Klesající ceny domů táhnou dolů americkou ekonomiku

16.05.2008 | , Finance.cz
INVESTICE


Americkou ekonomiku ohrožuje hypoteční krize, která se rozšířila přes propojený finanční trh do celého světa. Co přinesl letošní rok největší ekonomice světa a jsou spekulace o jejím “hladkém přistání“ na místě?

Od poloviny února do začátku května ztratil americký dolar na páru s evropskou měnou více než  6 % (ještě koncem dubna to bylo 9 %) a čelí tak masivním prodejním tlakům ze strany obchodníků, kteří jej prodávají v reakci na pozvolné zhoršování makroekonomické situace v největší ekonomice světa. Tu od poloviny minulého roku ohrožuje splasknutí bubliny na nemovitostním trhu a hypoteční krize, která se rozšířila i do dalších sektorů ekonomiky a pomocí finančního inženýrství a přes vysoce propojený finanční trh následně do celého světa. To co se v polovině minulého roku zdálo být jako problém, který může robustní a odolná americká ekonomika překonat, tak v posledních měsících přerostlo v krizi s dalekosáhlými důsledky, která může americkou ekonomiku výrazně přibrzdit nejen v tomto, ale i v dalším roce. Přesto začal v posledních týdnech mezi obchodníky převládat mírný optimismus a ceny akcií zamířily opět vzhůru. Jaká tedy byla první polovina nového roku pro největší ekonomiku světa a jsou spekulace na její “hladké přistání“ na místě?


Trh práce – prudká změna k horšímu


Dominantním prvkem, který ovlivňuje kondici americké ekonomiky je spotřeba. Ta se podílí na celkovém HDP více než dvěma třetinami a fakt, že se tento motor ekonomiky začíná zadrhávat byl znát již koncem minulého roku, kdy se spotřebitelský sentiment (vyjádřený indexem Michiganské univerzity) prudce propadal. Nálada spotřebitelů se zhoršovala souběžně s poklesem ceny domů a akcií, což společně s růstem cen potravin a energií u amerických spotřebitelů snižovalo pocit bohatství a ti z obav z budoucího vývoje přiškrtili své výdaje. To má samozřejmě dopad na domácí firmy, kterým klesají zisky a ty jsou nuceny propouštět, čímž se ještě více zhoršuje situace domácností. Právě situace na pracovním trhu je pak jednou z klíčových změn k horšímu v první polovině tohoto roku, která  činí obavy z dalšího vývoje ve Spojených státech ještě intenzivnější. Americká ekonomika v lednu poprvé od roku 2003 zaznamenala úbytek pracovních míst a v červených číslech skončily výsledky zaměstnanosti také v následujících třech měsících. Poslední dubnová data pak hovoří o tom, že od ledna v USA ubylo téměř 240 tis. pracovních míst a míra nezaměstnanosti stoupla ze 4,8 % na 5,0 %. Nejvíce přitom trpí stavební sektor a výroba, kde každým měsícem přicházely o zaměstnání desetitisíce lidí, zatímco nárůst počtu pracovních míst ve službách zpomaluje.

Graf: Nezaměstnanost v USA

nezamestnanost.jpg



Hospodářský růst slábne


Růst HDP v roce 2007 dosahoval 2,2 % a odhady americké centrální banky (Fed) do roku 2008, které by však měly být ještě revidovány směrem dolů, hovoří o růstu mezi 1,3 % až 2 %. Začátkem dubna šéf Fedu Ben Bernake poprvé přiznal, že by americká ekonomika mohla v druhé polovině roku sklouznout k recesi. O „mírné recesi“ v průběhu druhé poloviny tohoto roku hovoří také poslední odhady Mezinárodního měnového fondu (MMF), podle jehož projekcí má růst HDP dosahovat v roce 2008 pouhých 0,5 %, v roce 2009 pak jen 0,6 %. Epicentrem tlaků působících na zpomalení ekonomiky Spojených států je přitom probíhající krize na trhu s bydlením, která začala prosakovat do všech sektorů americké ekonomiky. Vedle pracovního trhu se začíná s problémy potýkat jak výrobní sektor, tak mimořádně důležitý sektor služeb, který se na HDP podílí ze 70 %, a ve kterém pracuje přes 80 % Američanů. Oba tyto sektory již podle ukazatele měřícího řízení nákupů a dodávek (ISM) vstoupily začátkem roku do kontrakce a nijak příznivě se zatím nevyvíjí ani výhlídky do budoucna. Například ukazatel objednávek zboží dlouhodobé spotřeby, který slouží jako spolehlivý predikátor budoucí aktivity ve výrobním sektoru, v prvních třech měsících nového roku vykazoval vždy pokles v objemu objednávek, přičemž od srpna minulého roku se mu podařilo růst pouze dvakrát. Na celkovém růstu v 1.Q se však další zpomalení zatím neprojevuje, když ten dosahoval podle posledních čísel tempa 0,6 %, což byl výsledek nad očekáváním analytiků (0,2 %) a údaj stejný jako ve 4.Q minulého roku. Americká ekonomika tak sice rostla rychleji než většina ekonomů předpovídala, tato čísla ale rozhodně nenapovídají nic o tom, že by měla být z nejhoršího venku. Její růst byl totiž maskován silným zvýšením zásob, který k celkovému růstu americké ekonomiky přispěl 0,81 %, což znamená, že Spojené státy sice produkovaly více zboží a služeb, tento extra výstup ale zatím nemá kdo spotřebovávat. Například růst spotřebitelských výdajů pak zpomalil v 1.Q z 2,3 % na 1 % a výdaje na domovní výstavbu se propadly o hrozivých 26,7 %.


Inflace jako velký otazník


Inflace měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) dosahuje v USA podle posledních čísel 4 %, což je dáno zejména prudkým nárůstem cen potravin a energií, které meziročně stoupaly o 4,6 % resp. 18,9 %. Po ošetření od změny cen těchto volatilních složek pak inflace v USA dosahuje růstu pouhých 2,3 % a podle americké centrální banky by měla i do budoucna díky zpomalující ekonomické aktivitě pozvolna klesat, což dovoluje Fedu pokračovat v agresivním uvolňování měnové politiky, které mělo za následek snížení úrokových sazeb až na současná 2 %.  Právě inflace ale může být v budoucnu Achillovou patou politiky Fedu, který se nyní zaměřuje primárně na podporu hospodářského růstu. Nízké úrokové sazby přispívají ke slábnutí americké měny a protože je naprostá většina světových komodit denominována v amerických dolarech, jejich cena roste. Ceny dováženého zboží v USA tak již za posledních 12 měsíců stouply o více než 14 % a v posledních měsících začal stoupat také index cen výrobců, který slouží jako ukazatel budoucí inflace. Růst cen viditelných položek, jako jsou potraviny a energie navíc díky slabé americké měně a silné světové poptávce pokračuje, což může mít vliv na zvýšení inflačních očekávání. Americká centrální banka se tak v případě dalšího růstu inflace mohla dostat do obtíží, když by musela řešit problém, kdy by na jedné straně stála slábnoucí americká ekonomika, na straně druhé pak nebezpečí vyšších inflačních tlaků.


Situace na finančních trzích a problémy s likviditou


Pokud se něco viditelně změnilo k lepšímu, je to situace na finančních trzích, kde úsilí centrálních bank zdá se dokázalo odvrátit obávaný credit crunch. Bankám se daří z větší části vyčistit své knihy od cenných papírů navázaných na rizikové hypotéky a proces deleveleragingu (snížení poměru dluhů k vlastnímu kapitálu) i nadále pokračuje. Přestože sazby na mezibankovním trhu se zatím u delších splatností nedaří snížit k “normálnějším“ hodnotám, fakt, že centrální bankéři dokázali obchodníky přesvědčit, že žádný kolaps bankovního sektoru nepřipustí, výrazně napomohl zklidnit celkové klima mezi obchodníky. Fungující peněžní trh je přitom základní podmínkou, která bude zapotřebí ke stabilizaci americké ekonomiky. V novém roce asi vůbec nejkritičtější situace a zároveň největší zkouška pro americkou centrální banku přišla v polovině března, kdy jedna z největších a nejstarších investičních bank Bear Stearns oznámila, že není schopna dostát svým závazkům poté, co utrpěla masivní odliv kapitálu ze strany svých věřitelů, kteří reagovali na spekulace, že by se mohla dostat do problémů. Páté největší investiční bance v zemi tak hrozil ze dne na den kolaps. Fed však zareagoval rychle, když bance poskytl čtyřtýdenní úvěr ve výši 30 mld. dolarů a po dohodě s konkurenční bankou JP Morgan odsouhlasil její odprodej. Na Wall Street tak sice zanikla banka, která přežila i velkou depresi z let 1929-1933, na druhou stranu ale fakt, že Fed tuto banku nenechal padnout v nadcházejících týdnech pomáhal nervozitu na trzích pozvolna zklidňovat. 

Americká ekonomika má před sebou stále ještě poměrně dlouhou cestu ke stabilizaci. Největším problém je přitom trh s bydlením, který zatím nenachází své dno a kde jak ceny, tak počty prodaných domů a nově zahájených staveb vytrvale a téměř bez přestávky klesají. Dokud se nepodaří propad v tomto segmentu americké ekonomiky zastavit, klesající ceny domů s sebou budou táhnout dolů také náladu spotřebitelů a celou americkou ekonomiku. Pozvolna se obnovující důvěra ve finanční trhy však rozhodně znamená příznivý trend. Pokud se podaří situaci na mezibankovních trzích normalizovat a obnovit vzájemnou důvěru bank, celá stabilizace americké ekonomiky bude probíhat daleko jednodušeji a její dopad na světovou ekonomiku nebude tak dramatický. 

Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers Česká republika.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.