Výnos, riziko, likvidita

U každé investice lze sledovat výnos, riziko a likviditu. Mezi výnosem a rizikovostí platí jednoduchý vztah – čím vyšší výnos požadujete, tím vyšší riziko budete muset podstoupit. Je na místě připomenout, že volba rizikovějšího investičního nástroje není zárukou dosažení vyššího výnosu.

Výnos

S akciemi se pojí dva druhy výnosů – kapitálový a dividendový. Kapitálový výnos je rozdíl mezi prodejním a nákupním kurzem akcie. Celkovou výkonnost mohou značně vylepšit i příjmy z vyplacených dividend. V případě akciových podílových fondů jsou peníze získané z vyplacených dividend zpět reinvestovány. U burzovně obchodovaných fondů mohou být dle konstrukce ETF dividendy reinvestovány nebo vyplaceny na obchodní účet investora. Pokud investujete do jednotlivých akcií prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, jsou dividendy vyplaceny na váš obchodní účet.

U dluhopisů se můžete setkat s různými způsoby úročení. Výnos může snadno vypočítat z ceny dluhopisu (nominální hodnoty). Základní variantou jsou dluhopisy s fixním úrokem, kdy se výše kuponové platby po celou dobu trvání dluhopisu nemění. Kuponové platby jsou vypláceny v pravidelných intervalech až do doby splatnosti dluhopisu. Dalším typem jsou dluhopisy s pohyblivým úročením. Výše sazby se mění například v návaznosti na vývoj hlavních úrokových sazeb centrálních bank. Samostatnou skupinu tvoří diskontované dluhopisy, jež můžete nakoupit za nižší cenu, než je jejich nominální hodnota. V době splatnosti je vyplacena nominální hodnota dluhopisu. Více se o dluhopisech dočtete v samostatné sekci.

Riziko

Riziko můžeme obecně chápat jako možnost, že investice nedopadne podle našich očekávání. Jde o určitou míru nejistoty spojené s očekávaným výnosem. Vývoj aktiv je ovlivňován celou řadou faktorů, které lze s větší či menší úspěšností pouze odhadovat. Popíšeme si základní typy rizik.

Typy rizik:

• Tržní riziko - tržní ceny cenných papírů v čase kolísají (rostou a klesají). Za růstem či poklesem stojí například změny makroekonomických podmínek, opatření v rámci určitého sektoru apod.
• Kreditní riziko – riziko, že protistrana nesplní své závazky. Toto riziko se také označuje jako riziko emitenta. V praxi se může jednat o situaci, kdy společnost vydávající dluhopisy nesplatí dluhopis v daném termínu.
• Měnové riziko – s měnovým rizikem jsou spojeny investice v cizích měnách. Konečný korunový výnos investice ovlivní nejen vývoj tržní ceny samotného aktiva, ale i vývoj české koruny vůči zahraniční měně.
• Úrokové riziko – riziko dosažení ztráty v důsledku pohybu úrokových sazeb na trhu. V případě růstu úrokových sazeb v ekonomice se snižuje tržní cena pěvně úročených dluhopisů.
• Riziko inflace – při investování je třeba zohlednit i výši inflace. Výši inflace by měli sledovat zejména konzervativní investoři, kteří drží bezpečnější cenné papíry (dluhopisy s krátkou dobou splatnosti) nesoucí nižší výnos.
• Riziko likvidity - riziko, že daný cenný papír nebude možné prodat vůbec nebo jen za podstatně nižší cenu.

 

Likvidita

Likviditu lze jednoduše definovat jako rychlost, s jakou je možné cenné papíry prodat a získat hotovost.

Některá aktiva mají likviditu stanovenou smluvními podmínkami (dobou uložení u termínovaných vkladů, výpovědní lhůtou u vkladních knížek, atd.), ale ve většině případů je likvidita daného aktiva dána poptávkou a nabídkou po něm.

Mezi nejlikvidnější aktiva můžeme zařadit akcie obchodované na vyspělých trzích. Na druhé straně žebříčku likvidnosti najdeme například nemovitosti. V některých případech se mohou určité nemovitosti stát neprodejné, tj. mají minimální (téměř nulovou) likviditu. S rostoucí lukrativností objektu či atraktivitou lokality roste i poptávka po nich, a tím i jejich likvidita.

Každý investor by měl ve svém investičním portfoliu držet aktiva s rozdílnou likviditou. Určitou část prostředků by si měl ponechat jako finanční rezervu, a to buď v podobě hotových peněz nebo vysoce likvidních aktiv.