Za posledních dvanáct měsíců dokázala česká měna zpevnit na páru s eurem o 12%, k americké měně pak dokonce až o 24%.
Švýcarský frank Střední Evropy
Abnormální zhodnocení české koruny, které trvalo od druhé poloviny minulého roku do prvních měsíců tohoto roku poukázalo na jeden velmi zajímavý fakt, a to že se česká měna začíná dostávat díky stabilnímu makroekonomickému prostředí silnému hospodářskému růstu, v minulosti velice nízké inflaci a nízkým úrokovým sazbám do pozice jedné z nejdůvěryhodnějších měn ve středoevropském regionu. Právě proto se po vypuknutí hypoteční krize ve Spojených státech řada investorů zaměřila na českou měnu, která pro ně představovala v takto nejistých dobách “bezpečný přístav“ stejně tak, jako například funguje již řadu let švýcarský frank. Výrazný podíl na tom, že se obchodníci zaměřili právě na českou měnu pak měl i fakt, že zatímco ve vyspělých zemích, jako např. v USA, Británii, či Kanadě, začaly centrální banky z obav před dalším zpomalováním ekonomiky snižovat úrokové sazby, ČNB jednala přesně naopak, když musela tlumit dopad negativních cenových šoků, které se promítly do růstu inflace, jež se u nás počátkem tohoto roku přehoupla přes 7%. Zatímco tak ještě v polovině minulého roku dosahovaly úrokové sazby 2,75%, v únoru, kdy banka zpřísnila měnou politiku zatím naposledy, se pohybovaly již o procentní bod výše. Takovýto růst sazeb byl vodou na mlýn dalším nákupům české měny a ta měla otevřenou cestu k novým rekordním maximům.
Hlavní faktory, které brzdí další růst koruny
Poslední měsíce však přinesly změnu na kterou česká měna reagovala zakonzervováním svých dosavadních zisků, když se na páru s eurem od března drží kolem ceny 25 CZK/EUR, zatímco k dolaru osciluje v rozmezí 50 halířů kolem 16 CZK/USD. Česká národní banka za prvé přestala zvyšovat úrokové sazby, čímž vymizel jeden z podstatných impulsů minulého růstu, za druhé se pak také začala zklidňovat nervózní nálada z druhé poloviny minulého a začátku tohoto roku, což jasně demonstruje vývoj na světových akciových trzích. Například americký akciový index S&P 500 se v polovině března propadl nejníže od června roku 2006. Od té doby však již pouze rostl a během dvou měsíců si dokázal připsat více než 11%, čímž vymizel i druhý impulz ke zhodnocení české měny, protože “horké peníze“, které krátkodobě přitekly do ČR začínají zase pozvolna odtékat zpět do vyspělých západních ekonomik. Konečně třetím faktorem, který začíná působit ve prospěch zmírnění dalšího zhodnocování koruny je samotná česká ekonomika, která začíná zpomalovat, což s sebou v nadcházejících měsících přinese řadu podnětů, které české měně mohou její další růst poměrně komplikovat.
Česká ekonomika zpomalí
Zatímco v roce 2007 rostla česká ekonomika tempem 6,5 % a její dynamika tak napomáhala dalším ziskům koruny, pro rok 2008 předpovídá ČNB Česku růst ve výši 4,7 %, prognóza MMF pak hovoří dokonce až o 4,2 %. Důvodem bude nižší poptávka po českém zboží, kterou způsobí zpomalení růstu světové ekonomiky a především zemí eurozóny a také prudké posílení koruny, jež se v dalších měsících pravděpodobně také podepíše na nižší dynamice růstu exportu. Klesat by měla také domácí poptávka z důvodu nižšího tempa růstu výdajů domácností, jejichž reálné příjmy se díky zvýšení cen ze začátku roku snížily. Ve prospěch zpomalení ekonomické aktivity bude působit také zpřísnění měnové politiky centrální banky, která v reakci na rostoucí inflaci zvýšila úrokové sazby až na 3,75 %. Nižší tempo růstu společně se silnou korunou navíc budou v dalších měsících působit protiinflačně, což by mělo tempo růstu inflace snižovat, když budou současně odeznívat jednorázové cenové šoky jako například zvýšení nepřímých daní (DPH) ze začátku roku. Největším nebezpečím pro cenový vývoj tak v současnosti zůstávají ceny ropy a potravin na světových trzích, které jsou taženy rostoucí světovou poptávkou, v případě ropy ale také zejména slabým dolarem, který výrazně podporuje spekulativní tlaky. Pozvolná stabilizace americké ekonomiky, ukončení cyklu uvolňování měnové politiky americkou centrální bankou a možný růst úrokových sazeb by však mohly pomoci stabilizaci amerického dolaru, čímž by odpadl jeden z důležitých faktorů posledního růstu cen na komoditních trzích a následně by se otevřel prostor také české inflaci vrátit se zpět a poměrně rychle k inflačnímu cíli ČNB. Klesající inflace v kombinaci se zpomalující ekonomikou pak budou vytvářet příznivé prostředí pro opětovné uvolňování měnové politiky ČNB a případný pokles úrokových sazeb by představoval další z fundamentů, který by koruně v dalším zpevňování odebral vítr z plachet.
Bude koruna v příštích měsících levnější?
Zklidňování nálady na světových trzích, zpomalování české ekonomiky, klesající inflace a možnost snižování úrokových sazeb, to vše jsou faktory, které budou ovlivňovat kurz české měny a které by měly v dalších měsících působit v její neprospěch. Koruna má za sebou impozantní růst a stabilizace spojená s možnou korekcí dřívějších zisků je tak za současných okolností zcela namístě. Slabší výsledky české měny se tedy v průběhu letních měsíců, také díky tradičnímu výběru dividend, dají očekávat a s ohledem na horší makroekonomický výhled se mohou tyto výsledky možná projevit i napříč druhou polovinou roku. Spekulace na delší slábnutí koruny by však nemusely patřit mezi ty nejšťastnější s ohledem na dlouhodobý fundament, kterým je konvergence české ekonomiky k zemím západní Evropy. Ta patří mezi klíčové faktory, které pomáhají a nadále budou pomáhat měnám středoevropských zemí v případě zdravého makroekonomického prostředí dlouhodobě zpevňovat. Pokud pak česká koruna v nadcházejících měsících opravdu ztratí část ze svých dosavadních zisků, konec tohoto, či začátek příštího roku již může přinést její další a poměrně dynamické zhodnocování.
Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers Česká republika.