Okamžik pravdy se blíží

Přestože správci významných fondů působících v ČR s oblibou tvrdí, že české fondy již vstoupily do Evropské unie, kolektivní investování u nás dosud silně ovlivňují důsledky kuponové privatizace. Kuponové fondy totiž nadále tvoří významnou část majetku největších správců působících v ČR. Otevírání fondů a privatizace bank, které vlastní největší správce původně českých fondů, však postupně posouvají kolektivní investování v ČR k evropskému standardu.

Vzhledem k sílící konkurenci zřejmě nebude většina nejvýznamnějších správců čekat na nejzazší termín daný zákonem, tedy konec roku 2002, a otevře obhospodařované fondy již v příštím roce. Novela zákona o investičních společnostech a fondech, která bude platit od příštího roku, se sice snažila odstranit specifika některých českých fondů daná privatizací na kupony, o srovnatelném prostředí pro domácí i zahraniční fondy bude ale zřejmě možné hovořit až po vzniku nového zákona o kolektivním investování, tedy v roce 2002 nebo 2003. Naopak v případě daní jsou dosud zahraniční fondy působící v ČR ve výhodě.

Zájem o fondy opět vzroste

Po loňském růstu vlastního jmění otevřených podílových fondů spravovaných Unií investičních společností ČR (UNIS ČR) v korunách o 216 %, znovu stoupla jeho hodnota od počátku roku 2000 do konce září o více než třetinu. Odečteme-li však od tohoto údaje otevřené podílové fondy, které vznikly z původních "kuponových" fondů, je tento přírůstek podstatně nižší.

Tzv. čisté prodeje, tedy rozdíl mezi prodanými a odkoupenými podílovými listy, dosahují v posledních měsících dokonce záporných hodnot. Náměstek generálního ředitele Spořitelní investiční společnosti Petr Schůt pokládá tento vývoj za logický. "Výnosy na dluhopisovém trhu, a tedy i dluhopisových fondů včetně fondů peněžního trhu v závislosti na vývoji úrokové sazby v ČR výrazně klesly. Nižší jsou však i výnosy na akciových trzích v ČR, v Evropě a v USA. Otevřeným podílovým fondům tak dnes mnohem více konkurují bankovní instrumenty typu krátkodobých termínovaných vkladů. Výnosy fondů peněžního trhu podstatně nepřevyšují termínované vklady a při nízkých výnosech je i rozdíl ve zdanění absolutně menší. U dluhopisových a akciových mohou být dokonce výnosy krátkodobě nižší než u termínovaných vkladů. Čeští investoři málokdy berou v úvahu, že tyto fondy přinášejí zisky v dlouhodobějším horizontu. Zajímají je jejich aktuální perspektivy a neuvědomují si, že je nyní vzhledem k relativně nižším cenám dluhopisových i akciových fondů výhodné jejich podílové listy nakupovat," připomněl rovněž Schůt.

I v jiných zemích se střídají období stagnace majetku otevřených podílových fondů s dobou jejich vysokého nárůstu. Na oblibu jiných investičních instrumentů, např. životního a penzijního pojištění nebo stavebního spoření upozorňuje také Jaroslav Rozehnal z Commerz Asset Management.

Příležitosti pro agresivnější investory

Podle statistik UNIS, jejíž členové obhospodařují přes 99 % majetku otevřených podílových fondů, spravovalo koncem září jejích 15 členů v 63 OPF majetek za 71,56 mld. Kč. Téměř 30 miliardami se na nich podílely původně kuponové fondy. Podstatnou část majetku (56,55 %) tvoří balancované fondy, více než třetinu investice do fondů peněžního trhu. Okrajově se zatím investuje do obligačních (5,55% podíl) a také akciových (1,66%), resp. fondů (1,47%). Experti obecně očekávají příklon českých investorů k rizikovějším, ale výnosnějším typům fondů. Preferovány zřejmě budou investice do zahraničí.

Podle údajů ze 17 členských zemí Evropské federace investičních fondů a společností (FEFSI) bez Irska, Nizozemska, Polska a Švýcarska kleslo ve 2. čtvrtletí vlastní jmění otevřených podílových fondů z 3,486 na 3,481 bilionu eur. Investice do akcií, které byly se 47% podílem nejpopulárnější, ale stouply z 1,609 na 1,634 bil. eur. U dluhopisových fondů se snížily z 873 na 828 mld. eur (24 % všech investic do OPF), mírně vzrostl zájem o balancované fondy, do nichž investoři vložili 551 mld. eur (16 %), a o fondy peněžního trhu (412 mld. eur, tj. 12 %). V Belgii, Dánsku, Německu Nizozemska, Švýcarsku, Velké Británii a v severských zemích preferují investoři akcie, v Rakousku a Maďarsku dluhopisové fondy, v ČR smíšené a fondy peněžního trhu, nejoblíbenější i v Řecku a v Polsku.

Podle Schůta vycházela SIS, která je objemem aktiv největší investiční společností působící v ČR, při odhadu vývoje na trhu hlavně z analogie se srovnatelnými státy, Řeckem, Portugalskem a Rakouskem. Ve všech prudce vzrostl objem majetku v podílových fondech, v Rakousku s několikaletým předstihem. V těchto státech převažují dluhopisové fondy nebo fondy peněžního trhu, investice domácností do otevřených podílových fondů jsou několikanásobně vyšší.

Jinou cestou než zahraniční i domácí správci fondů, kteří sázejí na zahraničí, hodlá zřejmě jít společnost Conseq Finance, která nyní preferuje střední Evropu. Podle Hany Blovské mají totiž její dva podílové fondy - dluhopisový a akciový - vůbec první registrované českou investiční společností v Irsku - tvořit cenné papíry z ČR, Polska, Maďarska a Slovenska. Conseq vychází ze zkušeností jiných zemí před jejich vstupem do EU. Soudí, že by mohly zmíněné transformační země dosahovat vyšších přírůstků než činí průměr unie se všemi z toho plynoucími příznivými dopady.

Správci prořídnou

Komise pro evidovala v polovině roku 75 investičních společností, z toho 35 v likvidaci. Vedle investičních společností 15 členů UNIS jde o drobné české i některé zahraniční subjekty působící v ČR. Odborníci soudí, že sílící konkurence a relativně malý trh, odhadovaný pro OPF na 200-300 mld. Kč, sníží jejich počet přibližně na deset.

Kromě otevírání fondů a privatizace bank významně ovlivní dění na trhu situace kolem IPB. Podle Pavla Hejzlara z tiskového oddělení ČSOB pokračuje banka po koupi IPB v konsolidaci skupiny. Propojení investiční společnosti ČSOB OB Investu s První investiční, případně jiné řešení (spekuluje se o možném prodeji 1. IN bez pobočkové sítě) zatím není na pořadu dne. Vyjdeme-li z obdobného postupu jako v případě bank, který zahrnuje analýzu situace, due diligence a následné stanovení dalších kroků, nelze vyloučit, že rozhodnutí o budoucnosti OB Investu, První investiční či dalších investičních společností v této skupině padne až v příštím roce.

zahraničí ve výhodě

Končící kuponové fondy a překonání nedůvěry investorů přilákaly na český trh zahraniční fondy, které mají podle UNIS lepší podmínky než fondy registrované v ČR. České právo totiž dosud se zahraničními fondy vůbec nepočítalo.

Srovnatelný režim pro zahraniční i tuzemské fondy má podle mluvčí KCP Radky Procházkové přinést novela zákona o cenných papírech, která bude platit od počátku příštího roku. Vydávání povolení k veřejné obchodovatelnosti nebo hromadnému vydávání cenných papírů na základě veřejné nabídky bylo tedy zahraničním fondům v červnu pozastaveno. U fondů, které je obdržely dříve, zůstává v platnosti. Budou-li chtít dále podnikat, musí se přizpůsobit novým podmínkám vyplývajícím ze zákona, protože KCP již nebude vydávat povolení k veřejné obchodovatelnosti, ale bude pouze udělovat povolení k činnosti domácích i zahraničních fondů.

Podle předsedy předsednictva UNIS Romana Pospíšila zákon sice upravuje tzv. evropský pas, tedy jednotnou licenci pro aktivity zahraničních fondů z členských zemí EU, neřeší však vztah vůči třetím zemím, k nimž zatím patří ČR. Důležité je, jak bude novou úpravu aplikovat KCP.

UNIS se na své červnové valné hromadě zavázal, že do tří měsíců od přijetí novely zákona o cenných papírech projedná určitou formu přidruženého členství zahraničních fondů v této instituci.

Chystaná novela daňového zákona má také podle Pospíšila ještě letos přispět ke snížení 25% daně fondů z příjmu na 15 %, tedy na úroveň termínovaných vkladů. UNIS ovšem požaduje, aby daň klesla na nulu a jeho členové tak měli stejné podmínky jako zahraniční fondy, jejichž akcie či podílové listy jsou prodávány na českém trhu. K tomu by mělo dojít v souvislosti s nově chystaným zákonem o kolektivním investování, který nahradí zákon o investičních společnostech a fondech.

Věcný záměr nového zákona nedávno schválila vláda. Podle ministerstva financí by měl platit od roku 2003, UNIS požaduje, aby to bylo dříve. Kromě nové definice kolektivního investování zahrnuje změny dosavadního názvosloví. Regulace subjektů kolektivního investování bude odpovídat novele směrnice EU 85/611. Měla by být také v souladu se všemi - i chystanými - směrnicemi EU týkajícími se finančního trhu.