Akcionáři instituce poskytli k prodeji podíl 29.9% akcií společnostti. Celkovou hodnotu cenných papírů, které upisoval Credit Suisse, zájem veřejnosti vzápětí vyšrouboval na šokujících 468 milionů dolarů. Zhruba 6,000 institucionálních a retailových investorů z Mexika, Spojených Států, Evropy a Jižní Ameriky nabízených 111 milionů kusů akcií skoupili během několika hodin. Příkazy ke koupi převýšily nabízené množství třináctinásobně.
Dva sveřepí Karlové, kteří “Rozdělme se” založili a drží si každý nad deset procent akcií , Carlos Danel a Carlos Labarthe, se ve svém mrakodrapu v Mexico City možná ještě dnes plácají se po zádech a válejí se po zemi.
Mají důvod: akce každému z nich vynesla přes 100 milionů dolarů.
V situaci, kdy velká část západních asset manažerů stále ještě neví co je microfinance, a nad haléřovými položkami načítajícími se v nejchudších peněženkách zemí třetího světa ohrnuje nos, nepřekvapuje, že emise akcií mikrofinančních institucí jsou v plenkách: a Compartamos je tak jedním z pionýrů hledání kapitálu přes burzovní systém. O to větší překvapení zdařilá emise vyvolala v globálních bankovních a investičních kruzích a vyslala tak světu razantní a nekompromisní zprávu: “Tak pozor bankéři! Zisky a finanční služby poskytované chudým jdou ruku v ruce. A není na tom nic špatného.“
Jaký je příběh Compartamos, obří mikrofinanční instituce, která před několika měsíci od Mexické rady pro bankovní dozor získala bankovní licenci a stala se tak plně regulovanou mexickou bankovní institucí?
Předchůdce banky Compartamos byla charitativní organizace Gente Nueva, založená progresívními mládežnickými kluby v roce 1982 v Mexico City na podporu boje proti chudobě. O 8 let později vzniká dceřinka zvaná Compartamos. Cílem této neziskovky je podpořit za pomoci mikroúvěrování chudé podnikatele bez přístupu k finančním trhům – a doplnit aktivitu mateřské organizace o chybějící finanční rozměr. Začíná s granty, které poskytuje Světová Banka a humanitárně orientované fondy. O pět let později se Compartamos, soustředící se na mikrofinanční služby typu vesnické bankovnictví, přehoupne přes break even, a nabývá finanční autonomie. Následující desetiletí se nese ve znamení bouřlivé expanze této nevládní organizace, expandující z nejchudších federálních států Oaxaca a Chiapas do dalších 27 federálních států Mexické federace.
Na přelomu tisíciletí manažeři instituce vytvářejí akciovou společnost Financiera Compartamos SA, která dostává do vínku 6 milionů dolarů investic od skupiny investorů mezi nimiž je zakládající nezisková organizace, International Financial Corporation, Accion, Profund a několik menších mexických průmyslníků. Prvních šest let života nově založené firmy vyvolává respekt. Financiera Compartamos roste rychleji než mateřská organizace v devadesátých letech. Dravost expanze nemá na americkém kontinentu obdoby: mezi 2001 a 2006 roste rozvaha instituce v ročním průměru o 60% a průměrná návratnost kapitálu převyšuje 52 procent. V letech 2005 a 2006 klientela narůstá o 100,000 dlužníků rok co rok, tedy o více než 300 nových klientů denně.
V roce 2002 přivádí vedení instituce na svět první mikrofinanční dluhopis v Mexiku o objemu 20 milionů dolarů, který Compartamos umísťuje na mexickou burzu. V příštích letech se objem dluhopisů znásobí na 70 milionů dolarů a získává rating od Standard and Poor’s: MXA+. V roce 2006 Financiera Compartamos získává bankovní licenci a Compartamos už smí přijímat úspory a rozšířit paletu svých produktů o vlastní pojišťovací produkty: a především se tak blíží splnění svého cíle, dosažení jednoho milionu klientů v roce 2008.
Dnes je Compartamos jednou z největších a nejlépe řízených mikrofinančních institucí světa. Skrze síť 187 poboček financuje 3200 zaměstnanců více než 600,000 malých podnikatelů, v drtivé většině žen. Rozvaha Compartamos z konce roku 2006 nabobtnává na 271 milionu dolarů, průměrná půjčka dosahuje 446 dolarů, míra opožděných splátek se pohybuje kolem 1%. Následující ukazatele ukazují skutečnou moc Compartamos: návratnost kapitálu (ROE) ve výši 56%, návratnost aktiv (ROA) dosahuje 23% při reálné úrokové sazbě 82% a 33% poměru provozních nákladů k výnosům. PE ratio založené na výsledcích z roku 2006 akcie před emisní operací mělo hodnotu 24.2: koncem června se tržní hodnota Compartamos vyšplhala na 2.24 miliardy dolarů.
Úvěry poskytnuté metodologií vesnického bankovnictví skupinám navzájem ručících živnostníků generují Compartamos 88 procent veškerého zisku: individuální úvěry jištěné hmotnou záruku, vytváří zbytek. Všichni klienti Compartamos mají dnes uzavřenou životní pojistku, vytvořenou ve spojenectví s Banamexem, mexickou filiálkou Citigroup a druhou největší finanční skupinou v zemi. Další finanční produkty, které mexický mikrofinanční trh ještě neviděl, jsou ve stádiu vývoje, jako například dlouhodobé para-hypotekární půjčky určené k vylepšení kvality chudých obydlí nebo úvěry poskytované obětím hurikánu, zvláště potřebné pro obyvatele pobřeží Mexického zálivu, který sužuje fenomén El Niño.
Jako banka má ještě Compartamos rezervy růstu: ukazatel kapitálové přiměřenosti, který vyjadřuje poměr vlastního kapitálu k rizikovým aktivům banky, dosahuje 40% zatímco podobný ukazatel je u mexických komerčních banky v průměru třetinový.
Compartamos není první MFI, která se vydala za kapitálem burzovní cestou. Předcházela ji indonéská Rakyat Bank v roce 2003 a Equity Bank z Keni v roce 2006. Celková suma, kterou veřejné emise vydaly, jako by IPO bylo kouzelným slůvkem otevírající sejfy investorů, převýšila půl miliardy dolarů.
Něco tu přece nesedí, bručí s nedůvěrou západní finančník, trůnící ve své manažerské sesli, strnulém jako jako středověká představa světa. Jak může nezisková organizace založit banku a vyslat ji na burzovní orbitu? Jak může někdo vydyndat ze západních investorů půl miliardy dolarů určených na úvěry analfabetů, kteří nevlastní boty, natož záruku? Jak mohou ti nejchudší na zeměkouli splácet stoprocentní úroky? Absurdita, lichva, podvod, krádež!
Poslouchej dobře brouku finančníku! Je čas poroztáhnout krovky. Svět je jiný, než jaký se ti zdá: země je kulatá, teorie relativity není kompletní, kvantová fyzika nesedí - a tvoje představy o finančních trzích potřebují aktualizaci.
Nejsou-li chudí analfabeti dlužníky podle tvého gusta, proč mají nižší úvěrovou delikvenci než masy západu? Je-li podle tebe úrok 50-100% lichvou, kdo a za kolik procent pak poskytne pracovní kapitál vzdáleným oblastem bez infrastruktury? Bylo by podle tebe lépe radši vymazat chudé z mapy – a zůstat u půjčování namydleným městským klientům, kde jsou nižší náklady a peníze levnější?
Svět je prostě jiný než jaký se ti zdál. Ani o tom nevíš, a za humny na Pankráci se přitom ryze česká parta chystá propojit dva světy. Ten tvůj svět, čisťounký, spořádaný a lesklý - a svět stínu, svět chudoby a nedostatku pracovního kapitálu. I ty se můžeš zúčastnit rozvoje světa tak jako dva mexičtí Karlové a profitovat společně s chudými - podpoříš-li ty, kdo se bídě umí vzepřít za pomoci vlastní píle a tvého kapitálu.
Autor pracuje pro mexickou mikrofinanční institucí FIPS a pražskou Microfinance AS, zprostředkovatelem investic do microfinance.