Nová dávka makroekonomických údajů: stavebnictví, průmysl

Český statistický úřad dnes zveřejnil část tradičních měsíčně zveřejňovaných makroekonomických údajů, tedy informace o průmyslové výrobě a stavebnictví. Stavebnictví, jak je tomu v tomto roce již zvykem díky neporovnatelné letošní a loňské zimě opět rostlo dvouciferným tempem, když meziročně stavební výroba přidala 26,4 %, vyjádřeno ve stálých cenách (roli zde hrál počet pracovních dní, po jejich očištění byla stavební výroba vyšší o 28,3 %). Díky příznivým klimatickým podmínkám se nejvíce dařilo pozemnímu stavitelství, když počasí s průměrnou teplotou vyšší o 4,9 °C než loni umožnilo provádět veškeré stavební práce. Dobré výsledky se projevily i na výplatních páskách zaměstnanců, jejichž počet (nebere v úvahu zahraniční pracovníky a lidi zaměstnané přes agentury) vzrostl o 0,6 %. Meziročně se reálná mzda zvýšila o 8,9 %, rychlejší růst výroby než mezd se tak projevil i na produktivitě práce, jež se zvýšila o 25,1 %.

Dobrou kondici českého průmyslu potvrdila data o březnové průmyslové výrobě. Ta v tomto měsíci vzrostla o 12,7 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dní o 14,6 %. Stejně jako ve stavebnictví tak průmysl dosahuje dvouciferného tempa růstu a stejně jako ve stavebnictví, i když méně zde hraje roli teplá zima. Z jednotlivých odvětví k růstu již klasicky přispěla výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (růst o 29 %), dopravních prostředků a zařízení (12,2 %) či výroba a opravy strojů a zařízení (27,8 %), klesala výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, či výroba potravinářských výrobků, nápojů, tabákových výrobků. Podobnost jako ve stavebnictví můžeme pozorovat i ve vlivu růstu průmyslu na zaměstnanost. I zde vzrostl počet zaměstnaných osob, tentokrát meziročně o 2,9 % (o 33,2 tisíc), nejvíce v nejrychleji rostoucím odvětví, tedy ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení. Výkonnost průmyslu se projevila i na mzdách zaměstnanců, když nominálním mzda meziročně vzrostla o 7,1 %, produktivita práce přidala ještě o 2 p.b. více. Nové zakázky v průmyslových podnicích se ovšem zvýšily jen o 6,3 %, což je nejpomalejší růst o srpna 2005, nicméně díky výkonnosti zahraničních partnerů České republiky, včetně těch nejvýznamnějších, kterými jsou Slovensko a Německo, by toto zpomalení růstu nemělo představovat výraznější problém.

Obě zmíněné země ostatně zveřejnily hodnoty růstu svého HDP. Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí přidala 8,9 %. Růst tak podle prvního předběžného odhadu zaostal za optimistickým očekáváním ve výši 10,5 %, nicméně i tak se Slovensko bez problémů řadí k nejdynamičtějším zemím nejen Evropy, dosažená hodnota tak rozhodně nemusí být žádným zklamáním. Dobrý výsledek zaznamenala v prvním čtvrtletí také ekonomika Německa, jejíž HDP se meziročně zvýšil o 3,3 %, což v tomto případě překonalo očekávání ve výši 3,1 %. Výkony nejdůležitějších partnerů ČR tak i pro další období naznačují pokračování růstu vzájemného obchodu a odrazí se i na dalších výkonech českého průmyslu. Dnešní dávku makroekonomických údajů tedy s klidným svědomím můžeme označit za povzbudivou i pro další měsíce, byť na výsledcích stavebnictví se již v další části roku nebude projevovat vliv dvou zcela rozdílných zim. Pozitivní vlivy lze čekat i na trhu práce v dalším snižování nezaměstnanosti, zde se ovšem postupně budou více a více projevovat problémy s nalezením vhodných kandidátů na volné pozice (viz 114 volných pracovních míst podle posledních dat MPSV). Zvyšovat se mohou také tlaky na růst mezd, což bude bezesporu zajímat bankéře v ČNB při jejich rozhodování o nastavení úrokových sazeb.