Proč je pražská burza opomíjena?

Kolik nových emisí letos přiláká tuzemský kapitálový trh? Téměř dvě třetiny čtenářů v naší investiční anketě tipují maximálně čtyři. Odhady generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha Petra Koblice z počátku letošního března byly ještě optimističtější, když hovořil o pěti titulech. Máme tu konec května a pražská burza zatím na první letošní emistní vlaštovku čeká. Analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka optimismus šéfa pražské burzy nesdílí. „Také bych si přál, aby na pražský parket vstoupilo minimálně deset firem za rok. Podle mého odhadu to budou opět jen dvě společnosti, ale aspoň jedna z nich bude z kategorie velkých, tedy přijde si na burzu pro více než 10 miliard korun“ říká Procházka.

OKD horkým favoritem

Home Credit, Česká pojišťovna, AAA auto nebo OKD. To jsou jen některé ze společností, o kterých se koncem loňského roku spekulovalo v souvislosti se vstupem na pražskou burzu. Právě poslední jmenovaný, společnost OKD je očekávaným kandidátem, který by měl v letošním roce počet titulů rozšířit. „Vše ovšem závisí na pozastavené privatizaci polských dolů“ říká Jan Procházka, který pravděpodobnost emise nejvýznamnějšího tuzemského producenta černého uhlí odhaduje na 70 procent. Nizozemská společnost New World Resources, která je vlastníkem OKD, v loňském dokonce čerpala několikamiliardový úvěr, který měl pomoci optimalizovat kapitálovou strukturu před vstupem na akciové trhy. Další tituly jsou podle Procházky spíše z oblasti teorie, z bankovnictví ani telekomunikací však žádné přírůstky neočekává. Možná se dočkáme aktivity některého z developerů.

Jaké jsou příčiny nezájmu?

IPO (Initial Public Offering) je termín pro primární veřejnou nabídku akcií spojenou se vstupem na burzovní trh. Důvodem k provedení IPO zpravidla bývá navýšení kapitálu, kdy emitent získá nové zdroje k financování podniku nebo svých investičních záměrů.Nedostatek peněz, zkušeností a velikost firmy. To jsou podle Procházky největší překážky pro české firmy, aby mohly vstoupit na tuzemský kapitálový trh. Nemalou roli sehrála i kupónová privatizace, kdy mnoho společností přišlo na burzu automaticky, aniž by jevilo o vstup zájem. Mnohé z nich v průběhu několika let stáhlo své akcie z trhu, což rozhodně nepřispělo ke zvýšení důvěryhodnosti investorů v tuzemský kapitálový trh. Podle Petra Koblice není náhoda, že firmy, které se rozhodnou vstoupit na náš akciový trh, to dělají přes účelově založenou firmu s domicilem mimo Českou republiku. K tomuto kroku je vede nejen mnohdy přátelštější zdanění, ale i to, že nechtějí být vedeny ve Středisku cenných papírů a nechtějí mít nic společného s českým soudnictvím.

Počet IPO můžeme Polsku závidět

To varšavská burza si na nedostatek IPO nemůže stěžovat. Nové emise se počítají na desítky a Polsko tak drží krok s renomovanějšími konkurenty jako je Frankfurt nebo Euronext . Potvrzují to i statistiky. Zatímco pražská burza se v loňském roce rozrostla o dva nové tituly, její varšavská kolegyně přilákala akcie 38 nových společností, což je více než dvojnásobek počtu IPO v celé střední Evropě. Na burzy v Praze, Vídni, Budapešti a Lublani totiž loni vstoupilo celkem 18 společností.

Polsko se chce stát středoevropským lídrem

Další desítky firem chystá Varšava přilákat i tento rok. Sám šéf varšavské burzy Ludvik Sobelewski v letošním roce očekává minimálně šedesát nových IPO. Přitom nevylučuje, že by se celkový počet nových emisí mohl vyšplhat i na stovku. Že tyto odvážné plány nejsou jen mlácením prázdné slámy a mluvením do větru svědčí i fakt, že za první čtyři měsíce letošního roku se na varšavské burze objevilo 16 nových titulů za téměř 1,3 mld. zlotých. Celkový počet společností obchodovaných u našeho severního souseda tak atakuje třístovkovou hranici (296) a tržní kapitalizace dosahuje 765,3 mld. zlotých (zhruba 200 mld. eur).

I u emisí však platí, že důležitá není jen kvantita, ale i kvalita. Většina polských emisí je relativně malá (do 25 milionů eur), navíc většinu z nich obstarávají tamní společnosti. Na varšavské burze najdeme v současnosti 12 zahraničních emisí, které však svým objemem tvoří téměř třetinu celkové tržní kapitalizace. „Polsko již má zavedenou praxi a navíc částečně zaručenou likviditu, kdy vybrané polské fondy musí nakupovat akcie dle indexu WIG. Navíc polské klientele nevadí ani extrémně malé firmy“ dodává Jan Procházka.