Státní rozpočty SR a ČR v roce 2006, aneb jak se to má a nemá dělat

Česká republika a Slovensko v minulých dne vydaly údaje o výsledcích svého hospodaření v předchozím roce. Obě země rok 2006 zakončily zcela opačným výsledkem. Zatímco Česká republika stále více tápe, na Slovensku se v plné míře projevily pozitivní dopady reforem bývalé vlády. Nebudeme-li brát v úvahu absolutní částky, je zajímavé především srovnání dosažených výsledků a předem schválených deficitů.

V ČR byl deficit SR 97,3 mld. Kč, tedy o 13,6 mld. vyšší, než bylo schváleno Parlamentem. A i plánovaná hodnota byla navýšena, z původně zamýšlených 74,4 mld. Kč. Kromě bujících výdajů, jež jsou kapitolou samy pro sebe, se na výši deficitu podepsalo také menší plnění některých daňových příjmů. Nepodařilo se splnit plán výběru spotřebních daní, i pojistného na sociální zabezpečení se vybralo méně, naopak lepší byl výběr daně z příjmu právnických osob (o 7,5 mld. Kč). Tuto jednu z mála světlých stránek ale zastiňuje mimo jiné fakt, že ministerstvo financí ztrácí kontrolu nad rozpočtem a ostatní ministerstva si převádějí do svých rezervních fondů značné sumy, které ani momentálně nepotřebují. Oslabuje se tak kontrola nad skutečnými potřebami jednotlivých rezortů.

Situace na Slovensku je zcela opačná. Ani zde deficit 31,68 mld. SKK neodpovídá plánu. Ovšem plán byl 57,47 mld., hospodaření tak skončilo téměř o 26 mld. SKK lepším výsledkem, než s jakým počítal zákon o státním rozpočtu připravený bývalou Dzurindovou vládou. Hospodaření státu tak u našich východní sousedů těží z rychleji rostoucí ekonomiky nastartované provedenými reformami. Snížení schodku bylo totiž dosaženo především rostoucími daňovými příjmy. Plánovaný výběr daní byl překročen především u DPH (o téměř 8,5 mld.) a u daně z příjmu právnických osob (o 11,1 mld SKK, což představuje téměř třetinu původně plánovaných příjmů z této daně).

Ukazuje se, že snížení daňových sazeb nemusí znamenat snížení daňových příjmů, i v ČR došlo v roce 2005 ke snížení sazby daně z příjmů právnických osob (z 28 % na 26 %). Do státní pokladny následně přiteklo o 21 miliard korun více než v předchozím roce. A výsledek v roce 2006 tento fakt potvrzuje. Spolu s dalšími reformami, zjednodušením celého systému výběru daní, vyčištěním daňových zákonů od všemožných výjimek je tak možné dosáhnout zlepšení hospodaření státu, i zjednodušení života daňových subjektů.

To ovšem předpokládá vznik vlády s jasně připravenou koncepcí reforem, které by byla schopna zavést pokud možno co nejdříve po svém zvolení. Takové reformy v současnosti nenabízí zřejmě žádná strana a i jediný ucelenější pokus české pravice ztroskotává na současné politické krizi i rozháranosti vlastní strany. V současné politické realitě provedení podobných reforem není snad ani možné, stále hrozící nové volby a v podstatě nekončící předvolební fáze politického cyklu připravují politiky o poslední zbytky zodpovědnosti a neumožňují provést nepopulární kroky, které na počátku bolí a proti kterým se většina obyvatel staví z principu strachu z neznámého a pocitu ohrožení své životní úrovně.

Nezbývá tak než doufat pro další roky v lepší hospodaření státu, než tomu bylo v posledních čtyřech letech. Průměrné zvyšování zadlužení 100 miliard Kč ročně se dobře pamatuje, dobře se s ním počítá, ale bude se velmi těžko splácet. Čeká nás navíc pravděpodobně zpomalení ekonomického růstu, které chronický problém odhalí v plné nahotě.