O možných dopadech evropských fúzí na český bankovní trh

Letošní rok se zatím jeví jako rekordní z hlediska aktivity bank (nejen) v Evropě v oblasti fúzí a akvizicí. Ačkoliv se český bankovní trh zatím tváří, že se jej tyto změny příliš netýkají, při podrobnějším pohledu je jasné, že tomu tak není. Některé změny jsou již v plném proudu, jiné nás možná teprve čekají.

Český bankovní trh je v současné době ve fázi, kdy je trh se základními produkty téměř nasycen a největší tržní podíly v rukou pevně třímá „velká trojka“ – tedy ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka. Všechny tyto banky mají v současné době poměrně stabilní akcionářskou strukturu, konkrétně silného zahraničního majoritního vlastníka. Je velmi málo pravděpodobné, že by některý z nich plánoval prodat svůj podíl na stále velmi atraktivním českém trhu. Jinou otázkou ovšem je, zda některý z velkých zahraničních hráčů působících na našem trhu nebude sám účastníkem fúze či akvizice s jinou evropskou či americkou bankou. U Erste Bank je zatím v tomto smyslu ticho po pěšině. Současná struktura akcionářů a silný růst na východoevropských trzích z Erste prozatím činí velmi obtížně dosažitelný cíl možného převzetí. Ale co není dnes, může být za několik let. Belgická KBC, majoritní vlastník ČSOB, také momentálně nefiguruje v žádných konsolidačních kauzách, které hýbou akciovými trhy v Evropě.

To francouzská Societe Generale, která ovládá Komerční banku, je zainteresována prakticky v každé nové spekulaci o převzetí v Evropě. O tom, že na zprávách o chystaných nabídkách na převzetí ze strany konkurentů (nejčastěji se hovoří o italském UniCredit) něco skutečně je, svědčí fakt, že management Societe Generale veřejně oznámil snahu spojit se s jinou bankou tak, aby zabránil případnému nepřátelskému převzetí. V této souvislosti se zmiňuje například spojení s větším francouzským rivalem BNP Paribas. Případná změna vlastnické struktury Societe Generale může mít pochopitelně dopady i na její středoevropská aktiva včetně Komerční banky. Nepředpokládáme sice, že by chtěl kterýkoliv případný nový vlastník KB prodávat, ale může být přinucen například regulačními požadavky k určitým změnám v majetku – i když to se týká spíše aktiv v jiných CEE zemích než v ČR.

Zatímco výše jsme se věnovali spíše spekulacím a budoucnosti, již dnes na českém bankovním trhu probíhá několik zaznamenáníhodných změn. Jeden z nejaktivnějších hráčů na bankovním trhu z hlediska M&A, italské UniCredito, dokončuje spojení HVB Bank a Živnostenské banky a ještě letos bychom si měly začít zvykat na nový název UniCredit Bank Czech Republic. Reklamní kampaň Raiffeisen Bank, která nás upozorňuje na propojení s eBankou, kterou koupila v loňském roce, je nepřehlédnutelná. Obě tyto transakce mění situaci za velkou trojkou a i když ani jedna z nově spojených bank nebude svojí velikostí těmto třem gigantům konkurovat, výrazně si polepší právě v této „druhé lize“. Tím bude de facto dotvořen hlavní bankovní trh, který by měl již prakticky vykazovat stabilitu srovnatelnou se západními zeměmi. Výzvou však stále zatím zůstávají okrajové segmenty. Právě zde je stále prostor pro některé zahraniční banky, které doposud v České republice buď nepůsobí, nebo působí jen velmi okrajově. S příchodem zahraničních investorů, například automobilek, se zvyšuje aktivita u asijských bank. Ty mohou být velmi vyhledávány komunitou nově příchozích (a samozřejmě také stávajících) manažerů právě z asijských zemí, kteří jsou na služby své banky zvyklí a přivítají možnost využívat jejích služeb i u nás.

Marek Hatlapatka

CYRRUS, a. s.