Měnová politika: Opatrnost především

Nejpravděpodobnějším cílem, proč Česká národní banka opět snížila základní úrokové sazby, je tendence koruny k posilování. Analytici spekulovali i o jiných příčinách. Důležité jsou obavy ČNB z podstřelení inflačního cíle v roce 2000. Tlak vlády na snižování sazeb patrně sehrál v rozhodování Bankovní rady ČNB jen doplňující úlohu.

Guvernér Josef Tošovský sice tvrdí, že národní banka nemá žádný cíl, pokud jde o kurs koruny, na druhé straně by oslabení měny znamenalo vyřešení několika problémů zároveň. Především by slabší koruna zdražila import. To by při zvýšené, ale nikterak dramatické domácí poptávce mělo vést k dovozu "krotké inflac

Druhou stranou zdražení dovozu by bylo zlevnění vývozu. Vlastně by se tak zvětšila zahraniční poptávka po českém zboží a službách. Tím by narostla finanční konkurenceschopnost našich exportérů a dále by se vylepšilo saldo zahraničního obchodu. Nakonec podobným způsobem v letošním roce došlo k zastavení propadu hrubého národního produktu.

Pro oslabení koruny jako hlavní motiv ČNB při včerejším snížení úrokových sazeb ostatně mluví i sotva tři týdny staré rozhodnutí, kdy pokles sazeb centrální banka doprovodila intervencemi v neprospěch koruny.

Národní banka snižuje úrokové sazby nepřetržitě od konce loňského léta. Praktikuje přitom metodu pozvolných opatrných kroků a nepodlehla tlaku politických kruhů na rychlejší zlevňování peněz v ekonomice. Má to své důvody. Především si ČNB v minulosti ověřila, že politické reprezentace jsou nespolehlivým partnerem.

Přestože na jaře 1995 národní banka zápasila s přílivem zahraničního kapitálu a s inflací, vláda se rozhodla rozpustit v ekonomice sedm miliard korun z rozpočtového přebytku. Guvernér Tošovský požádal vládu, aby se částečně podílela na neutralizaci rostoucí peněžní zásoby vydáním obligací. Dostalo se mu od premiéra Václava Klause odm

Nelze se národní bance divit, když v minulém roce přes naléhání vlády uvolňovala měnovou politiku obezřetně. Byla si vědoma, že zkrocení inflace bylo poměrně nákladné pro celou společnost a doprovázené poklesem produkce a rostoucí nezaměstnaností. Proč by tedy měla rychle snižovat úrokové sazby, když jejic

Politická reprezentace, jak se ukázalo, nakonec sleduje své cíle v hospodářské oblasti a v případě měnových problémů ráda přenechá ČNB její práci. Proč by tedy měla ČNB řešit za vládu hospodářský vývoj, když má kabinet dostatečně silné, byť mnohdy nepopulární nástroje k ovlivňování ekonomiky?

Druhou stranou téže otázky je skutečnost, že se ČNB nedaří strefit do vlastních inflačních cílů. To znamená, že národní banka podceňuje restriktivnost své měnové politiky. To může znamenat, že ČNB zbytečně brzdí hospodářský růst. Na druhou stranu je stabilní cenová hladina jednou z nezbytných podmínek pro nastartování zdravého a

Zdroj: HN z 27. 10. 1999