Nebojme se investovat do podílových fondů

Téma týdne: Investice do podílových fondů

Pokud se rozhodnete investovat své volné finanční prostředky a netroufnete si na vlastní pěst, můžete tak učinit kolektivně prostřednictvím otevřených podílových fondů. V současnosti existuje několik základních kategorií fondů, které se vzájemně liší investičními cíly, rozložením rizika a časovým horizontem, po kterém by měly přinést výnos. Podílové fondy jsou však u nás zatíženy neslavnou minulostí, spojenou především s kuponovou privatizací, kdy se i díky nim dostal do podvědomí lidí termín “tunel“ a “tunelování“ i v jiné než dopravní souvislosti. Kolektivní investování u nás však prošlo v posledním desetiletí dosti výraznými změnami a dnes je již naprosto legitimní a významnou částí našeho finančního trhu.

Historie kolektivního investování v ČR

Pojem investiční fondy a jejich rozvoj je v naší zemi neodmyslitelně spjat s kupónovou privatizací. Právě ta totiž měla rozhodující a klíčový význam pro podobu a vývoj českého kolektivního investování. V porevolučních letech se totiž naše hospodářství měnilo z centrálně plánovaného na tržní a více než 1700 státních podniků se za pomoci kupónové privatizace transformovalo na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Díky tomu se našincům otevřela možnost investovat své prostředky do některé z těchto společností a získat v ní podíl. Nechtěl-li se do tohoto kroku pouštět na vlastní pěst, mohl své prostředky svěřit do rukou fondů, které se tak staly řešením především pro nezkušené investory.

Více než 400 fondů, které se zúčastnily první vlny privatizace, získalo cca 73 % celkového majetku přiděleného pro první vlnu. Ve vlně druhé na 353 fondů připadlo 65 % privatizovaného majetku. Zatímco první vlny privatizace se podle zákona směly zúčastnit pouze investiční fondy mající formu akciové společnosti (a tedy právní subjektivitu), do druhé vlny směly vstoupit i fondy podílové, tedy subjekty bez právní subjektivity založené investičními společnostmi.

Po privatizačním období nastává jakési “hluché místo“, kdy zájem drobných investorů o dění na kapitálovém trhu je prakticky nulový stejně jako počet jimi uskutečněných obchodů. Obchodování tak zůstává právě na bedrech investičních a podílových fondů. Právě v této době, kdy dochází, často za ne příliš právně srozumitelných podmínek, k přeměnám fondů na jiné právní subjekty. Na řadu fondů je v této době uvalena nucená správa a některé se potýkají s konkurzem a následnou likvidací.

Výraznější posun v investorské náladě je patrný až s počátkem nového tisíciletí.  V té době k nám začaly masivněji pronikat zahraniční subjekty kolektivního investování. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech z roku 2001 podmínila jejich působení v ČR získáním povolení od Komise pro cenné papíry. V této době také nastává proces otevírání investičních a uzavřených podílových fondů, kdy zákonná lhůta pro otevření je stanovena na rok 2002. Zlomovým rokem je pak rok 2004, který přinesl do oblasti fondového investování řadu novinek. Na svědomí to má především vstup do Evropské unie a harmonizace české legislativy s evropskou. Nejpozitivnějšími změnami jsou snížení daní u fondů, zvýšení ochrany investorů a rozšíření nabídky fondů i investičních možností. Přestože v oblasti kolektivního investování došlo za posledních pár let k velkému boomu, v porovnání s vyspělými státy, resp. jejich kapitálovými trhy, je investiční historie podstatně kratší a český fondový byznys je teprve na začátku.

Druhy podílových fondů

Nabídka investičních fondů je velmi bohatá. Není v žádném případě jednoduché zvolit na základě výše uvedených kritérií ideální investiční fond. V současné době existuje hned několik základních kategorií otevřených podílových fondů. Od sebe se vzájemně odlišují investičními cíly, rozložením rizika a časovým horizontem, po kterém by měly přinést výnos.

Své prostředky můžete vložit do těchto typů fondů:

• Akciové fondy investují podstatnou část svého portfolia do akcií. Vývoj jejich kurzů silně kolísá v závislosti na dění na akciových trzích po celém světě. Čím déle však své prostředky v akciovém fondu necháte, tím více je pravděpodobné, že investice bude výnosná.
• Dluhopisové fondy vkládají své prostředky především do dluhopisů. Z časového hlediska jsou výhodné pro středně až dlouhodobé investice (1 - 3  roky). V tomto čase nedochází k prudkým výkyvům cen obligací - a tudíž k poklesu hodnoty podílového listu.
• Smíšené fondy investují do akcií, dluhopisů a finančních nástrojů peněžního trhu a poskytují investorům rozsáhlou diverzifikaci majetku. Tento typ fondu by měl převládat u dlouhodobě zaměřených investorů. Výnos velmi závisí na zkušenostech správce fondu a manažera portfolia.
• Fondy peněžního trhu přináší v krátkém období stabilní výnos jen při malém riziku. Aktivita těchto fondů se obrací především na krátkodobé vklady a termínované účty u bank. Jejich správa není tak náročná, proto je zpoplatněna nižší měrou než u akciových či smíšených fondů. Výnos těchto fondů je závislý od výše úrokových sazeb a vykazuje jen malou proměnlivost. Minimální doba pro uložení peněz do tohoto fondu činí půl roku.
• Fondy fondů jsou zvláštním typem fondů. Jejich portfolio je složeno jen z podílových listů řady jiných investičních fondů. Za nižší částku tak může investor nakoupit celou řadu fondů, ke kterým by s ohledem na omezené finanční prostředky měl přístup. Minimální vstupní investice se pohybuje u řady světových fondů v řádu statisíců korun.