Účinná fiskální politika Spojeným státům pomáhá

Klíčem úspěchu byla rychlost

Economic Stimulus Act, představuje balíček zákonů obsahujících několik podpůrných a krátkodobých impulsů, které měly pomoci americké ekonomice tlumit následky prudkého zhoršení situace na trhu s bydlením, která vyústila v tzv. hypoteční krizi. Jeho cílem bylo napumpovat do ekonomiky dostatek nových finančních prostředků, které by pomohly tlumit bezprostřední dopad krize na ekonomiku, čehož mělo být dosaženo pomocí tří pilířů, a to daňovými slevami pro spotřebitele, zvýhodněním investic firmám a rozšířením pole působnosti pro vládou podporované společnosti (GSE), které se zaměřují na podporu trhu s bydlením (Freddie Mac a Fannie Mae).

Prvním pozoruhodným jevem byla již samotná rychlost schválení těchto opatření, která byla dána zejména vůlí dohodnout se mezi republikány a demokraty, kteří tak vyslyšeli žádost předsedy Fedu Bena Bernanka, jenž naléhal na rychlé a efektivní řešení zhoršující se situace. Již koncem ledna tak Economic Stimulus Act prošel Sněmovnou reprezentantů, s menšími změnami jej 7. února schválil také Senát a 13. února podepsal americký prezident, přičemž již v dubnu měly americké domácnosti začít pociťovat jeho první účinky.

Podpora zejména pro chudší

Nejdůležitější částí, která měla mít téměř okamžitý účinek na ekonomiku, byly daňové slevy americkým domácnostem. Ty dostaly naprostou většinu plánované finanční injekce v průběhu tří měsíců a tak zatímco duben přinesl domácnostem 1,9 mld. dolarů, květen jejich rozpočty obohatil o 48,1 mld. a červen o dalších 27,9 mld. Daňové slevy byly zaměřeny na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, když přiznávaly plnou výši podpory pouze jednotlivcům s ročním upraveným hrubým příjmem (adjusted gross income – AGI) dosahujícím 75 tis. dolarů, popř. domácnostem s AGI maximálně do 150 tis. AGI přitom nezahrnuje pouze mzdu, ale také příjmy z ostatních zdrojů, jako úroky, dividendy aj. Na jednotlivce splňujícího toto kritérium pak čekal “šek“ v maximální výši 600 dolarů, zatímco domácnosti pod 150 tis. mohly počítat s dvojnásobnou částkou plus 300 dolarů za každé dítě. Rodina s třemi dětmi a příjmem pod 150 tis. tak mohla očekávat jednorázovou podporu ve výši 2 100 dolarů, což představuje zhruba 58% průměrné měsíční mzdy. Na daňové slevy (alespoň v nějaké podobě) tak dosáhlo téměř 130 milionů obyvatel Spojených států a tyto peníze měly alespoň krátkodobě pomoci domácnostem a firmám tlumit dopady zhoršující se situace uvnitř americké ekonomiky a cenový šok, který pro ně připravil růst cen potravin a především benzínu, který poprvé v historii zdražil nad 4 dolary za galon.

Účinek byl rychlý

Přestože ještě před samotným spuštěním daňových slev většina dotazovaných respondentů odpověděla v průzkumu, že dodatečné zdroje použije ke splacení dluhu či k úsporám, výsledky za druhé čtvrtletí ukázaly opak, což je dáno zejména tím, že slevy dostávaly hlavně domácnosti s nižšími příjmy, které často žijí od výplaty k výplatě. Zatímco ještě v dubnu tak rostly osobní výdaje spotřebitelů o 0,3%, v květnu to již bylo o vysokých 0,8% a v červnu o 0,6%. Větší chuť utrácet pomohla také americkým maloobchodníkům, kterým rostly tržby v každém měsíci od března až do června, čehož důkazem pak mohou být výsledky největšího prodejního řetězce světa Wal-Mart, kterému jen v květnu stouply tržby o 3,9% a v červnu pak dokonce o 5,8%. Americké domácnosti tak naplnily očekávání ekonomů a stejně jako při posledním stimulační balíčku z let 2001 a 2003 napumpovaly velkou část svých dodatečných příjmů zpět do ekonomiky, což efekt těchto fiskálních stimulů ještě znásobilo. O účinnosti fiskálního stimulu pak vypovídají především nedávné výsledky hospodářského růstu americké ekonomiky, který ve druhém čtvrtletí, po přepočtu na celý rok, dosahoval solidních 1,9%, což byl v porovnání se čtvrtým čtvrtletím, kdy HDP klesal o 0,2% a s prvním čtvrtletím, kdy rostl o 0,9%, velmi dobrý výsledek a číslo z říše snů s ohledem na odhady, které kolovaly mezi ekonomy koncem minulého roku. Výrazný podíl na těchto výsledcích měla přitom právě spotřeba, která si se svým 2/3 podílem na celkovém HDP připsala růst o 1,5%.

Účinnost ostatních dvou pilířů fiskálních opatření je poměrně obtížně měřitelná a na “tvrdých“ makroekonomických číslech se téměř nepodepsala. Domácí investice jsou jednou z hlavních brzd americké ekonomiky, díky složitému prostředí ve kterém se firmy momentálně nacházejí, což jejich atraktivnost, i navzdory vládní podpoře, snižuje. Podpora obou GSE, které díky ní mohou nakupovat hypotéky v objemu až 725 tis. dolarů (předtím pouze 417 tis.), která platí až do konce roku 2008, by měla pomoci zvýšit likviditu na hypotečním trhu a podepřít jej v jeho plynulém fungování. Vzhledem k přetrvávajícímu napětí na finančních trzích je ale dopad těchto opatření možná ještě obtížněji měřitelný než účinek podpory firmám.

Na pravém místě a v pravou chvíli

S odstupem času a po zveřejnění výsledků za 2Q může tvrdit, že fiskální opatření měly zcela evidentní účinek, když pomohly odvrátit, nebo alespoň zkrátit hrozící recesi americké ekonomiky. Jejich účinek se ale ve velké míře soustředil především do druhého čtvrtletí a v dalších měsících si tak již americká ekonomika bude muset poradit sama se sebou, což naplno odkryje to, do jaké míry americkou spotřebu poznamenala hypoteční krize a prudký růst cen. Přestože se může zdát že tato opatření pouze přesunuly očekávaný “náraz do zdi“ o čtvrtletí dále, faktem je že odložení tohoto nárazu přinese některé pozitivní jevy. V dalších čtvrtletích totiž začnou s větší účinností působit opatření amerického Fedu, který snížil úrokové sazby v krátkém časovém sledu z 5,25% až na 2%, co však sehraje daleko podstatnější roli je nedávný propad cen ropy a potravin, který by mohl cenový šok z poloviny tohoto roku začít v dalších čtvrtletích tlumit. Spotřebitelské výdaje velmi pravděpodobně porostou v dalším čtvrtletí pomaleji než tomu bylo ve čtvrtletí minulém, pokud se ale ceny ropy udrží na současných hodnotách, popř. budou ještě klesat, výsledkem fiskální expanze ve Spojených státech bude to, že se podaří efektivně oddálit a nakonec i ztlumit dopad hypoteční krize a cenového šoku na domácí ekonomiku.