Kdo přeceňuje svůj rozum, může špatně skončit …

20.07.2001 | , Finance.cz
INVESTICE


Lidé mají sklon k přeceňování svých znalostí a schopností. Jsou si sebejistí tím, že jejich vlastní rozum stačí i na složitá rozhodnutí, kterých je nejen v běžném životě, ale i při investování na kapitálových trzích velmi mnoho.

Lidé mají sklon k přeceňování svých znalostí a schopností. Jsou si sebejistí tím, že jejich vlastní rozum stačí i na složitá rozhodnutí, kterých je nejen v běžném životě, ale i při investování na kapitálových trzích velmi mnoho. Přeceňování (anglickým pojmem overconfidence) nemá nic společného s namyšleností nebo arogancí. Přeceňují se nejen starší a zkušení lidé, ale i mladí. Například američtí studenti uvedli před pár lety v jedné anketě, že napíší diplomovou práci v pohodě za 34 dní. Skutečnost byla však téměř dvojnásobná (55,5 dne). S podobným problémem se potýká i leckterý manažer veřejných projektů. Doba určená pro dokončení projektu je překročena a stanovený rozpočet pak nestačí … Přeceňování vede k nesprávným rozhodnutím. A tato rozhodnutí se občas týkají i světa financí a investic.

Představte si například situaci, že prodáváte vlastní dům. Realitní kancelář by Vám prodej ráda za zhruba 6% provize zprostředkovatele. Vám se to zdá moc a rozhodnete se dům prodávat na vlastní pěst. Domníváte se, že znáte situaci na trhu a jste schopni dobře odhadnout cenu, za kterou nemovitost prodáte. Ale … Vaše cena je velmi nadsazená. Dům nemá takovou cenu. Poptávka po něm je nulová. Čím déle dům nemůžete prodat, tím více kupců spekuluje proč? "Asi s domem není něco v pořádku", přemítají … a nejsou ochotni platit tolik, kolik chcete. Vy dostáváte stále nižší nabídky a nakonec prodáte za cenu, kterou by profesionál nikdy nepřipustil. Realitní kancelář zná, jak to na trhu nemovitostí chodí, odhadne lepší cenu, psychologicky jedná s kupci.

Nebo se podívejme na investici do akcií. Mnoho investorů se přeceňuje a myslí si, že se jim povede jejich portfolio uspořádat tak, že výnos přesáhne zhodnocení celého trhu, zhodnocení burzovního indexu či zhodnocení nějakého investičního fondu. Tento tzv. aktivní portfolio-management není zpravidla nejlepší strategií. Trh (stejně jako index či portfolio investičního fondu) je složen z mnoha akcií, jejichž kurzy zčásti rostou, zčásti klesají. Zisky a ztráty se vyrovnávají. Při aktivní správě portfolia a vlastním výběru akcií tomu tak nemusí vůbec být. Jednak nenakoupíte, tolik cenných papírů, kolik jich zahrnuje trh či burzovní index, za druhé musíte platit četné poplatky za provedené obchody a daně z případného zisku, pokud Vaše investice nepřesáhne 6 měsíců.

Co vede investory k víře v úspěch aktivního portfolio-managementu? Koncem 90. let to byla euforie z velkého boomu akcií. Kurzy opravdu nadprůměrně rostly, a tak se kupovalo a bylo jedno co, hlavně, že výnos rychle "naskakoval". Nyní je ale euforie po pádech kurzů v Americe a následně po celém světě již tatam. Přeceňování schopností ale zůstává. Důvodem je bezmezná víra v opětovný růst akcií, která vychází z historických dat. Akcie jsou z dlouhodobého hlediska nejvýnosnějším investičním instrumentem. Pozor vážení! Data let minulých nejsou zárukou zisků v letech následujících. Navíc se jedná o data týkající se stejně burzovních indexů a ne jednotlivých titulů.

Uvedl Vás článek do rozpaků? Ptáte se, co dělat? Doporučení zní, stejně jako u výše zmíněného prodeje nemovitostí, využít služeb zprostředkovatele. Zprostředkovatelem jsou míněny například akciové investiční fondy. Jejich výhoda spočívá mimo jiné v tom, že vkládají prostředky investorů do širokého portfolia akcií a jiných cenných papírů, čímž vyrovnávají riziko ztrát v případě poklesu kurzu několika málo titulů.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.