Vliv amerického dolaru slábne, kdo jej vystřídá?

14.08.2007 | , Finance.cz
INVESTICE


Americký dolar byl přes půl století nejdůležitější měnou světa. Díky klesajícímu kurzu se centrální banky světa stále častěji přiklání ke stabilnějším měnám. Bude se v budoucnu obchodovat ropa v jiné než americké měně?

Síla amerického dolaru se zrodila po 2. světové válce a upevnění následně přineslo nastolení Bretton-Woodského měnového systému. Pád tohoto systému sice znamenal zavedení plovoucích měnových kurzů, nicméně síla zelené bankovky v podobě světové obchodní a rezervní měny zůstala v podstatě nedotčena. Nic ovšem netrvá věčně a otázkou zůstává, jak dlouho si je schopna americká měna udržet stávající výsostné postavení.


Euro získává nové příznivce


Přestože dolar stále dominuje světovým trhům, v roce 1999 se mu zrodil zdatný konkurent v podobě eura, které s klesající hodnotou dolaru vůči ostatním světovým měnám nabývá stále většího významu. Jednotná evropská měna tak postupně proniká a sehrává čím dál větší úlohu na poli mezinárodního obchodu, ale i v oblasti rezervní měny. Zatímco na konci minulého století se dolar chlubil 70% zastoupením v rezervních měnách centrálních bank světa, o několik let později, v roce 2006, to bylo již 65 %. Pětiprocentní rozdíl byl způsoben právě existencí eura. Současný trend ve vývoji je zcela zřejmý a s postupně klesajícím měnovým kurzem dolaru se stále větší množství centrálních bank přiklání ke stabilnější měně v podobě eura (v posledních měsících se k nim přidala například i Venezuela, Indonésie a Spojené arabské emiráty).


Ropné obchody bez dolarů?


Změny se však projevují i v oblasti volného obchodu, kde se začínají objevovat snahy o zavedení eura či jiné měny na trhu s ropou. Nejvíce úsilí vynakládá v této souvislosti Irán, který plánuje otevření energetické burzy, na níž by se obchodovala ropa převážně za euro. Start byl původně plánován na dvacátého března 2006, následně byl několikrát odložen a v současnosti stále nebyl realizován, což bezpochyby těší Spojené státy.

Vrásky na čele jim ovšem určitě způsobuje iránská výzva směřující k japonským rafineriím z poloviny července, která po nich požaduje platby za nákup ropy v jenech, přičemž reakce subjektů v Japonsku bude s největší pravděpodobností kladná. Význam této zprávy se zdá být na první pohled téměř bezvýznamný, nicméně opak je pravdou. Japonský import černého zlata z Iránu sice dosahuje pouze 10,1 miliardy dolarů za rok, což je v porovnání s celosvětovou poptávkou po ropě převyšující 2,3 bilionu dolarů zanedbatelná částka, avšak tento krok je důležitým mezníkem, který ukazuje, že oproštění se od dolaru není ve světě ropy vůbec náročné.


Americká měna pod tlakem


Přestože platby v jenech s největší pravděpodobností nebudou mít v nejbližších dnech výraznější vliv na americký dolar, s rostoucí averzí některých zemí spojenou s držením dolaru by se tento krok mohl stát zlomovým bodem, který by mohl přimět další státy (jako je například Venezuela či Indonésie) k obdobnému činu. Pokud by se kroky Iránu nechalo inspirovat větší množství krajin, potom zde již existuje reálná možnost, že by se tato situace projevila i na měnovém trhu, kde by vznikl tlak na další oslabování dolaru. Prudší propady by následně negativně ovlivnily devizové rezervy v ekonomicky vyspělých zemích, které jsou z větší části denominovány právě v dolarech, což by mohlo vést k rychlejšímu tempu jejich nahrazování za alternativy v podobě eura či zlata, čímž by se tlak na zelenou bankovku ještě zvýšil.

Motivační faktor v podobě poškození Spojených států se tak může stát v budoucnu hlavní hnací silou, která přiměje státy, které nemají v současnosti s největší ekonomiku světa zrovna dobré vztahy k tomu, že přijmou podobné řešení jako zvolil Irán. Příkladem jedné z nich je již zmíněná Venezuela, kde se místní vůdce Hugo Chávez rozhodně netají svými antiamerickými postoji a již v minulosti dokázal, že je schopen učinit jakékoliv kroky k dosažení svých politických a ekonomických zájmů.


Ruské kroky mnohé napoví


Nepřátelský postoj některých zemí vůči Spojeným státům však nemusí být jediným důvodem k opuštění dolaru při platbách v obchodu s černým zlatem. Dokazují to i nedávná prohlášení Ruska, které se nechalo slyšet, že uvažuje o nahrazení dolaru za rubl při platbách, které budou inkasovány za dodávky ropy z Uralu. Hlavním důvodem je přitom ochrana proti měnovému riziku.

Neméně významnou zprávou je plán Ruska na otevření energetické burzy v Petrohradu, která by měla začít fungovat v polovině příštího roku a na níž by probíhalo obchodování s ropou výhradně v rublech. Pokud by se zamýšlený plán stal realitou, pak by jeho význam bezpochyby mnohonásobně převýšil dosavadní kroky Iránu a mohl by následně vést k ještě podstatnějšímu tlaku na oslabení dolaru. Situace by naopak velmi prospěla ruskému rublu, který by získal na světových trzích mnohem větší váhu, především pak proto, že je Rusko největším dodavatelem černého zlata do Evropy.

Ambice Kremlu týkající se posílení ekonomického a politického vlivu země ve světě jsou v posledním období velmi zjevné a zlepšení pozice národní měny do této kategorie bezesporu zapadá. Vytvoření energetické burzy proto zcela nepochybně nelze brát na lehkou váhu. Její vznik by mohla podpořit i současná napjatá politická situace mezi USA a Ruskem, která se týká výstavby radarových základen ve střední Evropě a je trnem v oku východní velmoci. Ropa z Uralu prodávaná za rubly by se tak mohla stát poměrně solidním políčkem, kterým by Rusko reagovalo na vojenské záměry Spojených státům.


Ani Evropa nezůstane bez následků


Pokud by se burza v Petrohradu stala realitou, potom by vzniklou situací byla ovlivněna i Česká republika spolu s většinou evropských zemí. Současné dlouhodobé oslabování dolaru vůči euru a české koruně je pro Evropu velmi výhodné, protože umožňuje nákup ropy za nižší cenu, což lze vzhledem k stále nelichotivým vyhlídkám amerického dolaru očekávat i v budoucnu. Nahrazení dolaru za rubl by ovšem vedlo k situaci zcela opačné. Zvýšená poptávka po ruské měně, která by následovala po otevření burzy v Petrohradu, by naopak vedla ke zdražení ropy pro tuzemské a evropské dodavatele.

Otázkou zůstává, jak prudká by byla reakce rublu na tuto situaci a zda by posiloval dlouhodobě. Měnový kurz RUB/CZK se v posledním roce vyvíjel pro domácí měnu poměrně dobře, kdy z hodnoty 84,10 Kč za 100 rublů posílila koruna na současnou úroveň 80,07 Kč. Za předpokladu pokračujícího dlouhodobého růstu HDP (pohybujícího se kolem úrovně 6%) a posilující koruny by situace pro Českou republiku nemusela být až tak vážná, nicméně by představovala bezpochyby zhoršení situace oproti stávajícímu stavu.


Pár slov na závěr …


Zavedení energetické burzy v Iránu by s největší pravděpodobností nijak neochromilo vliv americké měny, stejně jako by nevedlo k jejímu prudkému propadu. Nicméně pokud by se k tomuto kroku připojily i jiné státy, potom by byla situace pro dolar velmi nepříznivá, minimálně z krátkodobého hlediska. Mnohem významnější hrozbu naopak představuje Rusko, které by otevřením své energetické burzy v rublech zasadilo zelené bankovce mnohem větší ránu. Dlouhodobé oslabování americké měny, které nutí stále větší množství centrálních bank k nahrazování devizových rezerv alternativními měnami či zlatem, by tak mohlo spolu s vysokými deficity USA a nově otevřenými energetickými burzami vytvořit výbušnou směs, jejíž následky by mohly být pro americkou změnu velmi zhoubné.

 

Článek byl připraven ve spolupráci s Petrem Čermákem, analytikem společnosti Colosseum.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.