...naznačila, že zpomalování ekonomik evropských zemí nabírá na obrátkách. V eurozóně to byly především výsledky PMI pro výrobní sektor a sektor služeb, společně s ukazateli podnikatelské důvěry, které upozornily na zhoršující se situaci ve dvou největších zemích Německu a Francii. Nadcházející měsíce tak budou pro tyto ekonomiky velice komplikované a zpomalení, kterým si minulé dvě čtvrtletí prošly Spojené státy teď pravděpodobně čeká také eurozónu, která si doposud držela poměrně slušný růst. To také pravděpodobně definitivně utlumí spekulace o decouplingu, které zdůrazňovaly rostoucí nezávislost Evropy na Spojených státech díky rozvoji a růstu východních a asijských trhů. Obzvláště znepokojivě se pak situace jeví kolem vývoje ve Španělsku, které si prochází výraznou krizí na trhu s bydlením a v Itálii, která se s téměř nulovým růstem již několik měsíců nachází na okraji recese. Vysoká inflace, která se v eurozóně vyšplhala na 4%, zatím nepřipouští žádné spekulace na brzké uvolnění měnové politiky, když si ECB stále nechává prostor pro případný růst úrokových sazeb, což minulý týden naznačil např. šéf Rakouské centrální banky a jeden z členů rady guvernérů Klaus Liebscher, podle kterého existuje stále místo k případnému zvyšování sazeb. V reakci na zhoršená ekonomická data euro minulý týden zesláblo, a to zejména na páru s americkou měnou, kde ztratilo více než 1,5%. Nadcházející dny nebudou v eurozóně na fundamenty tak bohaté jako v předchozím týdnu, přesto i ta nabídne několik zajímavých čísel a pozornost obchodníků se bude soustředit především na výsledky německých maloobchodních prodejů a inflace, společně se souhrnnými výsledky inflace pro celou eurozónu.