... usilovat o snížení výše celkové inflace, která je vytlačená cenami ropy. „Činitelé měnové politiky musí při svém konání a komunikování vždy sledovat inflaci s důrazem na důležitost cenové stability”, řekl Mishkin v projevu na univerzitě East Carolina University v Greenville v Severní Karolíně. Řekl také, že jeho vlastní výzkum s lidmi z FEDu ukazuje, že snaha o snížení inflace by jen zhoršila stav ekonomiky. „Měnová politika, která reaguje na celkovou inflaci spíš než na jádrovou, což vyplývá z ropného cenového šoku, tlačí míru nezaměstnanosti výš než měnová politika, která reaguje na jádrovou inflaci”, řekl Mishkin. Zaměření se na inflaci očištěnou o ceny energií a potravin dává dobré výsledky bez záporného efektu nezaměstnanosti, pokračoval. Celková inflace dělala v roce 2007 4,1%, což byl největší přírůstek od roku 1990, zatímco jádrová inflace vzrostla jen o 2,4%. Ekonomové však poznamenalli, že jádrová inflace stále roste rychleji než by FED chtěl. Zatímco Mishkin včera hovořil v obecných souvislostech o problémech, kterým v současnosti FED čelí, vyhnul se jakémukoliv popisu nedávných konkrétních akcí. Mishkinův odkaz na aktivity a komunikaci FEDu je klíčovým bodem jeho projevu. Pouze pokud si publikum všimne silného lpění centrální banky na nominálním ukotvení, můžeme v boji proti problémům, kterým nyní čelíme, dosáhnout maximální efektivity. S dobře ukotvenými inflačními očekáváními nezpůsobí významné a rychlé snížování sazeb tzv. „inflační strach”, navázal na předchozí úvahy Mishkin. To umožňuje centrální bance reagovat agresivněji na negativní poptávkové šoky a tak předcházet rapidním vychýlením v zaměstnanosti nebo výstupu. Mishkinův projev zapadá do šablony oficiálních představitelů FEDu, kteří se snaží tlumočit veřejnosti zprávu, že nepolevují ve svém ostražitém boji s inflací a aktivně jednají, aby udrželi americkou ekonomiku mimo dosah recese.