Proč odcházejí evropské firmy z amerických burz?

Úprk evropských akcií z amerických trhů. I tak se lze dívat na četná oznámení evropských firem z poslední doby o záměru stáhnout své akcie z US trhů. Posledním případem jsou akcie německé chemické a farmaceutické firmy Bayer, které by podle rozhodnutí managementu firmy přestanou být obchodovány na New York Stock Exchange na přelomu září a října (na NYSE jsou od roku 2002). Rozhodnutí Bayeru přitom není v posledních měsících nijak ojedinělé, k podobnému kroku se odhodlaly i další (a nutno podotknout, že vesměs významné) evropské společnosti. Namátkou lze vyjmenovat například francouzskou cementárnu LaFarge, švýcarskou personální agenturu Adecco, Bayeru blízkou firmu BASF, automobilu Volvo nebo potravinářskou skupinu Danone.

Samotný delisting není na amerických trzích nic mimořádného. Současná vlna se ovšem od standardních poměrů liší několika parametry. Zaprvé z burzovního trhu v USA neodcházejí nevýznamné a problémové firmy, ale velké stabilní společnosti. Zadruhé, ve velké většině se jedná o evropské společnosti, které až doposud braly listing svých akcií na NYSE za prestižní a přínosnou věc. Zatřetí, avizovanými důvody odchodu jsou nízké obchodované objemy a vysoké správní náklady. Právě nad důvody delistingu evropských titulů bychom se však měli více zamyslet. Například právě Bayer odhaduje, že odchodem z amerického regulovaného trhu ušetří ročně přibližně 11 mil. EUR. Tato částka představuje pouhého 0,6% ročního čistého zisku firmy (2006) resp. 0,04% ročních provozních nákladů. S argumentem úspory nákladů si tedy nevystačíme.

Jedenáct milionů euro tedy není mnoho, ovšem to neplatí, podíváme-li se na problém komplexněji – jinými slovy pokud porovnáme tyto náklady s přínosy, které pro Bayer (a jakoukoliv jinou evropskou firmu, jejíž akcie jsou obchodovány v USA) přítomnost na NYSE znamená. A tyto přínosy jsou stále nižší. V posledních letech se toho mnoho změnilo z pohledu globalizace finančních trhů a volného pohybu kapitálu mezi jednotlivými kontinenty. Zavedením elektronických platforem pro obchodování s akciemi (E*Trade) se výrazně zjednodušil přístup k evropským či asijským akciím pro americké drobné investory. Ti stále více poznávají, že ačkoliv jejich domácí akciový trh je stále možno považovat za nejvyspělejší na světě, jeho náskok se však v mnoha ohledech smrskl natolik, že se investoři přestávají bát nakoupit například evropské akcie přímo na tamních burzách.

Pochopitelně velkou roli ve změně pohledu evropských firem na listing v USA hrály účetní skandály amerických firem na začátku tisíciletí a „Sarbanes-Oxley“ zákon přijatý jako reakce na tyto skandály. Ačkoliv jeho přísná pravidla zcela jistě pomohla k obnovení důvěry investorů v účetnictví velkých firem, podobně jako každá jiná regulace přinesla také nemalé náklady. Největším trnem v oku evropských firem jsou přitom pravidla čtvrtletního zveřejňování poměrně podrobných účetních a dalších souvisejících údajů. Jistě, ihned nás může napadnou myšlenka, že Bayer a spol. mají nějaký účetní problém, který chtějí před SEC (Securities and Exchange Commission) schovat. To však s největší pravděpodobností není jejich hlavní pohnutka. To, že přísné regulatorní podmínky vadí nejen evropským, ale i americkým firmám, dokumentuje také změna trendů v oblasti IPO, kde je vedoucí postavení amerických burz zřejmě již minulostí. SEC na žádost Evropské komise uvolnil podmínky pro odchod evropských firem z US trhů. Pokud činí obchodované objemy v USA méně než 5% celkových objemů emise, může firma své akcie ze zámoří bez komplikací stáhnout. A ačkoliv se tato podmínka podle odhadů zatím týká jen asi 8% ze 70 největších evropských titulů obchodovaných v USA, časem může toto procento narůstat. Pro regulátory v USA by to měl být další signál k přehodnocení současných pravidel.