na 7.32 mld. USD z loňských 6.19 mld. USD. Akcie společnosti po regulérním závěru obchodní seance vyskočily o více než 5%.

Čistý zisk producenta bezpečnostního softwaru Symantec Corp ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí meziročně klesl o méně než 1% na 118.8 mil. USD či 0.11 USD na akcii oproti 119.7 mil. USD či 0.16 USD na akcii loni. Bez jednorázových nákladů by společnost dosáhla zisku ve výši 278.8 mil. USD či 0.26 USD na akcii, zatímco trh očekával 0.25 USD na akcii. Tržby bez zahrnutí výsledků akvizované společnosti Veritas Software Symantec vykázal ve výši 1.3 mld. USD, přičemž analytici je odhadovali na 1.27 mld. USD. Výsledky společnosti překonaly i vlastní výhled Symantecu a jeho akcie posílily o 2.05%.

Francouzská farmaceutická společnost Sanofi-Aventis zvýšila v prvním čtvrtletí svůj přepočítaný čistý zisk o 54% na 2.17 mld. EUR. K dobrému výsledku přispěl zejména prodej práv na lék Exubera americké společnosti Pfizer. Tržby společnosti se zvýšily o 9.6% na 7.04 mld. EUR. Zisk i tržby společnosti předčily očekávání analytiků, kteří je odhadovali ve výši 1.84 mld. EUR, resp. 6.73 mld. EUR. Vedení Sanofi-Aventis dále plánuje v tomto roce nárůst přepočítaného čistého zisku o 10%, a to včetně nákladů na uvedení nových přípravků Plavix a Rimonabant na trh.

Čistý zisk producenta oceli Mittal Steel v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 35% na 743 mil. USD, přičemž analytici jej očekávali ve výši 620 mil. USD. Tržby společnosti se zvýšily o 31% na 8.43 mld. USD. Provozní zisk Mittalu stoupl o více než 24% a ke zlepšování provozních podmínek by mělo docházet i v dalších čtvrtletích. Prodejní ceny společnosti ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2005 stagnovaly, ale meziročně se zvýšily o 9%.

Čistý zisk nizozemské bankovní a pojišťovací společnosti ING Group v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 3.3% na 2.01 mld. EUR či 0.93 EUR na akcii, zatímco trh očekával jeho růst na hodnostu v rozmezí 1.66-1.97 mld. EUR. Dařilo se jak bankovní divizi ING Direkt tak i divizi penzijního a životního pojištění. Objem výnosů z bankovnictví vzrostl o 12% na 3.66 mld. EUR a výnosy z nových životních pojistek se zvýšily o 25.9% na 1.77 mld. EUR.

Devizové a komoditní trhy

V uplynulém týdnu ceny ropy a ostatních komodit opět výrazně posilovaly. Na komoditním trhu uzavíralo zlato na novém 26 ročním maximu, stříbro dosáhlo nejvyšší úrovně od ledna 1981 a měď vzrostla o dalších 11.68% a opět pokořila nové historické maximum. Cena zlata pokořila hranici 700 USD za trojskou unci, když posílila o 4.39% na hodnotu 708.50. Lehká ropa uzavírala týden na hodnotě 70.85 USD za barel, když vzrostla o 2.09%. Cena zemního plynu naopak pokračovala v oslabování, když ztratila 5.60% na 6.25 USD za mil. BTU.

Na devizovém trhu dolar vůči ostatním měnám pokračoval v oslabování již čtvrtý týden v řadě. Vůči euru americký dolar ztratil 0.61% a oproti anglické libře se snížil o dalších 1.16%. Vůči japonskému jenu dolar oslabil o 0.81%. Česká koruna vůči dolaru posílila jen nepatrně o 0.11%.