Investice vždy něco stojí aneb poplatkům se nevyhneme

Téma týdne: Investice do podílových fondů

Fondy rozlišujeme podle jejich investiční strategie na akciové fondy, smíšené fondy dluhopisové fondy, fondy peněžního trhu a fondy fondů. Více o jednotlivých typech fondů jste si mohli přečíst ve článku Nebojme se investovat do podílových fondů.

Zatímco akciové fondy můžeme považovat za nejrizikovější, ale s možností získání největších výnosů, u fondů peněžního trhu  sice nemůžeme počítat s vysokým výnosem, za to jejich  výnos je poměrně stabilní a vykazuje malou proměnlivost. I když tedy určité riziko spojené s investicí do podílových fondů existuje, snaží se i zákon omezit riziko ztrát investorů tím, že stanovuje limity pro držbu cenných papírů od jednoho subjektu (firma, obec, stát, centrální banka) v portfoliu fondu. Manažer fondu smí investovat jen v rámci daných pravidel a při podezření z činnosti v rozporu se zákonem, má podílník právo se obrátit na vykonavatele dohledu nad kapitálovým trhem, tj. Českou národní banku, která jeho podnět prošetří a vydá rozhodnutí.

Ale vraťme se zpět k poplatkům. Pokud si tedy vyberete nějaký typ podílového fondu, a zohledníte i další kriteria,  můžete začít investovat. Ovšem tyto investice se neobejdou bez poplatků. Můžeme rozlišit tři základní poplatky, které fondy účtují:

• Vstupní poplatek
• Správní poplatek
• Výstupní poplatek

Investiční fondy nabízejí investorům zajímavé výnosy. Hodnota výnosu bude vždy dána rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou a poplatky investičního fondu. Nejvíce peněz zaplatíte za vstupní poplatek, který inkasuje správce fondu (investiční společnost) při nákupu podílových listů. Jeho výše činí u většiny akciových a derivátových fondů až 6 %. Většina dluhopisových fondů zakotvuje poplatek od 3 do 4 %. Při investici do fondů peněžního trhu počítejte s poplatkem do 1 %. Jsou ovšem i takové fondy, které nevybírají žádné poplatky. Většinou ani v těchto případech investor neušetří. Investiční společnost totiž po něm požaduje úhradu jiných typů poplatků.
Poplatek se vypočítává z investované částky. To znamená, pokud investujete 1000 Kč, pak  vstupní poplatek ve výši 4 % činí čtyřicet korun.

Za správu fondu si účtují investiční fondy další částku (zpravidla od 0,5 do 2 %). Poplatek je většinou strháván při každém ohodnocení čistého obchodního jmění fondu. Tím se denně, případně jedenkrát týdně snižuje výnos podílníka. Investor tento odpočet nevidí, protože platba správního poplatku se sráží přímo z vypočítaného čistého obchodního jmění na podílový list.  Nákladovou položku pro investora tvoří poplatky společnosti, která vede investiční účet. Tento účet může být veden přímo u společnosti, která obhospodařuje podílové fondy. To je výhodné, protože v mnoha případech jsou tyto účty zdarma. Část investičních účtů je ale vedena u bankovních domů, které si za své služby účtují různé sazby. Poplatek může dosáhnout až 1 %.

Konečně v úvahu přichází i výstupní poplatek. Ten na vás může čekat, pokud se rozhodnete z investičního fondu vystoupit. Přestože si drtivá většina fondů tento poplatek již neúčtuje, můžete se s ním setkat. Rozhodnutí o prodeji podílů v investičních fondech není vždy jednoduchou záležitostí. Ukončení investice v době, kdy jsou kurzy na úplném dně, by pro vás zřejmě znamenalo realizaci zbytečných ztrát. Prodej dříve než po šesti měsících by vám způsobil zbytečně daňovou zátěž navíc.
Pokud jste pevně přesvědčeni prodávat, pak vězte, že investiční fond vám vyplatí investované prostředky během několika málo dní. Jestliže potřebujete nutně své peníze zpět, pak je dostanete ve výši odpovídající aktuálnímu kurzu jednoho podílového listu případně snížené o výstupní poplatek.

Dlouhodobá investice

Minimální doba spoření v investičních fondech není nikde stanovena. Vzhledem k častým výchylkám kurzů na kapitálových trzích není investice do fondů vhodná pro krátkodobé spoření. Jen pokud budete trpěliví a přečkáte případné krátkodobé poklesy kurzů, dočkáte se svých výnosů.