Nový ropovod ve východní Evropě závislost na ruské ropě nesníží

Již nějakou dobu se představitelé Evropské unie netají svou myšlenkou snížení závislosti Evropy na dodávkách ropy proudící z Ruska. Tuto snahu ještě vystupňovalo napětí na počátku tohoto roku, kdy po sporech o přepravních clech mezi Ruskem a Běloruskem na několik dní zastavilo Rusko své dodávky. Spor se naštěstí pro východoevropskou ekonomiku vyřešil rychle aniž by dopadl negativně na produkci místních rafinerií. Evropa si však díky tomu uvědomila, že velikou závislost na ropovodu Družba je potřeba začít řešit a snižovat.

Evropské země se především zaměřily na dlouho diskutovanou možnost dopravy ropy z oblasti Kaspického moře, kde se nalézají obrovská naleziště poměrně levné ropy. První návrhy o možnosti dopravy ropy z této oblasti do Evropy byly „na stole“ již v roce 1994, když probíhaly počáteční diskuze. Nicméně zúčastněné země nedokázaly po mnoho let najít společnou řeč hlavně kvůli regionálním konfliktům a vlastním politickým zájmům. V poslední době došly země Rumunska, Srbska, Chorvatska, Slovinska a Itálie ke konečnému kompromisu a během včerejšího setkání v Záhřebu došlo k podpisu smlouvy o výstavbě panevropského ropovodu PEOP (Pan European Oil Pipeline), který bude začínat v rumunském přístavu Constanta a propojí ho s italským Terstem. Ropovod podle projektu povede přes území Srbska, Chorvatska a Slovinska, celková délka ropovodu by měla být necelých 1350 km, výstavba přijde zhruba na 3,5 mld. EUR a bude dokončena pravděpodobně v roce 2012.

Jaká ropa ale ve skutečnosti do Evropy tímto ropovodem poteče? Je trochu paradoxní, že i když má nový ropovod snížit závislost na ropě pocházející od ruských majitelů, bude až 50% dodávek pocházet právě z jejich rukou. Zbytek bude proudit z okolních zemí kaspické oblasti jako jsou například Írán, Ázerbájdžán nebo Kazachstán. Ve skutečnosti se tedy závislost na ruské ropě výrazně snižovat nebude. Rozhodně je ale pozitivní vidět snahu o diverzifikaci možností dodávek, kterou nový ropovod vytvoří a může tak alespoň částečně nahradit dodávky z Družby v případě jakýchkoliv problémů. V případě nutnosti by bylo možné v samotném Terstu napojit PEOP na stávající ropovod, který vede z Terstu do Německa, spojuje se u Ingolstadtu s ropovodem TAL a dále pokračuje do ČR aby zajistil dodávky do rafinerií v Kralupech a Litvínově. Z nového panevropského ropovodu by tak v případě odstávek Družby mohla profitovat i Česká republika, což je pro naši ekonomiku rozhodně pozitivní zpráva.