Koblic: Každá nová emise je investory více než vítána

18.02.2008 | , Finance.cz
INVESTICE


"Pražská burza se stala etablovaným a silným středoevropským hráčem. Pro její rozvoj jsme již udělali maximum, nyní je na řadě stát" říká Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha.

Ve funkci generálního ředitele pražské burzy působíte více než 3 roky. Jak vůbec vypadá Váš běžný pracovní den?
Pracovní den ředitele burzy je jistě v mnohém podobný běžnému pracovnímu dni jakéhokoliv jiného vrcholného manažera. Je to jednak práce uvnitř firmy – komunikace s ostatními členy vedení, s členy burzovní komory, rozhodování o celkové strategii firmy, ale je také práce pro burzu mimo burzu. Účastním se nejrůznějších jednání s řediteli firem, které uvažují o vstupu na kapitálový trh, snažím se je o správnosti tohoto kroku přesvědčit. Jednám s regulátorem – ČNB, politiky a v neposlední řadě s kolegy z ostatních burz a z finančních kruhů v rámci celé Evropy. To pochopitelně znamená hodně cestování, takže čas strávený těmito povinnostmi se často prolíná s časem, který ostatní tráví v klidu se svými rodinami. Práce ředitele burzy prostě není prací od – do a vyžaduje značnou shovívavost ze strany rodiny. Já mám to štěstí, že moje žena má pro moji práci pochopení.

Jste s fungováním pražské burzy spokojen, nebo vidíte nějaké nedostatky, co by se dalo vylepšit?
Pražská burza je etablovaným a silným hráčem v rámci středoevropského regionu. Nemáme problém srovnávat se s jinými trhy v rámci CEE. Co se samotného fungování burzy týče, jsem docela spokojen. Myslím si, že zejména v komunikaci a nabízených službách směrem ven již nemáne výraznějších nedostatků. Interně pár námětů ke zlepšení samozřejmě vidím. Pokud chápeme pojem „burza“ jako synonymum pro celý kapitálový trh, tak už to samozřejmě tak růžové není. Na druhou stanu z toho, co může burza bezprostředně ovlivnit, již drtivá většina věcí nyní funguje na absolutně špičkové úrovni. Nyní je míč na straně státu, protože co větší rozvoj českého kapitálového trhu opravdu brzdí, je například nekvalitní korporátní právo, dochvilnost a cit při implementaci evropských předpisů, a v neposlední řadě je zde nutnost konečně zahájit penzijní reformu.

Téměř patnáctiprocentní růst a objem obchodů přesahující jeden bilion korun. To jsou výsledky pražské burzy v loňském roce. Naplnil vývoj očekávání nebo mohly být výsledky ještě příznivější?
Výsledek je to vynikající – konečně jedná se o historicky druhý největší objem obchodů v historii burzy a odpovídá naším odhadům. Prostor pro růst objemu obchodů na trhu akcií zde stále ještě je, ale již se nebude jednat o řády několika desítek procent ročně.

Hypoteční krize ještě zcela neodezněla, na finančních trzích panuje nervozita. Medvědí nálada se nevyhnula ani pražské burze. Přesto zkuste zavěštit – kde bude index PX na konci roku 2008? A podaří se překonat bilionovou hranici?
Bohužel ze své pozice nemohu predikovat vývoj jednotlivých titulů ani indexu PX. Obecně bych chtěl říci, že poklesy ke kapitálovému trhu patří stejně jako růsty, takže je jasné, že čas od času taková situace může nastat. Pochopitelně bych byl rád, aby netrvala dlouho, protože to má, mimo jiné, bezprostřední vliv na ochotu emitentů vstupovat na burzu.

Pojďme na chvíli k IPO. V médiích neustále padají jména společností, které by mohly na burzu vstoupit. Mnohdy však zůstává jen u spekulací. Máte už nějaké konkrétní jména, která v nejbližších měsících uvidíme na burze? Dočkáme se překvapivých jmen?
V prvé řadě se situace na kapitálových trzích musí uklidnit, aby mělo vůbec smysl o nových IPO uvažovat. Vše tedy záleží na tom, kdy se tak stane. Žádná konkrétní jména vám z pochopitelných důvodů prozradit nemohu, ale obecně platí, že každá nová emise, která obohatí kapitálový trh o nový segment, který ještě není na burze zastoupen, je investory více než vítána, protože umožňuje větší diverzifikaci portfolia v rámci jednoho trhu. Nepochybně se dočkáme překvapivých jmen, ale i jmen, která jsou, dá se říci, očekávaná. Stačí si udělat monitoring tisku za poslední 2 roky a dostanete seznam minimálně 10, ale spíše15 firem, které ústy svých ředitelů nebo vlastníků vstup na burzu označily jako jednu z variant jejich dalšího rozvoje. Pokud jich tento proces dokončí třeba jen polovina, bude to pro český kapitálový trh skvělá zpráva.

Koho vy osobně byste rád na burze přivítal?
V České republice působí firmy, které jsou oborově někde na pomezí logistiky a developmentu a patří v tomto směru k absolutní evropské špičce. Pevně doufám, že některou z těchto firem na burze brzy uvidíme.

Je to bezesporu obligátní otázka, ale přesto nemohu se nezeptat. Uvidíme v budoucnu na burze akcie samotné BCPP?
Není to vyloučené, skoro bych nás zařadil mezi výše zmíněné firmy, které uvažují o tomto řešení jako o jedné z možností vývoje pro další 3 roky.

Prague stock exchangeK ještě větší atraktivnosti pro investory chybí pražské burze podle odborníků větší počet kvalitních titulů. Jaké jsou vlastně největší překážky pro firmy, aby mohly vstoupit na tuzemský kapitálový trh?
To je otázka, kterou dostávám prakticky při každém rozhovoru. Odpovídám na ní již několik let stále stejně. Co se burzy týče, tak již opravdu co zlepšovat není. Burzovní pravidla jsou nastavena tak, aby byla cesta nové emise na trh co nejjednodušší. Poplatky za obchodování jsou sníženy na naprosté minimum – nové emise mají dokonce roční poplatkové „prázdniny“. Stejně tak člen burzy, který nového emitenta na burzu přivede, neplatí jeden rok poplatky za obchodování s předmětnou emisí. Burza nezatěžuje emitenty nutností plnit informační povinnosti v českém jazyce, ale komunikujeme v angličtině, což některé jiné burzy v regionu neumí a nutí zahraniční firmy reportovat v domovském jazyce. Problém tedy rozhodně není na straně burzy. Otázkou tedy zůstává, jaké podmínky vytváří firmám stát k tomu, aby preferovaly vlastní rozvoj před prodejem strategickému partnerovi.

Poměrně nedávno jste do médií prohlásil, že do tří let by se na hlavním trhu pražské burzy mohlo obchodovat s akciemi třiceti firem. Je toto číslo stále reálné vzhledem k situaci a dění na finančních trzích?
Bezesporu ano. Pokud se situace na kapitálových trzích zlepší, vidím v této zemi potenciál zhruba dvaceti společností, které mohou o vstupu na burzu uvažovat. Zdali tak opravdu učiní, záleží však pouze na jejich volbě.

To varšavská burza si na nedostatek IPO nemůže stěžovat. Nové emise se počítají na desítky a Polsko tak v tomto směru drží krok s renomovanějšími konkurenty, jako je Frankfurt nebo Euronext. Proč je Polsko tak atraktivní?
Předně proto, že tam třímá otěže pevně v rukou stát a celý kapitálový trh absolutně podporuje. Všechny zákony, privatizace a vůbec veškeré kroky jsou dělány tak, aby maximálně podporovaly rozvoj kapitálového trhu. Jen jeden příklad: polské penzijní fondy musí ze zákona povinně investovat 95 % svých aktiv do cenných papírů na varšavské burze! Výsledkem toho jsou často velmi vysoké valuace transakcí. U nás je to trochu jiný příběh. Je však také trochu pravdou, že jsou úspěchy varšavské burzy mnohdy zveličovány. Všude se sice hovoří o počtu IPO, a to číslo je bezesporu impozantní, na druhou stranu když se podíváte na velikost jednotlivých emisí, tak zjistíte, že jde vesměs o velmi malé transakce, které ani zdaleka nedosahují velikosti našeho historicky nejmenšího IPO v podobě AAA Auto. Tato společnost by s přehledem patřila do top 10 loňských primárních emisí ve Varšavě. Já se osobně domnívám, že je rozumné uvádět na trh pouze takové emise, které mají potenciál likvidity, a to u opravdu malých titulů rozhodně neplatí.

Nejen co do počtu IPO, ale i v počtu individuálních investorů za Polskem zaostáváme. Chybí české veřejnosti odvaha, investiční zkušenosti, nebo je v tom něco jiného?
Toto je velmi legitimní otázka a zde musíme říci, že máme opravdu Polsku co závidět. Obchodování s akciemi je v Polsku skoro národní sport a počet drobných investorů jde do milionů. Důvody propastného rozdílu mezi námi a Polskem jsou jasné. V Polsku, při vší liberálnosti kapitálového a finančního trhu, byla vždy na prvním místě ochrana investorů. Takže tam neznají mám důvěrné pojmy jako je bankrot bank, tunelování investičních fondů,okradení minoritních akcionářů majoritními, nikdy tam nebyly žádné pyramidové hry, nikdy nedopustili zavedení kampeliček, a tedy ani jejich následné bankroty, a podobně. Kapitálový trh je tam synonymem solidnosti a jistoty, byť s plným vědomím rizika pohybu kurzů cenných papírů. Dá se říci, že co se týče důvěry, je vše o 180 stupňů opačně než u nás! Nicméně retailový trh u násv posledních 5 letech roste. Troufám si tvrdit, že co se absolutních čísel objemů obchodů realizovaných drobnými investory týče, tak je český trhuž na dobré úrovni. Tyto vysoké objemy však generuje relativně úzká skupina investorů ve srovnání s podobně velkými zeměmi. Lidé si však možnosti přímého investování uvědomují stále více, a proto i počet drobných investorů dynamicky roste. Potenciál pro obchodníky a banky a jejich nabídku služeb je zde tedy obrovský.

Řada obchodníků se snaží nalákat nové klienty na různé virtuální burzovní hry, které mají zároveň i edukativní charakter. Co vůbec soudíte o informovanosti, tj. znalostech a investičním povědomí českého obyvatelstva?
Hodně už bylo řečeno v předešlé odpovědi. Před několika lety bych jednoznačně odpověděl, že informovanost a obecně povědomí o kapitálovém trhu je u nás na velmi nízké úrovni. V posledních několika letech se však situace začala měnit. V momentě, kdy si členové burzy uvědomili, jaký potenciál je skryt v retailu, začali aktivně s touto skupinou komunikovat. Burza samotná v minulosti realizovala několik projektů, které jsou na vzdělávání investorů zaměřené. Myslím si, ž pokud se všechny aktivity naše, našich členů a regulátora (ČNB) sečtou, tak vytváří vcelku uspokojivé penzum informací dostupné pro všechny zájemce.

Před více než půl rokem bylo zahájeno obchodování s elektřinou na Energetické burze, která má za cíl přinést větší transparentnost do tvorby ceny elektřiny na domácím trhu. Jak jste spokojen s jejím fungováním? Splnila Vaše očekávání?
Bezesporu ano. Ještě před rokem, kdyby se Vás někdo zeptal, kolik bude stát elektřina v roce 2008 nebo dokonce v roce 2009, tak byste s největší pravděpodobností nedokázal odpovědět ani přibližně. Nyní si otevřete stránky Energetické burzy a získáte okamžitě přehled o aktuálním kurzu. To je přece obrovská výhoda pro všechny! Díky tomu můžete například coby manažer firmy zabývající se výrobou činit kvalifikovaná rozhodnutí o nákladech s daleko větší přesností. Na burze již nyní obchodují prakticky všichni klíčoví obchodníci s elektrickou energií, kteří jsou v Evropě aktivní. Burza jim nabízí široké portfolio produktů, na které jsou zvyklí z ostatních trhů a soudě podle velmi slušných objemů obchodů v prvních měsících fungování Energetické burzy Praha jim prostředí, které jsme pro ně připravili, plně vyhovuje.

Poslední otázka: Obchodování s elektřinou, certifikáty a warranty, to jsou novinky posledních dvou let. Na co se mohou investoři těšit do budoucna?
Rozhodně pro nás práce neskončila. Již nyní připravujeme projekty jak na Burze cenných papírů Praha, tak na Energetické burze Praha, jejichž realizace je v plném proudu. Prozatím bych však nechtěl roušku tajemství více poodhalovat.

Děkuji za rozhovor.
Lukáš Buřík, Finance.cz

 

Petr KoblicPetr Koblic absolovoval VŠE v Praze, svoji kariéru začínal v Živnostenské bance jako dealer na finančních trzích. V letech 1997-1998 byl odpovědný za prodej produktů institucionálním klientům ve společnosti Patria Finance. V červnu 1998 nastoupil do společnosti CA IB Securities jako ředitel obchodování, kde byl později jmenován členem představenstva a jejím předsedou. V srpnu 2004 byl zvolen novým předsedou burzovní komory a generálním ředitelem Burzy cenných papírů Praha. Je také předsedou představenstva Univycu, dceřiné společnosti pražské burzy pro vypořádávání obchodů, a předsedou burzovního výboru pro kotaci. V únoru 2007 byl jmenován předsedou burzovní komory nově založené Energetické burzy Praha. Je držitelem makléřské licence v ČR, získal makléřské oprávnění Seria 7 v USA.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.