Slovenský statistický úřad včera oznámil růst schodku veřejných financí Slovenska v loňském roce na 3,39 % z 2,83 % HDP v roce 2005. Deficit veřejných financí v České republice v posledních dvou letech prošel opačným vývojem, loni klesl na 2,95 % HDP z 3,53 % v roce 2005. Přes tento vývoj a podobnou úroveň zadlužení vyjádřenou k velikosti HDP (zhruba 30 až 31 % HDP u obou zemí) je na tom Slovensko o poznání lépe, mimo jiné proto, že do deficitu za loňský rok byly započítány náklady na penzijní reformu, jež slovenské ministerstvo financí dříve odhadovalo na 1,1 % HDP, a na kterou ČR stále čeká.
Zatímco na Slovensku byla provedena za minulé vlády Mikuláše Dzurindy řada reforem (např. právě reforma penzí), ze které Slovensko profituje a jež se postupně pozitivně projevují i na velikosti schodku (loňská úroveň byla nižší než původní odhady), v České republice se o případných reformách zatím jen mluví, návrhy současné vlády navíc slibovaný zásadní řez do veřejných financí nepředstavují. Na první pohled pro Českou republiku příznivý vývoj se tak otočí již v tomto roce výrazně ve prospěch Slovenska. Zde statistický úřad počítá s opětovným návratem deficitu pod pozorně sledovaná 3 % HDP (na 2,94 % HDP), v případě ČR dojde naopak k dalšímu nafouknutí dluhu. Ministerstvo financí ČR očekává letos deficit veřejných financí ve výši 138,4 miliardy korun, tedy zhruba 4 % HDP.
Výsledky obou zemí se mohou ještě více oddálit v neprospěch Česka, neboť zatímco Slovensko díky rychlejšímu než čekanému růstu těží ze zlepšeného výběru daní (podle dříve zveřejněných údajů se lépe, než se čekalo, daří vybírat DPH i daň z příjmů právnických osob) a tedy z neplánovaného navyšování příjmů veřejných rozpočtů, Česko se potýká spíše s překvapeními a negativním vývojem na výdajové straně, navíc posíleným populistickým rozhazováním všech politických stran před loňskými volbami. Podaří-li se udržet v rozumných mezích sociálně demokratického premiéra Fica, Slovensko zřejmě bude letos pokračovat v dalším zlepšování svých veřejných rozpočtů, Česká republika si bohužel připíše jen smutný rekord v překročení jednoho bilionu korun veřejného dluhu, bez provedení reforem bez výraznější naděje na obrat k lepšímu.