Forex: Subjekty devizového trhu (II. díl)

08.02.2008 | , Finance.cz
INVESTICE


perex-img Zdroj: Finance.cz

Na největším finančním trhu na světě, Forexu, operuje pět hlavních kategorií subjektů, z nichž každý vstupuje na devizový trh za jiným účelem. Jaká je role měnových brokerů, centrálních měnových autorit nebo spekulantů?

V rámci klientského a mezibankovního trhu na Forexu operuje pět hlavních kategorií subjektů. O bankovních a nebankovních dealerech, stejně jako o jednotlivcích a firmách jste si mohli přečíst v prvním díle. Dnes se dozvíte o zbývajících kategoriích, tj. měnových brokrech, centrálních bankách a spekulantech a arbitražéřích.


Role měnových brokerů a centrálních bank


Měnový brokeři jsou agenti, kteří ulehčují obchodování s cizími měnami. Zpravidla obchodují pouze na účet klienta. Sami tak nezaujímají žádnou otevřenou pozici, tzn. sami nenesou měnové riziko. Za své služby si účtují poplatky. Dealeři využívají brokerů, aby zůstali v anonymitě, protože znalost jejich identity by mohla ovlivnit trh nežádoucím směrem. Například banka některé z významných tuzemských korporací, která právě inkasovala ze zahraničních operací značnou částku (např. 100 miliónů dolarů), vstoupí na Forex s úmyslem směnit tyto dolary za koruny. Pokud bude identita banky známá, bude známý i její úmysl, stejně jako rozsah tohoto záměru. Trh na to bude logicky reagovat tak, že sníží nákupní (bid) kurz české koruny vůči dolaru. Další subjekty na Forexu budou totiž vědět, že banka bude chtít prodat značné množství dolarů. A budou se proto snažit této situace využít tak, že příslušné dolary nakoupí levněji. Broker proto nezobrazuje protistrany, zobrazuje pouze kurzy, které dostává od bank, na něž je napojen.

Další výhoda služeb brokera spočívá v relativně úzkém kurzovém spreadu, což je způsobeno tím, že broker zobrazuje pouze nejvyšší nákupní (bid) kurzy a nejnižší prodejní (ask, offer) kurzy, které dostává od jednotlivých dealerů. Pokud chce některý dealer za brokerem kotovaný kurz cizí měnu (základní měnu v měnovém páru) koupit, napíše nebo řekne (po telefonní lince) jednoduše anglický výraz „mine“. Pokud chce cizí měnu (základní měnu v měnovém páru) prodat, použije anglický termín „yours“. Broker na to musí rychle zareagovat stejným příkazem ve vztahu k bance, jejíž kurz kotoval, aby mu nevznikla žádná otevřená měnová pozice. Funkci brokera dnes často plní elektronické terminály neboli tzv. elektroničtí brokeři. Jde ve své podstatě o počítačový informační systém, jenž zpracovává jednotlivé příkazy zcela automaticky.

Centrální měnové autority na Forexu působí v souhladu s vyhlášeným kurzovým režimem (floating či fixing) a se zájmy monetární politiky. Činnost centrální banky není motivována dosažením zisku. Na Forex vstupuje zejména v souvislosti s prováděním tzv. devizových intervencí, kdy pomocí svých dealerů nakupuje nebo prodává určitou zahraniční měnu (devizy) tak, aby docílila žádoucího měnového kurzu, který bude v souladu se záměry její monetární politiky.


Měnovým spekulantem bez cizí měny


Spekulanti operují ve vlastním zájmu s cílem dosažení zisku a bez vazby na klienty. Snaží se vydělat na pohybech měnového kurzu. Princip měnové spekulace čili spekulace ny vývoj měnového kurzu je velice jednoduchý. Spekulant určitou měnu nakupuje, pokud se domnívá, že ji bude schopen v budoucnu schopen prodat dráž. Může samozřejmě také vsázet na oslabení určité měny, tím že ji bude prodávat a za ni nakupovat jinou měnu (např. českou korunu). Velice jsou tedy důležitá očekávání spakulanta ohledně budoucího vývoje měnového kurzu, která ovšem nemusí být vždy správná. Měnová spekulace je tedy spojena nejen s možností značných zisků, které jsou často násobeny tzv. pákovým efektem, ale i potenciálními ztrátami, pokud spekulanti nebudou dodržovat základní pravidla money managementu. Důležité si je uvědomit, že pokud s určitou měnou obchodujeme, tj. na ní spekulujeme, zároveň očekáváme, že se bude druhá měna v měnovém páru vyvíjet obráceně.

Příklad klasické spekulace
Vezměme si například měnový pár euro-dolar (EUR/USD). Pokud budeme spekulovat na posilování amerického dolaru, budeme dolar nakupovat. Co je ovšem podstatné, budeme ho nakupovat za eura. Tudíž ve stejném okamžiku, kdy se rozhodneme spekulovat na posilování dolaru, budeme zároveň spekulovat na oslabování eura. Pokud nám naše spekulace vyjde, za nějaký čas dolary draho prodáme, což znamená, že za dolary obdržíme více eur, než kolik jsme museli na počátku spekulace za dolary zaplatit.

Zmíněný typ spekulace je dnes možné provádět na elektornických on-line investičních platformách. Co je pro tyto platformy podstatné, že pro spekulace na vývoj měnového páru např. euro - dolar nejsou vůbec žádná eura ani dolary potřeba! Spekulovat na vývoj měnového páru euro-dolar dnes lze pouze s českými korunami! Pokud byste spekulovatli pomocí některé z investičních platforem (jde o tzv. kontraky CFD), stačí vložit na obchodní účet české koruny a brzy se může každý stát velkým měnovým spekulantem. Dosažené zisky popř. ztráty se kontinuálně a automaticky přepočítávají do českých korun. Další výhodou investičních platforem je, že při obchodování na Forexu poskytují pákový efekt ve výši až 1:100, což znamená, že se zisky i ztráty násobí stem. Jak předejít významným ztrátám se mají možnost začínající spekulanti naučit na odborných seminářích, které jsou často zdarma poskytovateli investičních platforem pořádány.


Rozdílné ceny příležitostí pro arbitražéry


Arbitražéři také operují ve vlastním zájmu s cílem dosažení zisku a bez vazby na klienty. Podstata jejich činnosti je ovšem od spekulantů zcela odlišná. Arbitražéři nespekulují na pohyb měnového kurzu, ale snaží se využít existence rozdílných cen na různých trzích, které mohou být odděleny prostorově, tak i časově. Na rozdíl od spekulace je arbitráž v podstatě bezrizikovou operací, abstrahujeme-li od úvěrového rizika.Nejjednodušší formu arbitráže představuje tzv. prostorová arbitráž, která spočívá v nákupu určité měny na levnějším trhu a jejím okamžitém prodeji na dražším trhu. K prostorové arbitráží může dojít tehdy, pokud je kotace kurzu bid i ask u jednoho dealera menší nebo větší než u jiného dealera.

Příklad měnové arbitráže:
Dealer jedné banky kotuje kurz EUR/CZK následovně: 26,040 – 26,060. Dealer druhé banky bude mít následující kotaci: 26,065 – 26,085. Při této konstelaci kotací by prostorová měnová arbitráž vypadala následovně: u prvního dealera nakoupíme jeden milión eur za 26.060.000 korun (kurz ask/prodej) a okamžitě u druhého dealera jeden milión eur prodáme za 26.065.000 korun (kurz bid/nákup). Výsledkem je bezrizikový zisk 5000 korun. Někomu by se mohl zdát tento výsledek příliš malý. Pravda je ovšem taková, že se při měnových obchodech často využívá silného pákového efektu. Zisky z arbitrážních obchodů se tak násobí.

Arbitráže jsou velice lákavé operace, neboť pro investora představují bezrizikový výnos. Není tedy divu, že arbitrážní příležitosti jsou vyhledávány mnoho obchodníky s měnami. Jakmile se možnost arbitráže objeví, je většinou ihned využita a tím i odstraněna. Vyplývá to ze skutečnosti, že na relativně levnějším trhu roste prodejní (ask) kurz, protože roste poptávka tím, jak měnu nakupujeme a na relativně dražším trhu klesá nákupní (bid) kurz, protože roste nabídka tím, jak měnu prodáváme. Jednotlivé kotace se tak přibližují, až arbitrážní příležitosti zcela zmizí. Na stejné principu funguje tzv. trojúhelníková arbitráž, kdy pracujeme s třemi cizími měnami a tzv. křížovými kurzy.


Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers Česká republika.

Autor článku

Michal Stupavský  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE