Proč mají energetické podniky rekordní zisky?

Abychom pochopili proč se ceny elektřiny u nás každým rokem tak zvyšují musíme se podívat do minulosti a začít chápat elektřinu jako komoditu s níž se již dnes obchoduje v rámci celé Evropy. Cena elektřiny se skládá z více částí. Základ tvoří cena vlastní komodity – silové elektřiny. Zbytek ceny pak tvoří poplatky za distribuci, systémové služby, podporu obnovitelných zdrojů a samozřejmě také daně. V minulosti reguloval celou cenu elektřiny (kromě daní) Energetický regulační úřad. Dnes tomu tak již není a ERÚ reguluje jen poplatky za distribuci, které díky tomu rostou relativně pomalým tempem – loni cca o jedno procento a letos pravděpodobně kolem tří procent. Regulace této části ceny elektřiny je logická a pochopitelná, trh distribuce je totiž již ze své podstaty monopolní. Distribuční platby se totiž odvíjí od místa připojení, tedy distributorem může být jen ta společnost, do jejíž sítě je dané odběrné místo připojeno.

Ceny silové elektřiny se řídí pravidly volného trhu

Naopak cena silové elektřiny již není a nemůže být z důvodu liberalizace trhu s elektřinou v rámci Evropské unie regulována.  Její výše je tedy závislá jen na výši poptávky a nabídky na trhu. A právě zde je třeba hledat hlavní důvod růstu cen elektřiny. Evropu totiž již delší dobu sužuje chronický nedostatek elektrické energie způsobený nedostatečnými kapacitami současných výrobních zařízení a neustálým růstem poptávky po elektřině. Zákony trhu jsou neúprosné - pokud roste poptávka a nabídka ji není schopná uspokojit, roste i cena. Evropská unie navíc v rámci slučování a propojování trhů jednotlivých členských zemí odstraňuje bariéry přeshraničního obchodu, a to ČEZu (i ostatním společnostem) umožňuje prodávat elektřinu do zahraničí za vysoké ceny a zároveň tlačí ceny nahoru i u nás.

Dodavatele silové elektřiny si však dnes již může každý zákazník zvolit sám. Drtivá většina českých domácností (s vyjímkou Jižní Moravy a Jižních Čech, kde působí společnost EON) ale stejně kupuje silovou elektřinu právě od ČEZu. Na našem trhu však působí i jiní dodavatelé. Informace o nich a o jejich nabídkách lze získat například na jejich internetových stránkách či na stránkách Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Nejdražší elektřina je v Rumunsku a na Slovensku

V absolutním srovnání jsou u nás sice ceny stále nižší než v západní Evropě – ve srovnání s Německem či Rakouskem přibližně o pětinu, nicméně své západní sousedy v tomto ohledu poměrně rychle doháníme. Daleko důležitější je však srovnání cen vztažené k výši průměrných příjmů obyvatestva dané země. Zde už si tak dobře rozhodně nestojíme, spíše naopak - patříme totiž mezi deset nejdražších zemí v Evropě. Zajímavé je, že spolu s námi sem patří i další čtyři nové členské země Evropské unie. Nejdražší je v tomto ohledu elektřina u našich východních sousedů na Slovensku a hodně za ni zaplatí i lidé v Rumunsku, Polsku, Nizozemsku či Itálii. Naopak nejméně zatěžují výdaje na elektřinu Řeky, Finy a Francouze.

Podobně či ještě hůře jsou na tom české firmy. V rámci Evropy se ČR v žebříčku nejdražších evropských zemí drží na pátem místě. První jsou Rumuni a Slováci jsou na třetím místě. Nejlevnější je pro firmy Finská elektřina. Ze zdražování elektřiny má obavu i Hospodářská komora, podle které se zdražování energie může brzy stát limitujícím faktorem, který začne brzdit rozvoj tuzemských firem, neboť jim ubudou peníze na investice. To pak podle HK povede ke ztrátě konkurenceschopnosti našich firem a také k tomu, že stále více podniků bude opouštět Česko a stěhovat se za levnými zdroji energie i pracovní síly dále na východ.

Ceny elektřiny dále porostou

Výrazné zdražování cen elektřiny nás bohužel čeká i nejbližších několika letech (tři až čtyři roky), tedy až do té doby, než se srovnají ceny elektřiny u nás a v sousedním Německu. Poté již zdražování nebude tak výrazné, nicméně bude pokračovat i nadále, dokud nebudou postaveny nové zdroje výroby elektřiny, aby se uspokojila rostoucí poptávka. To se týká i již několikrát zmiňovaného ČEZu, který musí v budoucnu investovat poměrně značné prostředky nejen do výstavby nových zdrojů a samozřejmě také do obnovy starých elektráren, které už budou dožívat a bude potřeba je nahradit novými zdroji. A právě tyto investice by měly být financovány i ze současných vysokých zisků této elektrárenské společnosti.