Jste dostatečně zajištění proti měnovému riziku?

Neobvyklá volatilita, která v současnosti ovládá kapitálové trhy nemá vliv pouze na investory pohybující se ve světě financí, ale i na společnosti, které nějakým způsobem pronikají na měnové trhy a trhy komodit. Samotná síla české koruny, která udělala exportérům nejednu vrásku na čele,  je jen jedením z dílů skládačky. Drahá ropa, rekordní ceny mědi a obilovin a vůbec boom cen všech komodit firmám výrazně zvyšují i náklady na produkci či poskytování služeb. Mnohým problémům však lze předejít tím, že se ať už jako investor nebo jako společnost efektivně zajistíte proti některým z výše zmíněných rizik.

Měnové riziko číhá za každým rohem

Jak jsme zmínili výše, existují dvě hlavní skupiny, které jsou měnovým rizikem ovlivněny. První skupinou jsou běžní investoři. Mnozí z nich si sice myslí, že na ně měnové riziko nemůže, je to však přesně naopak. I nejdrobnější investor vkládající své prostředky do rukou manažerů podílových fondů s velkou pravděpodobností přišel o kus svých prostředků jen díky vlivu posilujícího kurzu koruny. Řeč je samozřejmě o fondech denominovaných v amerických dolarech nebo eurech, kterých je však většina. Například člověk, který měl ve fondech vloženo 100 000 USD před dvanácti měsíci, by pouze vlivem slabého dolaru přišel k dnešku o cca 26,5% hodnoty svých aktiv. Taková ztráta je již dosti citelná a přitom jí bylo možné levně a rychle předejít. Jak? To se dozvíme později. Stejný případ platí pro investory vlastnící americké akcie, ETF, certifikáty a podobně. Nepřímo pak může mít sílící koruna vliv i na akcie obchodované na české burze. Pokud se jedná o akcii společnosti, která má většinu tržeb v cizí měně, třeba euru, budou tržby přepočítané v korunách klesat. To vše svědčí o tom, že měnové riziko na drobné i velké investory číhá za každým rohem a je třeba se jej naučit vnímat a správně eliminovat.

Do druhé skupiny patří různé podnikatelské subjekty. Pro ně je vnímání měnového rizika ještě kritičtější, jelikož se od něj často odvíjí jejich úspěch či neúspěch a někdy dokonce i samotná existence. Učebnicovým příkladem je firma exportující své zboží do zahraničí a realizující tak své tržby v jiné měně než svou spotřebu. Takovýchto, byť jen drobných firem, jsou v České republice tisíce a málokterá z nich je proti kurzovým pohybům správně ochráněna. Přitom využitím správných zajišťovacích prostředků by jim odpadlo spoustu starostí a v konečném důsledku by se zajištění transformovalo do konkurenční výhody oproti firmám, které na něj zapomněly. Vedle exportérů zde patří i firmy, které například drží část svých aktiv v eurech nebo mají výrobní závody v zahraničí. Pro všechny tyto subjekty je zajištění takřka nezbytností. Otázka tedy zní, jak na to?

Zajištění pro každého

Ještě než popíšeme, jak se zajišťovat, neboli hedgeovat, je nutné eliminovat mýtus, který o zajišťování koluje. Často se totiž lze setkat s tím, že investoři nebo firmy žijí v domnění, že se jedná o praktiky přístupné pouze velkým hráčům a je nutné zajišťovat obrovské nominální hodnoty. Samozřejmě to tak není. Trh se začíná malým firmám přizpůsobovat a podle toho vypadá i nákladovost a dostupnost zajišťovacích produktů. Na finančním trhu je sice řada společností, které nabízejí zajištění od 20 000 EUR, ale také společnosti, které vás zajistí již od podstatně nižších částek - 1000 EUR nebo USD. U vyšších sum se jedná většinou o forwardy nebo měnové swapy, u nižších o Kontrakty na vyrovnání rozdílu (CFD), což jsou finanční deriváty podobné forwardu jen s tím rozdílem, že při vypršení kontraktu nedojde k fyzické dodávce měny, nebo měnové opce.

Jak proces zajištění měnového rizika probíhá?

Zajišťování jako takové není nikterak složitou záležitostí, doba pokročila a provedení může být otázka několika kliknutí do počítače z kanceláře nebo bytu. Pojďme si vysvětlit, jak proces zajištění měnového rizika probíhá. Dejme tomu, že se bude jednat o aktiva ve výši 10 000 EUR. Je jedno, jestli jsou to prostředky investované v cizí měně nebo třeba pohledávka vývozně orientované společnosti, jejíž zaplacení proběhne za tři měsíce. Důležité je to, že v případě posílení koruny bychom na této pozici tratili. Na výběr máme několik výše zmíněných instrumentů. Pro tak malou částku však připadá v úvahu především CFD nebo opce. CFD jsou finanční deriváty operující na základě finanční páky, což znamená, že k zajištění 10 000 EUR vám postačí složení mnohem menší sumy peněz. Výše této zálohy, neboli marže, se liší společnost od společnosti, pro náš příklad poslouží páka 1:100. To znamená, že pro zajištění oněch deseti tisíc eur budete potřebovat pouhých 100 eur na otevření pozice, což dnes činí circa 2430 Kč. Cenou CFD je tzv. spread, neboli rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou, ten se opět může lišit, ale měl by vzhledem ke zmiňovanému objemu být méně než pět set korun. Prostředky na účtu je však dobré mít vyšší než je marže, je totiž  potřeba, aby účet odolal nepříznivému pohybu a pozice se z důvodu margin call (výzva k doplnění prostředků) sama neuzavřela.

Opce jsou naprosto odlišným instrumentem a žádná marže se zde neskládá, byť finanční páka funguje naprosto stejně. Opce jsou specifickým podmíněným derivátem, který vám dává právo nákupu nebo prodeje podkladového aktiva a cenou opce je tzv. opční prémie, která zároveň představuje horní hranici ztráty. Ze skutečnosti, že se jedná o právo, nikoli povinnost, vyplývá spousta výhod. Jednou z nich je fakt, že nenesete žádné riziko, neexistuje margin call a v podstatě po dobu existence opce odpadá spousta starostí a pozice se nemusí hlídat. Druhou, výraznější výhodou je, že v případě, že by koruna naopak začala oslabovat, pozice by začala po zaplacení prémie vydělávat, což u CFD neplatí. U CFD se tedy jedná pouze o zafixování na určitém kurzu, a pohyb nahoru nebo dolů už nic nezmění, jelikož se vyrovná zisk na zajišťované a ztráta na zajišťující pozici, součet by tedy měl být co nejbližší nule. V případě opce by se při oslabení koruny zisk po odečtení zaplacené opční prémie přičetl k zisku ze zajišťované pozice. Mezi slabé stránky opcí se řadí fakt, že jsou dražší než CFD. Oba instrumenty se liší i v dobách expirace, kdy opce jsou standardně dostupné s maximální expirací půl roku a CFD až jeden rok.

K tomu, aby firma byla schopna sama bez cizí pomoci zajišťovat rizika, není potřeba žádných výrazných znalostí finančních derivátů. V podstatě se jedná o počítání na úrovni třetí třídy základní školy a i k tomu existují na internetu volně dostupné kalkulátory. Nejdůležitější je si uvědomit jednu zásadní věc. Pozice, pomocí které zajišťujeme, tedy opce nebo jiný derivát, musí vždy mít opačný ziskový scénář než pozice zajišťovaná. To znamená, že pokud budeme na poklesu kurzu eura tratit, musíme si otevřít pozici, která bude na poklesu eura vydělávat, tedy krátká (prodejní) pozice u CFD nebo nákup put opce. Dalším faktorem je pak objem, který je potřeba zajistit. Ten by měl být v případě měn totožný na obou pozicích. V případě některých komodit se mohou objemy lišit, ale to je již obsahem pokročilejších debat. Nutné je rovněž pochopit, že cílem hedgingu není zisk, nýbrž jen a pouze eliminace rizika plynoucího z nepříznivého pohybu kurzů.

Na trhu existuje řada dalších rizik

Na trhu samozřejmě není pouze riziko měnové, ale existuje spousta dalších rizik, jako například úrokové nebo komoditní. Úrokové riziko není pro malé a střední podniky ani pro drobné investory předmětem starostí, ale komoditní by již být mohlo. Společnosti, jejichž činnost závisí na určité surovině (ropa, obiloviny, měď), za poslední rok s velkou pravděpodobností pocítily boom v cenách komodit. Ideálním příkladem jsou dopravci, kteří dostali bolestný zásah v podobě ceny ropy, která se za poslední rok více než zdvojnásobila. Byť byli čeští dopravci zdražování benzínu částečně ušetřeni důsledkem silnější koruny oproti dolaru, i tak to jistě pocítili na svých ziskových maržích. Takto silná koruna tu navíc není navěky a proto pro ně bude nezbytnou nutností ceny benzínu zajišťovat pomocí opcí nebo jiných derivátů. Je to hlavně o pochopení toho, že firma, která hedging nepoužije, se automaticky dostává do konkurenční nevýhody, protože se dobrovolně vystavuje tržnímu riziku.

Podtrženo sečteno, hedging je pro firmy vystavené výše zmíněným vlivům v dnešní dynamické době téměř nezbytností. Kromě eliminace případných ztrát z faktorů, které jako malá nebo střední firma nemáme šanci ovlivnit, dochází i k přesnějšímu finančnímu plánování a tím menším výkyvům a větší důvěře věřitelů a investorů. To vše s minimálními náklady a naprostou dostupností a jednoduchostí. Určitě je potřeba se do budoucna nad možností zajištění zamyslet a v případě nejistoty vyhledat odbornou pomocnou ruku.

Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers Česká republika.