Začarovaný ekonomický kruh v ČR, tragédie pražské burzy, drahá ropa a premiant Sky Europe

V minulých dnech jsme dostali dávku čerstvých ekonomických makrodat vztahujících se na Českou republiku, ale chytrý z toho zjevně nikdo není. Hrubý domácí produkt rostl o 6,5%, tedy v ročním vyjádření potřetí za sebou o více než 6%, nezaměstnaných je rekordně málo, jen 330 641 osob by mohlo nastoupit do pracovního procesu (míra nezaměstnanosti 5,9% y/y). Bohužel je tady strašák vysoké inflace 7,5% (již druhý měsíc) a aby byl stav 2:2 musím upozornit na letošní kritický vývoj indexu PX, který zaznamenal téměř 20% propad, ale v rámci zachování rovnosti dat uvádím -12,8% y/y.  Nesoulad je více než zřetelný. Skoro by se dalo říci, že se v ČR vypočte růst burzovního indexu jako mínus 2x růst HDP. Pochopitelně HDP měří minulý vývoj, zatímco ceny akcií sledují spíše budoucnost a i podle tohoto ukazatele by tedy neměla být příliš veselá.

Já si to však nemyslím. Nebudu zacházet do zbytečných podrobností -  proč je který ukazatel jak vysoko, tak v tom se v  ekonomickém tisku předhání makroekonomové, ale jen pár poznámek. Již několikátý kvartál posloucháme, že právě toto čtvrtletí je zlomové a že jsme na vrcholu cyklu, ovšem stejným tónem zní z ČNB, že další predikce je schovaná v mlze. I přesto, že nemám vlastní model pro výpočet HDP, veřejně odhaduji, že letos pod 5% nepůjdeme. Nošovický Hyundai sice ještě nepošlape naplno, ale prostor ve spotřebě domácností, jejích dalšího zadlužení a zejména ve vládních výdajích v oblasti dopravy bude neutichající, nemasná neslaná data o průmyslové výrobě beru jen jako mimořádný výkyv.

K inflaci dovolte snad jen odstaveček k energiím a zejména k ropě, protože psát o nesmyslnosti biopaliv na jejichž výrobu se použije mnohem více energie než samo přinese, nehledě na z poptávky vyplývající extrémní růst cen zemědělských plodin, nemá smysl.

Globální podpora čehokoliv, co je aspoň v jedné fázi výroby tzv. „zelené“, a odmítnutí kalkulace všech výrobních ekologických nákladů je opravdu hodně špatný trend.

Ropa nás asi nepřestane fascinovat nikdy, její téměř nepredikovatelný vývoj, kromě dlouhodobého růstového trendu je jako magnet pro všechny její spotřebitele. Goldman Sach před lety varoval, že by se mohla dostat na 105 dolarů, tehdy jsem se zejména časování trošku smál a přesto, cíl se naplnil a mnohem dříve než pánové z této renomované instituce očekávali. Dalším výhledem je 200USD, tedy pokud se začne obchodovat na Iránské ropné burze (což neočekávám) a dolar ztratí své místo na výsluní, dovedu si to představit. Jen pevně doufám, že výhled bude dlouhodobější, protože alternativ k ropě je zatím čertovsky málo. Elektřinu zase sužuje Evropská komise a její emisně-povolenková mise. Málokdy člověk zaznamená tak výrazný krok pro snížení konkurenceschopnosti EU jako předvádí nynější eurokomisaři. Energie více nebude, bude dražší minimálně o plné ceny emisních povolenek. Uhelných elektráren také neubude, navíc se budou nově stavět v sektorech méně kontrolovatelných EU jakými je Balkán, Ukrajina či Rusko. Je to jasný směr do strategické palivové pasti Ruska po plynu, ropě i s elektřinou?

Poslední poznámkou jsou výsledky Sky Europe za poslední kvartál roku 2007, rušení linek a vývoj dopravy ve střední Evropě. Pokles téměř všech ukazatelů a zejména záporné marže EBIT a EBITDAR jsou opět varováním. I ČSA sice ztratily v  listopadu 423 milionů korun za jediný měsíc, ale Sky Europe již nejspíše dochází dech. Kromě kvartální ztráty 11 milionů EUR se firma topí  i v zatím jediném pozitivním ukazateli a tím je naplněnost letadel, která klesla k 70%. A tak se firma již jen chlubí faktem, že má likvidní prostředky na účtech. Aktuálně zrušená linka do Bratislavy je jen logickým krokem. Nízkonákladové letecké společnosti drtí na krátkých vzdálenostech všude v Evropě rychlovlaky. V západní Evropě TGV, v ČR pod pojmem TGV zatím známe jen trojkombinaci Tequilla – Gin – Vodka a tak se musíme spokojit s vlaky Pendolino. Vzdálenost Praha – Bratislava je opravdu extrémně krátká a SC Pendolino ji zvládne pod 4 hodiny, autem se do Bratislavy z Prahy dostanete za cca. 3h. Při srovnání s přesuny na letiště a z letiště je tento ukazatel výhodnosti letecké dopravy opravdu nahraně. Osobně jen doufám, že další zrušenou linkou nebude Praha –Košice, kterou pravidelně využíváme a má svůj ekonomický smysl. Nechvalně známým Košičanem se totiž business cestujícím do Košic v pravdě nechce. Uvidíme jak dopravu v ČR změní firma Student agency. Kolega Karel Potměšil minulý týden spočítal, že plánovaná ostravská linka má své opodstatnění a to i přes vysokou vstupní investici do souprav.

„Uvažujeme-li s cenou jízdenky Praha-Ostrava 300 korun a kapacitou spoje 300 lidí, lze z jedné jízdy utržit 90 tisíc. Pokud se spoj v Ostravě (či Praze, podle toho odkup vyjede) za den třikrát otočí (tedy celkem šest jízd), může utržit 540 tisíc, za rok (počítejme „jen“ 350 dní) pak 189 milionů na tržbách. Cena vlaku odhadem 330 milionů korun (vycházíme z odhadované ceny 2 miliardy za 6 souprav) se tak v tržbách může otočit do dvou let. Další otázkou jsou pochopitelně variabilní náklady (poplatky za využívání železniční cesty, personál, energie apod.), které dobu návratnosti investice výrazným způsobem prodlouží (znásobí). Dodatečným zdrojem tržeb naopak mohou být různé služby, kterých lze ve vlaku nabízet řadu (minimálně občerstvení v podstatně větším rozsahu než v autobuse). Každopádně podnikání v tomto směru považujeme za značně rizikové, s velmi malými maržemi fakticky na hraně zisku nebo ztráty, do které se může v případě souběhu byť krátkodobých negativních jevů snadno dostat“ říká Karel Potměšil.

Co k tomu dodat?  Snad jen doporučení, aby si firma Student agency přišla pro kapitál na pražskou burzu. Na tuto investiční „story“ by podle mého názoru investoři jistě slyšeli. Takže nezbývá než držet palce -  panu Jančurovi, BCPP, SkyEurope i nám všem v zajetí makroekonomického kruhu.