Souhrn týdne 14. 8. - 18. 8. na světových trzích

a ... markantně promítlo do ceny ropy. Příznivou zprávou bylo i oznámení britské ropné společnosti BP o zprovoznění poloviny ropného pole, jehož provoz byl v předešlém týdnu v důsledku objevené koroze na potrubí ochromen. Pozitivní nálada na trhu však v závěru prvního obchodního dne vyprchala, když mezi investory panovala značná nervozita před zveřejněním důležitých inflačních dat v úterý (PPI) a ve středu (CPI). Zveřejnění zprávy o vývoji výrobních cen investory nakonec velmi potěšilo a vzbudilo v nich naději, že americká centrální banka nepřistoupí ke zvýšení úrokových sazeb ani na svém zasedání 20. září. Jednalo se o první vážnější signál o tom, že restriktivní politika uplatňovaná v posledních dvou letech začíná mít na inflaci pozitivní vliv a FED by tak mohl definitivně skončit s monetárním utahováním. Zpráva o vývoji spotřebitelských cen byla rovněž lepší než se očekávalo a potvrdila tak úterní data z oblasti výrobní inflace. Obě zprávy signalizují zpomalování inflace a po jejich zveřejnění již nyní futures kontrakty na úrokové sazby v sobě zahrnují jen 20% pravděpodobnost zvýšení sazeb na zasedání centrální banky v září na hranici 5.50%. Zmírňování inflačních tlaků je pravděpodobně způsobeno zpomalováním tempa ekonomického růstu, na které též ukazují některé makroekonomické ukazatele. Hlavní akciové indexy se na základě těchto okolností nadechly k mohutné rally a vyšplhaly se tak na svá tříměsíční maxima. Nezanedbatelným faktorem, který v uplynulém týdnu též pozitivně působil na vývoj na akciových trzích byla zcela jistě též klesající cena ropy. Výrazný propad ceny ropy byl zapříčiněn zejména zlepšením geopolitické situace na Blízkém východě a skutečností, že motoristická sezóna se pomalu blíží ke konci, což se projevuje v klesající poptávce po pohonných hmotách. Všechny tyto skutečnosti se promítly i do trhu dluhopisů, kde výnosnost desetiletého vládního dluhopisu klesla na úroveň 4.82%.

Velmi dobře se v uplynulém týdnu dařilo především společnostem nejvíce citlivým na vývoj hospodářských cyklů. Výrazně rostly akcie technologických firem, k čemuž dopomohlo i zvýšení doporučení pro producenta čipů Advanced Micro Devices a hlavně výborné výsledky společnosti Hewlett-Packard. Největší zisky si tak dokázaly připsat sektory polovodičů, počítačových technologií a dopravy. Hůře si vedly zejména akcie společností ze sektorů veřejných služeb a zdravotnictví. Z mohutného růstu na akciových trzích však nedokázaly těžit akcie komoditních společností, když sektory ropy a zlata v uplynulém týdnu zaznamenaly dokonce mírné ztráty. Index Dow Jones posílil o 2.65% na hodnotu 11381.47 bodů. S&P index se zvýšil o 2.81% na konečnou hodnotu 1302.30 bodů. Nejlepší výsledek však jasně zaznamenal technologický Nasdaq, který vzrostl o plných 5.16% na 2163.95 bodů.

Akciovým trhům v Evropě se pod vlivem jejich amerických protějšků dařilo také velice dobře. Souhrnný evropský index FTSEurofirst, zahrnující 300 vedoucích evropských společností, v uplynulém týdnu posílil o téměř 2% a uzavíral na úrovni 1,358.08 bodů. Hlavní německý index XETRA DAX 30 se zvýšil o 3.35% na hranici 5817.02 bodů.

Makroekonomické zprávy

Podle prvních odhadů ekonomika Eurozóny ve druhém čtvrtletí rostla větším tempem než se očekávalo, když její tempo růstu se zvýšilo na 0.9%, zatímco ekonomové odhadovali růst jen kolem 0.7%. V prvním čtvrtletí se HDP Eurozóny pohybovalo na hranici 0.6%. Meziročně ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 2.6%. Tahouny evropské ekonomiky jsou především Německo a Francie, jejichž růst HDP mezičtvrtletně zrychlil na 0.9%, ale zrychlení růstu ekonomik je patrné i v dalších státech Eurozóny, jako např. v Itálii, Nizozemí a Belgii. Stejně jako v případě Německa a Francie je i v Eurozóně dosažený růst HDP v prvním pololetí roku nejsilnější za posledních pět let. Detailnější data zveřejněná v průběhu příštího týdne by měla ukázat posílení domácí poptávky a spotřeby domácností a investic. Rychlejší růst Eurozóny je též podporován silným exportem.

Index cen výrobců se v červenci zvýšil pouze o 0.1%, zatímco ekonomové očekávali jeho nárůst o 0.4%. Jádrová inflace očištěná od cen potravin a energií dokonce klesla o 0.3%, zatímco trh odhadoval její růst o 0.2%. V červnu se výrobní ceny zvýšily o 0.5% a jádrový index vykázal nárůst o 0.2%. Hladina výrobních cen v USA se tak v červenci nečekaně stabilizovala, když nárůst cen energií byl vyrovnán zlevněním potravin a automobilů.

Index spotřebitelských cen (CPI) se v červenci dle očekávání ekonomů zvýšil o 0.4% z červnových 0.2%. Jádrová inflace však překvapivě vzrostla jen o 0.2%, zatímco ekonomové odhadovali zvýšení o 0.3%. Tento klíčový ukazatel nezahrnující ceny energií a potravin v předešlých čtyřech měsících rostl tempem 0.3%. O zpomalení růstu spotřebitelských cen se postaralo zejména zlevnění textilu a ošacení o 1.2%, což byl nejhlubší pokles za téměř dvě desetiletí. Meziročně celková inflace zpomalila na 4.2% a jádrová inflace vzrostla na 2.8%.

Počet zahájených staveb v USA v červenci klesl o 2.5% po propadu o 5.7% v červnu a tempo budování staveb je nejpomalejší za poslední 2 roky. V meziročním srovnání bylo zahájení staveb nižší již o 13.3%. Počet vydaných stavebních povolení se snížil o 6.5% a dosáhl tak nejnižší úrovně za poslední 4 roky. Meziročně byl počet vydaných povolení slabší o 20.8%. Tyto údaje jenom potvrzují pokračující ochlazování amerického trhu s nemovitostmi, což lze považovat za důsledek zdražování hypoték pod vlivem dvouletého procesu zvyšování krátkodobých úrokových sazeb americké centrální banky.

Další významné zprávy uplynulého týdne

Čtvrtletní ztráta poskytovatele zdravotní péče HealthSouth se meziročně snížila na 51.7 mil. USD či 0.13 USD na akcii oproti 62.4 mil. USD či 0.16 USD na akcii ve stejném období loni. Tržby společnosti klesly o 4% na úroveň 788 mil. USD. Společnost dále prohlásila, že uvažuje o prodeji nebo osamostatnění svých divizí chirurgických center a rehabilitační péče a usiluje o schválení sloučení akcií v poměru 1 za 5. Akcie HealthSouth na zprávu reagovaly pozitivně, když posílily o 8.78%.

Čistý zisk největší světové maloobchodní společnosti Wal-Mart Stores se ve druhém čtvrtletí meziročně snížil o 26% na 2.08 mld. USD či 0.50 USD na akcii. Do výsledků se negativně projevila zejména ztráta ve výši 863 mil. USD v důsledku prodeje německé divize firmě Metro. Zisk z pokračujících činností vzrostl o 5% na 2.98 mld. USD či 0.72 USD na akcii. Tržby společnosti se zvýšily o 11% na 85.43 mld. USD. Analytici odhadovali zisk ve výši 0.72 USD na akcii a tržby na úrovni 86.24 mld. USD. Wal-Mart dále prohlásil, ze ve třetím čtvrtletí plánuje zisk z pokračujících činností v rozmezí 0.59-0.63 USD na akcii a pro celý letošní rok 2.88-2.95 USD na akcii, přičemž trh očekává 2,92 USD.

Čistý zisk americké počítačové společnosti Hewlett-Packard se ve třetím čtvrtletí zvýšil na 1.38 mld. USD či 48 centů na akcii oproti 73 mil. USD či 3 centům na akcii v minulém roce. K výbornému výsledku však velkou měrou přispěly zejména mimořádné daňové položky. Tržby společnosti vzrostly o 5% na 21.9 mld. USD. Bez zahrnutí mimořádných položek zisk činil 52 centů na akcii, zatímco analytici odhadovali zisk ve výši 48 centů na akcii. V následujícím čtvrtletí Hewlett-Packard očekává zisk v rozmezí 61-63 centů na akcii a příjmy na úrovni 24.1 mld. USD. Druhým největší výrobce osobních počítačů na světě dále prohlásil, že se mu daří zvyšovat podíl na trhu na úkor svého většího konkurenta, společnosti Dell. Akcie Hewlett-Packard na zprávu reagovaly velmi pozitivně, když po závěru regulérního obchodování posílily o téměř 5%.

Ropná společnost BP hodlá zachovat provoz na západní polovině aljašského ropného pole Prudhoe Bay i přes poruchu na potrubí, která zapříčinila uzavření druhé poloviny pole. Americké regulační úřady již schválily pokračování provozu části pole s podmínkou, že firma BP bude provádět pravidelné prohlídky potrubí. Společnost dále oznámila, že do konce srpna zvýší produkci pole na 200 tis. ze současných 150 tis. barelů denně, tedy zhruba na polovinu jeho obvyklé těžby. Pole Prudhoe Bay se na celkové produkci ropy v USA podílí zhruba 8% a jeho výpadek i částečné znovuzprovoznění tak měly na cenu ropy nezanedbatelný vliv.

Čistý zisk švýcarské banky UBS ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 47% na 3.15 mld. CHF, zatímco analytici jej očekávali ve výši 2.8 mld. CHF. Celkové provozní výnosy se zvýšily o 30% na 12.41 mld. CHF. Výrazný nárůst zisku z pokračujících činností zaznamenala divize investičního bankovnictví, když se zvýšil o 57% na 1.75 mld. CHF. Výhled společnosti na příští období je poněkud smíšený. UBS prohlásila, že rostoucí geopolitické obavy by ve druhém pololetí mohly zhoršit výsledky divize investičního bankovnictví. Na druhou stranu finanční vybavenost firem zůstává na velmi silné úrovni a aktivita v oblasti fúzí a akvizic i nadále pokračuje.

Devizové a komoditní trhy

V uplynulém týdnu se cenám komodit vůbec nedařilo. Lehká ropa uzavírala týden na úrovni 71.14 USD za barel, když oslabila o 4.32%. Cena zemního plynu zaznamenala též výraznou ztrátu, když se snížila o 6.24% na 6.58 USD za mil. BTU. Na komoditním trhu uzavíralo zlato na úrovni 629.00 USD za trojskou unci, když jeho cena se snížila o 1.81%. Ztrátu zaznamenala i měď, jejíž cena klesla o 2.79% na hranici 342.00 USD.

Na devizovém trhu dolar vůči ostatním měnám spíše oslaboval. Vůči euru americký dolar klesl o 1.18% a oproti anglické libře si polepšil o nepatrných 0.13%. Vůči japonskému jenu dolar ztratil 0.82%. Česká koruna vůči dolaru posílila o 0.85%.