Jednotná evropská měna má snad nejhorší za sebou, prohloubit by se ale měla koordinace finančních politik a harmonizace daňových systémů.
Předseda Evropské komise Romano Prodi včera ve Štrasburku při prezentaci vskutku radikálního postoje, vycházejícího z potřeby výrazněji politicky centralizovat Evropskou unii, požadoval v této souvislosti i opatření k posílení jednotné evropské měny. Členské státy musejí podle něho dát komisi mandát, aby operativně jednala jménem unie. Měly by jí také umožnit, aby se stala "výrazem evropské hospodářské politiky", a tudíž přirozeným partnerem Evropské centrální banky (ECB), která po svém boku potřebuje hospodářskou exekutivu.
Bylo to poprvé, co Prodi takto podpořil roli komise a požadoval, aby vedle ECB stálo toto stabilní politické grémium. Dosud o krocích v oblasti monetární politiky rozhodovala ECB a skupina ministrů financí jedenácti zemí eurozóny, jejíž zvýraznění požadovala především Francie. Prodi však navrhl jiné řešení, tedy zvýšení rozhodovacích pravomocí komise v otázkách jednotné hospodářské politiky. Tím by se podle něho měla překonat "nerozhodnost a zmatek při provádění měnové politiky", prohlásil šéf komise před poslanci Evropského parlamentu, čímž nejen že významně přiložil polínko do ohně pokračující diskuse o budoucí podobě Evropy, ale podpořil i hlasy volající po výraznějších reformách EU.
Nutnost zásadních změn v politických rozhodovacích procesech, které by výrazněji zkoordinovaly ekonomickou strategii jednotlivých členů unie, a především eurozóny, prohloubilo v posledních dnech neúspěšné dánské referendum o přistoupení k euru a následná vlna euroskepticismu v Británii (80 % obyvatel je proti euru) a Švédsku (42 % odmítá euro). Nedlouho předtím na záchranu ochablé měny úspěšně intervenovala ECB a centrální banky USA, Británie, Japonska a Kanady. Pražské zasedání zemí G7 k tomu podotklo, že z této společné akce by si ministři financí eurozóny měli vzít příklad z toho, jak koordinovat politiku.
Díky intervenci nyní euro kolísá kolem 0,88 USD. K udržení to však nebude stačit, jelikož se tím nemůže nahradit vhodná politiku eurozóny, prohlásil v pondělí bývalý prezident Bundesbanky Hans Tietmeyer, který jako jeden z jedenácti šéfů centrálních bank zaváděl počátkem roku 1999 jednotnou evropskou měnu. Podle Tietmeyera bude k podpoře eura nutné, aby byly reformovány evropské sociální systémy a trhy práce. V nich dochází jen postupně k uvolňování - naznačují to včerejší údaje o počtu nezaměstnaných ve eurozóně, kde jejich počet klesl na devět procent. Řada expertů se ale shoduje i v tom, že k vylepšení kondice evropské ekonomiky, jejíž růst dosáhne letos 3,5 procenta, by mělo být dosud odmítané zboření bariér rozdílných daňových soustav. Prodim vyslaný signál tuto oblast neřeší, mohl by však přispět alespoň ke zvýšení tlaku na uplatnění této alternativy.