O bulharskou burzu se svede urputný boj

06.04.2007 | , Finance.cz
INVESTICE


perex-img Zdroj: Finance.cz

Bulharská vláda oznámila svůj záměr nalézt strategického investora pro sofijskou burzu a nabídla k privatizaci část jejího podílu. Do hry vstoupilo několik kandidátů, mezi kterými nechybí ani Burza cenných papírů Praha. O co se vlastně hraje a má vůbec pražská burza šanci uspět?

Zhruba před týdnem oznámila bulharská vláda svůj záměr prodat 44% podíl sofijské burzy. O koupi projevilo zájem hned několik uchazečů. Své zastoupení má i Česká republika, když zájem o transakci oficiálně oznámila bulharské straně i pražská burza. Co vlastně vítěz tendru získá?


Letmý pohled do historie

Přestože má burza v Sofii již stoletou tradici, obchodovat se na ní začalo až v posledních několika letech. Na její historii se výrazně podepsala druhá světová válka, která na dlouhou učinila přítrž burzovní aktivitě. Na několik desetiletí upadla bulharská burza v zapomnění. Ze zimního spánku byla probuzena po více než padesáti letech, v roce 1991.


Burzovní chaos let minulých

Začátek devadesátých let byl ve znamení divoké bulharské privatizace, kdy díky legislativní džungli poněkud chaoticky vznikly dvě desítky regionálních na sobě nezávislých burz. Díky postupnému slučování lokálních burz se jejich počet zúžil na dvě instituce. I ty se časem zfúzovaly a vznikla tak dnešní BSE (Bulgarian Stock Exchange).

Burza však dlouho nehrála tu roli, která od ní byla očekávána, tedy efektivní alokaci volného kapitálu. V roce 1998 se roční objem uskutečněných obchodů rovnal 10 % hodnoty HDP zatímco v Polsku dosáhl stejný ukazatel 30 %, v USA 55 % a ve Francie dokonce 86%. Důvod? Obchodování se potýkalo s nejasnými pravidly, složitým zdaněním, jež odrazovalo k provádění obchodů, nízkou úrovní konkurence mezi brokery a malým počtem emitentů.


Obrat přinesla změna legislativy

Těsně před miléniem došlo díky změnám v legislativě k obratu a bulharská burza začala lákat nejen zahraniční investory. V říjnu roku 2000 byla oficiálně zahájena existence indexu SOFIX, jež je navázán na kurs akcií 12 bulharských firem. Změny v roce 2003 přinesly další zvýšení bezpečnosti a úrovně služeb, a to díky nově strukturované komisi pro cenné papíry či zavedení systému COBOS, který umožnil podávat pokyny přes internet. Poslední roky se tedy dají charakterizovat jako období stabilizace, prudkého růstu a harmonizace infrastruktury institucí kapitálového trhu, který je nyní v plném souladu s globálními standardy a požadavky.

sofix.gif
Raketový růst indexu

O tom, že sofijská burza resp. její kapitálový trh má obrovský potenciál, svědčí i vývoj SOFIXu v poslední době. Zatímco v polovině loňského roku se jeho hodnota pohybovala pod hranicí  900 bodů, v současnosti atakuje 1300 bodovou metu. Výrazný úprk směrem vzhůru zaznamenal zejména v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy za období říjen – prosinec posílil o téměř 30 %. Celkový objem akciových obchodů na sofijské burze dosáhl v roce 2006 hodnoty 1,7 miliard eur. Tržní kapitalizace akciového trhu pak činila 7,8 mld. eur (jen pro srovnání - pražská burza dosáhla ve stejném roce na akciovém trhu objemu 30,9 mld. eur při tržní kapitalizaci ve výši 57,9 mld. EUR).


Praha má silnou konkurenci

Potenciál růstu bulharského akciového trhu si dobře uvědomují zahraniční burzovní subjekty, které zveřejnily svůj plán na převzetí a chtějí se účastnit. O koupi klíčového balíku akcií se kromě výše zmíněné pražské burzy uchází varšavská burza, skandinávská OMX, frankfurtská Deutsche Börse nebo burza ve Vídni. Právě poslední jmenovaná chce pokračovat ve svém úsilí propojit kapitálové trhy v celé jihovýchodní Evropě. V současnosti spolupracuje s burzami v Záhřebu, Podgorici či Bělehradě, kontakty navázala i v Bukurešti. Rakouští manažeři mají v plánu přimět bulharské malé a střední podniky ke vstupu na národní burzu a chtějí nabídnout technické propojení umožňující burzovním hráčům obchodovat i na okolních trzích.


Pražskou zbraní jsou zkušenosti

Pražskou burzu tak čeká těžký boj. Ovšem proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. A jak vidí šance Petr Koblic, generální ředitel pražské burzy? "Naše šance rozhodně nejsou nulové, záleží však na tom, jakou bulharská vláda zvolí strategii prodeje". Pražská burza hodlá nasadit vlastní zbraně a přijít s odlišnou strategií než její silnější kolegyně, když chce vsadit na osobní zkušenosti. Před sedmi lety totiž byla v obdobné pozici, v jaké se v současnosti nachází sofijská burza.

Kdo obstojí v silné konkurenci a komu se podaří uspět v privatizačním tendru, jehož podmínky by měly být známé na konci dubna, na to si budeme muset ještě nějaký ten týden počkat.


Autor článku

Lukáš Buřík  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE