Forex: Subjekty devizového trhu (I. díl)

Devizový trh se zpravidla dělí na dvě části, trh klientský a mezibankovní. Klientský trh je tvořen měnovými transakcemi mezi bankami a jejich klienty, kteří na Forex vstupují za účelem finančního zajištění vývozních a dovozních operací, získání levnějších zdrojů na mezinárodních finančních trzích, investováním do zahraničních aktiv, apod.

Operace na mezibankovním trhu jsou většinou výrazně většího rozsahu. Obvykle jde o násobky miliónů amerických dolarů, britských liber, eur, apod. Například na pražském mezibankovním trhu je minimální obchodní jednotkou pro měnový pár česká koruna – euro 1 milion eur, strandardem jsou pak obchody ve výši 3 milionů eur.

V rámci klientského a mezibankovního trhu na Forexu operuje pět hlavních kategorií subjektů:

• 1) bankovní a nebankovní dealeři
• 2) jednotlivci a firmy
• 3) měnový brokeři
• 4) centrální měnové autority
• 5) spekulanti a arbitražéři.

Bankovní a nebankovní dealeři

První kategorie subjektů, tj. bankovní a nebankovní dealeři, působí jak na mezibankovním, tak i na klientském trhu a vydělává především na kurzovém rozpětí neboli spreadu, tj. rozdílu mezi nákupním měnovým kurzem (bid) a prodejním měnovým kurzem (ask, offer), a také poplatcích za uskutečněné měnové konverze. Rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem je obvykle hlavním výnosem banky z měnové transakce. Příjmy z měnových operací jsou zejména pro obchodní banky významným zdrojem příjmů.

Velikost spreadu záleží na řadě faktorů. Významnou roli hraje především velikost transakce. Pro relativně malé operace činí kurzové spready obvykle 3 – 7 %, pro velké transakce rozpětí klesá na 0,01 až 0,03 %. Dalším faktorem je také riziko měny – pro méně obvyklé a rizikové měny jsou typické vyšší spready. Důležitá je také konkurence na příslušném trhu. Velká konkurence stlačuje spready i administrativní náklady na provedení příkazů.

Bankovní dealeři v roli tvůrců trhu

Dealeři větších bank často plní na mezibankovním trhu funkci tzv. tvůrců trhu neboli market makers, což znamená, že v každém okamžiku obchodování musí zajišťovat likviditu trhu. Pokud dostanou dotaz od některého z účastníků trhu, jejich povinností je kotovat oba kurzy nákup (bid) i prodej (ask). V dotazu přitom není specifikováno, zda chce druhá strana příslušnou měnu nakupovat či prodávat. Tím se předchází nadměrnému roztahování kurzových spreadů. Při kotaci kurzů na mezibankovním trhu se obvykle neuvádějí „celé“ kurzy, ale kotují se pouze dvě poslední desetinná místa. Jednotliví dealeři přesně znají aktuální situaci na trhu a tím pádem vědí, v jakých hodnotách se právě aktuální měnový kurz pohybuje. Někdy je nákupní kurz (bid) kotován celý a u prodejního kurzu (ask) se kotují pouze poslední dvě desetinná místa. Kotace měnového páru euro-dolar by tedy v tomto případě mohla vypadat takto: 1,4570 – 72.

Banky působí na mezibankovním měnovém trhu především proto, aby zajistily měnové potřeby svých klientů. Za banky obchodují jejich dealeři, kteří samozřejmě obchodují na účet své banky. Pokud udělá dealer chybu, banka může utrpět významnou ztrátu. Z tohoto důvodu bývají na měnové operace dealerů bank stanoveny poměrně přísné vnitřní limity. Po dojednání měnového obchodu jsou příslušné instrukce a podklady předány k dalšímu zpracování uvnitř banky. Celá procedura zabere nějaký čas, a tak k fyzickému vypořádání spotových měnových obchodů (obchodů k okamžitému dodání) dochází zpravidla druhý obchodní den po uzavření obchodu.

Na Forex míří i jednotlivci a firmy

Jednotlivci a firmy provádějící komerční a investiční transakce v cizích měnách, vstupují na devizový trh za účelem finančního zajištění zahraničního obchodu, využití služeb a nástrojů mezinárodních finančních trhů, aj. Pokud například česká firma zabývající se vývozem zboží do zemí Evropské měnové unie inkasuje příjmy v eurech, chce takto získané finanční prostředky směnit prostřednictvím své banky do českých korun, aby mohla krýt své náklady. Jiná česká firma může například mít krátkodobý přebytek finančních prostředků neboli likvidity a může se rozhodnout, že je smění za výše úročenou měnu a uloží v zahraniční bance, aby obdržela vyšší úrok. Stejný princip je také zřejmý u turistů, kteří se prostřednictvím svých bank a směnáren měnového trhu účastní. V tomto případě jde většinou o hotovostní transakce.

Příští týden se zaměříme na další tři kategorie subjektů, které se Forexu účastní, tj. měnové brokery, centrální měnové autority a spekulanty a arbitražéry.

Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers Česká republika.