Certifikáty jsou stále populárnější a v následujících letech se dá očekávat další vzestup těchto produktů, alespoň to tvrdí poslední průzkum banky HSBC „Trendbarometer Zerfitikate 2008“. Odlišný názor vzešel z průzkumu německého Centra pro evropský hospodářský výzkum v Mannheimu (ZEW). Průzkum ZEW došel k závěru, že aktuální kreditní krize je pro oblast certifikátů poměrně velkou hrozbou. Ztráta důvěry v certifikáty hrozí v případě, že by zkrachoval některý německý emitent nebo velký zahraniční emitent těchto investičních nástrojů.
HSBC s pozitivním výhledem
Společnost HSBC Trinkaus&Burkhardt a výzkumné centrum pro finanční služby univerzity v Berlíně společně aktualizovaly studii o vývoji a trendech na německém trhu certifikátů „Trendbarometer Zertifikat 2008“. Závěr studie vyzněl pozitivně. Ve srovnání s minulým rokem stoupl podíl certifikátů v portfoliích německých investorů o 3 procentní body na celkových 13 % a v následujících třech letech se počítá s nárůstem podílu certifikátů v portfoliích na 14 % (viz graf). V průzkumu z loňského roku byli ale oslovení odborníci více optimističtí, protože očekávali, že podíl certifikátů v portfoliích investorů vzroste až na 15 %. Průměrný zobchodovaný objem na jednu transakci dosahuje aktuálně 18.500 eur. V loňském roce to bylo 17.200 eur. Není bez zajímavosti, že podle studie je aktuálně průměrná investice do certifikátů vyšší než průměrná investice do fondů. V loňském roce byla situace opačná. Maximální investice je ale stále u podílových fondů vyšší.
Při investicích do certifikátů využívají investoři více certifikátů s dlouhou dobou do splatnosti (63 %). Podle studie by se měl ale poměr v následujících třech letech změnit ve prospěch certifikátů s krátkou dobou do splatnosti a podíly obou typů certifikátů by se měly v následujících letech vyrovnat. Podle odborníků budou investoři v následujících letech preferovat především garantované, diskontované a bonusové certifikáty. Právě u garantovaných certifikátů se očekává v následujícím období prudký nárůst zájmu, naopak zájem mírně oslabuje u bonusových certifikátů. Nejvyhledávanějšími investičními tématy budou obnovitelné energie, zemědělské produkty, sektor infrastruktury, voda a energie. Naopak ústup z pozic se očekává u alfa strategií a měnových strategií.
Podíl roste, aktivní zájem klesá
I když studie HSBC očekává v následujících letech nárůst podílu certifikátů v portfoliích, aktivní zájem investorů klesá. Podle respondentů poklesl podíl klientů, kteří se aktivně dotazují na certifikáty, ze 14 % v loňském roce na aktuálních 12 %. Lidé z oboru vyjádřili v letošním roce ve srovnání s loňskem menší spokojenost s informacemi o nových certifikátech. Současně poukázali na skutečnost, že není jednoduché klientům vysvětlit, jak certifikáty fungují. Osvěta je tedy stále nutností.
Odborníci, kteří se zúčastnili studie, vytvořili zajímavý žebříček parametrů, které ovlivňují úspěšnost certifikátů při prodeji (viz graf níže). Jako nejdůležitější kritérium označili vztah rizika a výnosu každého produktu a následně jednoduchost produktu a jeho obchodovatelnost. Dalšími důležitými kritérii jsou transparentnost produktu a bonita emitenta. Na druhé straně žebříčku, tedy jako méně důležité, označili respondenti: inovativnost produktů, srovnatelnost výkonnosti v rámci konkurence a překvapivě také nákladovost v rámci prodejní provize a celkové náklady pro investora. Podle studie investoři jen minimálně vzájemně srovnávají certifikáty od jednotlivých emitentů. Zajímavé je, že ve srovnání s předchozím rokem kladli oslovení odborníci větší důraz v rámci důležitých kritérií na bonitu a reputaci emitenta certifikátu.
Graf: Vliv faktorů na úspěšnost certifikátů
Zdroj: HSBC
Zajímavý výsledek vyšel z dotazu na přiměřenost provizí u jednotlivých typů investic. Odborníci se v průměru domnívají, že vstupní poplatek u certifikátů by se měl pohybovat na úrovni 2,1 %. U akciových fondů považují za přiměřený vstupní poplatek 2,5 %, u dluhopisových fondů 1,5 %. Bankovní poradci navrhují proti investičním zprostředkovatelům řádově o cca 0,5 procentního bodu vyšší vstupní poplatky. Manažerský poplatek u certifikátů je podle respondentů relevantní na úrovni 0,5 %, stejně jako je tomu o dluhopisových fondů. U akciových fondů by se měl podle odborníků pohybovat roční manažerský poplatek na úrovni 0,7 %.
ZEW: Riziko krachu emitenta je reálnou hrozbou
ZEW představilo shodou okolností na začátku června rovněž krátkou studii věnující se certifikátům. Na dotaz: „Hrozí německému trhu s certifikáty větší útlum nebo dokonce kolaps, pokud by některý německý emitent nebo velký zahraniční emitent zbankrotoval?“ odpovědělo 71 % dotázaných odborníků kladně. I když nedojde ke krachu žádného emitenta, bude mít podle respondentů aktuální kreditní krize z krátkodobého pohledu negativní vliv na objem majetku investovaného do certifikátů. Je o tom přesvědčena více než polovina dotázaných. Emitenti musí počítat s vyšším objemem odkupů stávajících certifikátů, které se obchodují na trhu a současně bude obtížné udat nově emitované certifikáty.
V minulém roce v Německu prudce vzrostl objem majetku v certifikátech. Celková hodnota se odhaduje kolem 130 mld. euro. Pozitivní vývoj ale podle odborníků skončil a možný výpadek některého z emitentů by znamenal vážnou krizi. Pokud by totiž některý z emitentů zkrachoval, investoři do jím vydaných certifikátů by přišli o celou investici. Certifikáty totiž nejsou podloženy žádným reálným aktivem a jedná se jen o příslib emitenta, že dostojí svým závazkům. Certifikát je tak velmi blízký dluhopisu. Za současné situace je jisté, že investoři budou od nynějška více než dříve sledovat bonitu emitentů. Doposud byl parametr bonity opomíjen a investoři se téměř nezajímali, do jaké míry je emitent schopen dostát svým závazkům. Je to logické, pokud na trhu nebyly problémy, nebylo třeba tento parametr detailněji sledovat.
Pokud aktuální vývoj všichni emitenti ustojí a nedojde k žádnému krachu, v následujících třech až pěti letech se podle expertů objem majetku v certifikátech nezmění. Neznamená to ale, že v některých typech certifikátů nebude objem majetku i nadále růst. Pozvolný nárůst se očekává u bonusových, diskontových a indexových certifikátů, stejně jako u garantovaných a tematických certifikátů. Naopak poklesne zájem o waranty, knoc-out certifikáty a pákové certifikáty.
Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 13/2008.