Více než rok příprav

V praxi jde o prověřování firemních dokumentů, finančních výkazů, o reálné ocenění aktiv a pasiv. Přibližně 6-12 měsíců předtím, než firma uvede své akcie na veřejný trh, se hledá její optimální struktura a zkušení manažeři. Univerzální recept ovšem neexistuje - podle konkrétních podmínek firmy lze některé z těchto operací vypustit, nebo je nakonec jejich provedení časově náročnější.

Představu o časové náročnosti jednotlivých aktivit poskytuje tabulka, která vychází ze zkušeností burzy, jejích členů nebo z termínů uvedených v zákoně o cenných papírech, respektive pravidel burzy.

Aktivity, které mají rozhodující vliv na správné načasování emise (firma má mít k dispozici prostředky v nejvhodnější době), začínají pozvánkou na valnou hromadu akcionářů, která o primární emisi akcií rozhoduje. Jak vyplývá z další tabulky poskytnuté rovněž pražskou burzou, může pak realizace IPO trvat 8-20 měsíců.

Pro navýšení základního jmění IPB bylo v roce 1998 zapotřebí pouhých osm měsíců. Ještě kratší dobu - čtyři měsíce - trvalo uvedení firmy Software 602 na veřejný trh (RM-Systém). O emisi však v tomto případě rozhodl jediný vlastník, který nemusel svolávat valnou hromadu akcionářů. Největším problémem byla shodně dlouhá doba pro zápisy do obchodního rejstříku a hlavně nejistota, kdy budou změny zapsány.

Na základě zahraničních zkušeností lze odhadnout výdaje emitenta podle objemu emise tak, jak uvádí tabulka 2.

U malých emisí pod 10 milionů USD často investiční poradci navíc získávají odměnu ve formě akcií firmy. Při započítání hodnoty akcií tak činí většinou celkový poplatek investičnímu poradci 10-13 %.

Překážky, které brání rozvoji IPO

Kromě dlouhé doby pro zápis do obchodního rejstříku zpravidla působí při přípravě primárních emisí v ČR investorům i emitentům nesnáze a komplikace také některá ustanovení české legislativy.

Jde o ustanovení obchodního zákoníku, na jehož základě nesmí být emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota (má platit i po novele obchodního zákoníku). Představuje vážnou překážku při navyšování základního jmění, která by však neměla bránit novým primárním emisím.

Usnesení valné hromady musí rovněž obsahovat určení počtu nových akcií, které lze upsat na jednu dosavadní akcii. Legislativa řeší nedostatečně rovněž přednostní práva stávajících akcionářů na úpis nově upisovaných akcií. Emitent také nesmí zveřejnit prospekt před udělením povolení k veřejné obchodovatelnosti Komise pro cenné papíry. Ta je uděluje na základě žádosti emitenta do 60 dnů.

Investoři musí mít možnost, aby se s ním mohli seznámit nejpozději 15 dnů před dnem prvého vydání cenného papíru, kterého se prospekt týká.

Zvýšení základního jmění je spojeno se dvěma zápisy do obchodního rejstříku - nejprve o usnesení valné hromady, která o něm rozhodla, a poté po vlastním zvýšení základního jmění, pokud bylo splaceno alespoň 30 % jeho jmenovité hodnoty včetně případného emisního ažia. Každý ze zápisů trvá minimálně dva měsíce. Do dvou měsíců by mělo být také rozhodnuto o přijetí nově vydané emise akcií k obchodování na burze.