Vlna veder, blackouty a možné IPO ČEPS

Co to vlastně je blackout?

Tímto názvem se označuje úplný kolaps elektrické rozvodné sítě, která není schopna dodávat energie domácnostem a firmám. Příčin bývá několik, ale tou nejčastější je silný impulz do zastaralé rozvodné sítě. Asi nejznámější úplný výpadek prožily v roce 2003 Spojené státy americké. Zastaralá americká sít, která v létě z 30% funguje jako zdroj pro klimatizace nevydržela prvotní nehody v Ohiu a rychlostí blesku (do tří minut) se dostaly desítky milionů lidí (Severovýchod USA a Kanady) na dva dny do úplné tmy. Z tohoto výpadku se pochopitelně velice rychle stalo politické téma, které sneslo srovnání s útoky sebevražedných atentátníků z 11.září 2001. Tento problém se týká i Evropy. Např. v září 2003 na několik hodin vypadlo spojení mezi Švýcarskem a Itálií z důvodů mohutných bouřek, masivní přebytek elektřiny v rozvodné síti nebylo kam vyvážet a zdroje musely skokově snížit výkon. Problémy se nevyhnuly ani sousednímu Německu, které se vždy pyšnilo nejspolehlivějšími rozvodnými sítěmi v Evropě (přes 1,7 milionů km), kolaps způsobily větrné elektrárny, jejichž podíl na výrobě proudu v Německu se pohybuje kolem 17%. Silnější vítr vyvolal vyšší výrobu energie než se původně očekávalo a díky vypojení jedné z rozvodných linek se ty zbylé přetížily a nastala tma.  Česká republika je na tom aktuálně lépe než zbytek Evropy, protože naše sítě jsou nyní spolehlivé a zvyšuje se i počet přeshraničních kapacit, pomáhá i silné propojení se Slovenskem, vzniklé ještě za dob federace. Ovšem i v ČR loni v létě zažila  rozvodná síť impulz se kterým se složitě vyrovnávala.

Spotřeba roste, investice do sítí stagnují.

 A bude hůř, spotřeba elektřiny stoupá – dle (zastaralé) Státní energetické koncepce z roku 2004 by měla v roce 2030 činit spotřeba ČR 89,17 TWh, tedy o 13% více než nyní. Česká ekonomika roste vysokým tempem, ovšem energetická náročnost naší ekonomiky, zatím zaměřené na průmysl se bude postupem času snižovat (nyní je cca. 2,5x vyšší než průměr EU). Bohužel Evropská unie nás vyloženě tlačí do zvýšení podílu výroby z alternativních zdrojů (vody, větru, slunce), který by měly v roce 2020 činit téměř nereálných 20% výrobních kapacit. Připomínám, že právě tyto zdroje fungují na skokové bázi a vyvolávají největší impulzy pro rozvodné sítě. Tzn. že i státní akciová společnost ČEPS bude muset začít investovat do modernizace sítí, což by neměl být výrazný problém pro tento podnik s 0% zadlužením. Spíše se naskýtá otázka - nebylo by efektivnější, aby se na těchto investicích podílel i soukromý kapitál? Energetika je nyní populární oblast s aktuálně vysokou výnosností a o investory by ČEPS jistě neměl nouzi. Strategická rozhodnutí by si stát jistě uměl vynutit i při ztrátě kontroly nad podnikem. V poslední době přišly formou IPO na evropské burzy několik TSO (tedy operátorů přenosových soustav) např. rumunská Transelectrica SA či italská Terna SPA, srovnání snese i od roku 1999 na burze kotovaná španělská Red Electrica de Espaňa. Podle našich interních výpočtů by srovnáním na bázi EV/EBITDA, EV/GWh, EV/km a P/E mohl stát získat více než 22 miliard korun za primární úpis 100% akcií této společnosti. Domnívám se, že by tato iniciativa pomohla i samotné BCPP, a.s., která by prokázala, že je schopna efektivně a transparentně prodávat i státní majetek.

Závěrem přikládám aktuální historku – v posledních dnech mě velice pobavila kampaň České nukleární společnosti, která v rámci PR aktivit zasílá lidem zběhlým v energetice knihu Ondřeje Neffa , Tma. Ta se zabývá problémem, co by se stalo v Praze, kdyby navždy došla (resp. přestala fungovat) elektrická energie. Fiktivní obraz je vylepšen o nefunkčnost jakýchkoliv výbojů, tedy ani doma na koleně vyrobené energie. Pevně doufám, že se tohoto obrácení města do rukou ozbrojených gangů nikdy nedočkáme.