Pád koruny, polského zlotého, jihoafrického randu a v posledním týdnu i slovenské měny může být podle některých expertů předzvěstí krize všech rozvíjejících se trhů. "Investiční banky zatím před obchody v těchto zemích své klienty varují," uvedl dealer ING Barings Josef Jeřicha s tím, že pokud tyto instituce dají doporučení na nákup uvedených měn, situace se radikálně změní k lepšímu. Oproti propadu, který začal na přelomu dubna a května a který například u
koruny vedl v posledních čtrnácti dnech k oslabení o jednu korunu vůči euru, návrat k původním hodnotám bude trvat podstatně déle.Impulsem, jenž vedl k pádu všech měn na rozvíjejících se trzích, byla nervozita na americkém akciovém trhu Nasdaq koncem dubna. Samotným zárodkem krize byla aktivita velkých amerických fondů, které své peníze přesunuly z rozvíjejících se trhů do amerického dolaru. K propadu však přispěla i poměrně nízká likvidita na rozvíjejících se trzích a relativně silná úroveň měn typu koru
ny, randu či izraelského šekelu v prvním čtvrtletí tohoto roku. Podobná situace láká velké hráče k tomu, aby zde prorazili s velkou částkou a vybrali zisky. Trh poté zůstane otřesen a měna silně oslabí.Koruna mezi investory, kteří spekulují na měny, nemá v současné době dobrý zvuk. Po snížení sazeb téměř k pěti procentům dávají spekulanti přednost polskému zlotému s úrokovou sazbou ve výši 17 procent či jihoafrickému ran
du s desetiprocentním výnosem. "Kdysi nejatraktivnější měnu východní Evropy, jak byla koruna v minulých letech označována, tak stále více zastiňuje polský zlotý," uvedl Marek Ratkovský z České spořitelny. Na tuzemskou měnu bude mít velký vliv přísun přímých zahraničních investic, který má letos přesáhnout pět miliard dolarů.I přes velký přísun peněz ze zahraničí prostřednictvím přímých investic objem obchodů na tuzemském korunovém trhu zatím klesá. Jak vyplývá z posledních údajů České národní banky za duben letošního roku, ve srovnání se stavem z poloviny 1998 jsou současné denní objemy v
šech typů obchodů na českém devizovém trhu na necelých 60 procentech. V případě tzv. spotových obchodů, tj. obchodů s realizací za dva pracovní dny po sjednání obchodu, objem dosahuje úrovně jen 33 procent roku 1996. "Současné objemy obchodu s korunou proti ostatním měnám jen stěží převyšují čísla z roku 1995," konstatoval Ratkovský.Obrat směrem k většímu zájmu o korunu ze strany spekulativních investorů lze očekávat jen stěží. "Příliv přímých investic by však měl letos tlačit na posílení tuzemské měny," uvedl vedoucí dealingu Raiffeisenbanky Petr Tomek. V průměru každý den dostane na trh přes 30 miliónů dolarů jen z těchto přímých investic. Nízké úrokové sazby a poměrně vysoké rizikové obchodování s korunou mělo vliv i na chování českých bank. Zatímco kdys
i většina bank prováděla kromě operací pro klienty velké množství spekulativních obchodů, nyní se většina obchodníků snaží každý den co nejrychleji vydělat a pak je na trhu pouze pasivní. "Navíc se banky snaží získat stále větší počet klientů, aby vydělávaly na maržích a nemusely podstupovat riziko ze spekulativních operací," uvedl dále Ratkovský.Většina obchodů, plných 70 procent, se realizuje se zahraničními bankami. Tento podíl se má podle průzkumu mezi obchodníky zvyšovat s tím, jak postupuje privatizace českých finančních ústavů.
Od roku 1995 se rovněž plynule zvyšuje podíl derivátových obchodů. "I jejich objem ale proti roku 1998 klesá," konstatoval dále Ratkovský. Dodal, že po snižování zájmu o tento typ obchodů na přelomu let 1998 a 1999 jejich objemy stagnují. Je pravděpodobné, že po oslabení koruny k dolaru, které bude znamenat pro některé firmy značné ztráty, nebo v případě monopolních firem růstu cen jejich výrobků, dojde v příštích měsících k opětovnému zvýšení zájmu, soudí analytik.
Zdroj: HN z 12. 5. 2000