Změnu sazeb ČNB neočekáváme

...(3,75%). A to i přes opakované komentáře členů bankovní rady (Tůma, Singer, Řežábek, Zamrazilová), které naznačovaly možnost sazby snížit kvůli silné koruně. Tyto slovní intervence srazily korunu za dva týdny o 4,5% k úrovni 24 korun za euro. Měsíční posilování se rychle vypařilo a koruna se dostala téměř na stejnou úroveň jako při červnovém (posledním) zasedání bankovní rady, kdy 6 členů hlasovala pro sazby beze změny a viceguvernér Hampl pro zvýšení sazeb, který by se ale srpnového zasedání neměl zúčastnit. Inflační rizika Kromě výletu kurzu pod 23 korun za euro, který je ale nyní již minulostí, žádné výraznější proti-inflační impulzy zatím nepřišly. Inflaci v červneci (zveřejněna 8.srpna) by měla přinést další nárůst především kvůli zdražení plynu (cca 9%). Z tohoto pohledu kvůli stále vysoké inflaci a řadě inflačních rizik (trh práce, ceny energií) se jeví jako optimální ponechat úrokové sazby beze změny. Tento krok by byl konzistentní s předchozím postojem centrální banky.   Inflační cíl Od ledna 2010 ČNB snižuje svůj inflační cíl na 2%+-1% a proto nevyznívají úplně jasně obavy ze strany centrálních bankéřů o podstřelení inflačního cíle (3+-1%) v příštím roce. ČNB přitom definuje horizont své měnové politiky je 12-18 měsíců, kam tedy již spadá i plánované snížení inflačního cíle.   Výhled Další vývoje ekonomiky a tedy i sazeb zůstává stále zatížen řadou velkých otazníků a nejistot. Proto nejlepší předpovědí se v současností ukazuje stagnace sazeb po zbytek roku. Do nastavení měnové politiky, ale jistě ještě výrazněji promluví kurz koruny. Při výraznějším a trvalejším oslabení koruny (do pásma 25,5-26,0) nelze vyloučit zvýšení sazeb, naopak posílení zpět pod 23 korun za euro může přinést naopak snížení sazeb.