(Bělo) Ruský spor o ropu v otázkách a odpovědích

Rusko - Běloruský spor plní první stránky novin, obava o základní komoditu pomalu postihuje i Českou republiku, jak to tedy doopravdy je?

Včera se myslím většina z obyvatel České republiky poprvé dozvěděla odkud ten známý ropovod Družba vůbec vede a jaké to má vlastně odbočky. Trocha teorie - Ropovod začíná v Samaře v jihovýchodní části Ruska, kam se sbíhají další ropovody ze Sibiřem, Uralu a Kazachstánu. Poté pokračuje západním směrem až do běloruského města Mozyr, kde se rozdvojuje na severní větev (vedoucí do Polska a Německa) a na jižní (spojujícíUkrajinu, Maďarsko, Slovensko a ČR). Denně ropovodem proteče mezi 1,2 až 1,4 milionu barelů ropy.

I přesto, že tímto ropovodem přichází do naší země 64% veškeré ropy, krize zde zatím nehrozí.

Ropovodem Družba stále proudí do České republiky předem nasmlouvané množství černého zlata a to minimálně po dobu sedmi dnů z nadrámcových zásob na Slovensku. Z celoevropského pohledu se v podstatě minimálně týden nebude nic dít, mimořádnou paniku by vyvolala odstávka přesahující cca. dva měsíce, kdy by pomalu začaly vysychat záložní zdroje a náhradní řešení (mořská doprava) by se neúnosně prodražovala.

Co spor vyhrotilo?

S největší pravděpodobní jsou na vině problémy mezi Běloruskem a Ruskem v oblasti cenové politiky a návazně boj o ropná cla při tranzitu ruské ropy Běloruskem

Proč si na úvod vybrali horní větev ropovodu?

Domnívám se, že tato větev je politicky mnohem více citlivá než naše spodní část ropovodu.

Německo dlouhodobě bojuje za podpis energetické smlouvy s Ruskem o dodávkách ropy a zemního plynu, navíc nyní předsedá EU. Naopak Poláci se nedávno postavili proti celé unii a využili svého práva veto a tak se právě od těchto zemí dá očekávat zvýšený tlak na zprovoznění tohoto ropovodu.

Nestává se to nějak často (loni Ukrajina a nyní Bělorusko), je vůbec systém stabilní?

Na začátku roku 2006 se bojovalo zejména o zemní plyn a spor byl ukončen zhruba za týden, takže neznamenal výraznější problémy, ale nervozita byla vidět na každém kroku. Navíc Ukrajina je přeci jen brána jako nárazník mezi západem a Ruskem, zatímco Bělorusku z politického hlediska v podstatě o nic nejde. Díky tomu, že se jedná o peníze, které obě země každým dnem neprůchodností ropovodu ztrácí, očekávám, že se celý spor do týdne vyřeší.

Celý systém dodávek ropy a zemního plynu zatím příliš stabilní není, ale postupem času, když se snižují rozdíly v cenách dotovaných (např. pro bývalé státy Sovětského svazu) a tržních se systém dle mého názoru vnitřně stabilizuje, záložních variant dodávek pro Evropu totiž není mnoho, norská cesta je 100% naplněna a dovoz stlačeného plynu pomocí lodních tankerů je zatím relativně hodně finančně náročný, hodně si evropské státy slibují např. od nového plynovodu Nabucco.

Jak na to reagují trhy a co investoři?

Ceny ropy není ovlivňuje zpomalení americké ekonomiky, vysoká naplněnost amerických skladů a zejména vyloženě teplá zima, která netlačí na spotřebu topného oleje. Investoři tam zaznamenali mírnou nervozitu zejména na ropných titulech v Evropě (PKN Orlen či MOL).