Hypoteční trh v USA: kostlivec ve skříni nebo zbytečná hysterie?

Celý finanční svět nyní řeší jednu velkou neznámou. Je současná krize na americkém trhu s nestandardními hypotékami („subprime“) jen izolovaným problémem, nebo se může lehce přelít do ostatních sektorů a zadusit tak současný solidní růst globálních ekonomik? Jedno je evidentní, finanční trhy již dlouho nebyly tak nejisté, jako při zodpovídání této otázky. Průvodním znakem této nejistoty je vysoká volatilita trhů. Index VIX, odrážející změny cen opcí vypisovaných na S&P 500, dosáhl na konci minulého týdne nejvyšší hodnoty za posledního čtyři a půl roku. Ačkoliv současné propady na amerických i evropských akciových trzích (zatím) nejsou větší než byly v loňském květnu, nervozita je mnohem vyšší. To mohou kromě indexu VIX dokumentovat i intradenní výkyvy na amerických akciích. Zatímco v květnu 2006 se ani jednou nestalo, že by index S&P 500 během jediného dne ztratil více než dvě procenta, nyní se přihodilo již třikrát během dvou týdnů.

Co je tedy jinak než v květnu 2006? Zaprvé, trhy jsou o další více než rok déle v býčím trhu. Ten započal na jaře 2003 a svými 52 měsíci bez korekce v pravém slova smyslu (za tu je považován propad větší než 10% na S&P 500) se zařadil mezi tři nejdelší býčí trhy po druhé světové válce. Není nic překvapivého ani mimořádného, že se nyní dostáváme do fáze, kdy budou trhy čím dál častěji zvažovat, zda se náhodou neblíží vrchol tohoto cyklu. Průvodním jevem tak budou častější a prudší výkyvy, a to oběma směry (tedy i prudší nárůsty poté, co se objeví pozitivní zpráva, resp. zmizí zpráva negativní). Asi jen stěží můžeme počítat s tím, že by na trhu během kalendářního roku přišla pouze jediná menší korekce (resp. lépe řečeno dočasný pokles), jak tomu bylo doposud. Letos, po necelých osmi měsících, máme na kontě takové období již dvě (na konci února a nyní).

Podstatný rozdíl je však již v samotné příčině problémů. Růst úrokových sazeb ve světě byl před více než rokem pro finanční trhy výzvou, podstatné však je, že poměrně čitelnou a tedy i predikovatelnou. Nyní má problémy americký subprime hypoteční trh. Ten je relativně malý, problém však je v tom, že nikdo pořádně neví, jak silně je propojen s investicemi největších bank, resp. hedgeových fondů. Jejich investoři se rekrutují z velkých institucionálních hráčů, díky čemuž je regulace těchto fondů mnohem nižší – a nižší je tak pochopitelně i jejich informační otevřenost. A zde již nelze situaci podceňovat: investiční aktivita hedgeových fondů je jedním z pilířů soudobého růstu akciových trhů. Nyní se ukazuje, že je to také jeden z nejkřehčích článků řetězce.

Ale bylo by chybou ze současné situace obviňovat nenasytné institucionální investory. Ti jen využili a využívají podmínek na trhu. A tyto podmínky v posledních letech k ignorování rizika doslova vybízely. K objevení kořenů nynějších problémů se musíme vrátit o několik let nazpět. Splasknutí internetové bubliny a účetní skandály na začátku tisíciletí přiměly centrální banky po světě v čele s FED výrazně snížit úrokové sazby. FED snížil základní úrokovou sazbu z 6,5% na konci roku 2000 na 1% v polovině roku 2003 (tedy v době začínajícího býčího trhu). Tím chtěl předejít recesi americké ekonomiky. Nelze popřít, že se mu to s určitými výhradami povedlo. Zároveň však došlo k výrazné deformaci trhu, když extrémně nízké úrokové sazby daly zelenou investicím, které by za normálních podmínek nebyly realizovány. Akciové trhy rostly, likvidita trhu ještě více. Jenže investiční možnosti se časem vyčerpají. Jak tedy naložit s přebytečnými penězi? Snížit averzi k riziku, čímž se okruh potenciálních investicí rozšíří. A právě to se stalo. Centrální banky tedy sice možná zabránily globální recesi, otázkou je, zda zaplacená cena nebude příliš vysoká. Koneckonců hořké plody své politiky dost možná budou brzy centrální banky samy sklízet. Na jedné straně nyní stále bojují s potenciálními inflačními tlaky zvyšováním sazeb, na straně druhé již intervenovaly na trhu dodatečným přísunem likvidity, aby zklidnily turbulentní trhy. A ty  již začaly houfně sázet na to, že FED se v případě prohloubení hypoteční krize co nejdříve odhodlá ke snížení úrokových sazeb. Vypadá to jako téměř dokonalá past. Udrží si centrální banky kredibilitu v oblasti provádění efektivní anticyklické měnové politiky?