Jsou rumunské a bulharské akcie po vstupu do EU zajímavou investiční příležitostí?

Na vstup Bulharska a Rumunska do Evropské unie čekalo (i když ne vždy s nadšením) nejen třicet milionů obyvatel těchto zemí, ale také mnozí investoři. Ti se domnívají, že podobně jako tomu bylo v případě předchozího rozšíření unie o deset nových států včetně ČR, i místní burzy přilákají mnohem více zahraničních investorů a zvýší tak svoji likviditu.

Investování do akcií v obou zemích pochopitelně není pro sofistikované hráče nic nového. Co však potřebuje bukurešťská i sofijská burza nejvíce, je příliv retailových investorů. A právě vstup do EU by mohl být tím správným impulsem, který sníží strach z místních akcií a tedy i požadovanou rizikovou prémii. Středoevropský investor by však rozhodně neměl zapomínat na obezřetnost, rizik je totiž stále dost.

Ačkoliv na bulharských burzách nalezneme více než tři stovky společností, ty likvidní bychom spočítali na prstech jedné ruky. Podobná situace panuje i v sousedním Rumunsku, kde navíc působí velké množství burzovních operátorů s poměrně vysokými poplatky. Makroekonomické podmínky v těchto zemích se sice velmi rychle zlepšují (inflace klesla v RUM z 23% v roce 2002 na letošních očekávaných 7%), stále jsou však z pohledu států EU-25 nestandardní. Nízká cenová hladina znamená, že si konvergenční proces bude žádat buď pokračující vyšší míru inflace, nebo nestabilní a vysoké úrokové sazby. Ekonomiky obou zemí rostou tempem 5-6% ročně, jedná se tedy o srovnatelný růst se zeměmi jako je Česká republika nebo Polsko.

Důležitým rozdílem oproti vývoji v ČR po vstupu do EU je celková situace na akciových trzích. Zatímco v roce 2004 jsme měli za sebou teprve druhý rok růstu akcií po propadech na konci milénia a západní investoři byli hladoví po nových trzích, v současnosti je již patrný rezervovanější přístup k emerging markets. Investoři se opět vrací k fundamentálním hodnotám a nekupují každý titul jenom proto, se obchoduje na trhu, který je momentálně „in“. V tomto smyslu je stále problémem nedostatek informací o mnohých rumunských a bulharských titulech, což ztěžuje jejich fundamentální hodnocení.

Potenciál růstu akciových trhů nových členských států EU je nesporně značný, i díky tomu, že v mnohých sektorech stále ještě probíhá privatizace. Investor však nesmí zapomínat, že tento potenciál je, jak už tomu na finančních trzích bývá, vykoupen vyšší rizikovostí. Té se však lze alespoň částečně vyhnout. Nákup akcií některé ze středoevropských společností, která se zaměřuje právě na trhy v Bulharsku či Rumunsku, může být jednou ze zajímavých možností. Připomeňme například aktivity elektrárenské společnosti ČEZ či rakouské Erste Bank v tomto regionu.

Ing. Marek Hatlapatka

Analytik CYRRUS, a.s.