Bublina splaskla: Ropa je o 30% levnější než v červenci

Důvodů které stály za propadem cen ropy o téměř než 30% bylo několik, avšak tím asi nejjednodušším vysvětlením je fakt, že téměř 300% nárůst její ceny v průběhu dvaceti měsíců bylo hodně i na ty nejotrlejší spekulanty a ti tak začali vybírat tučné zisky. Jako dobrý impulz ke splasknutí bubliny tentokrát posloužil argument, že největší ekonomiky světa začínají zpomalovat a poptávka po ropě bude klesat, což je přesně to, co se v posledních měsících začíná dít. Hypoteční krize ve Spojených státech, společně s rostoucími cenami potravin, ropy a ostatních komodit na světových trzích již koncem minulého roku dolehly na americkou ekonomiku, jejíž hospodářský růst se ve 4Q meziročně propadl o 0,2% a jejíž růst byl měl být v tomto i příštím roce hluboko pod jejím potenciálem, když odhady MMF hovoří o 1,3% v roce 2008 a 0,8% v roce 2009. O nic lépe na tom není ani Evropa, do které zpomalení dorazilo až v 2Q tohoto roku, když tři největší ekonomiky eurozóny (Německo, Francie, Itálie) zaznamenaly propad HDP, zatímco Španělsko, čtvrtá největší ekonomika, rostlo pouze o 0,1%. Přidáme-li k těmto číslům ještě propad Japonského HPD o 0,6% a nulový růst v Británii, výsledkem je velmi ponurý výhled pro vývoj poptávky po ropě z těchto zemí, které dohromady spotřebovávají přes 40% světové produkce.

Růst spotřeby zpomalí

Fakt že se tento vývoj již projevil na celkové spotřebě nedávno oficiálně potvrdila také americká vládní agentura Energy Information Administration (EIA), která v srpnovém energetickém výhledu zveřejnila první odhady, podle kterých klesala denní spotřeba ropy ve Spojených státech v první polovině roku o 800 tis. barelů, což je největší propad za posledních 26 let. Spojené státy jsou přitom se spotřebou převyšující 20 mil. barelů denně daleko největším konzumentem ropy na světě s velkým náskokem před Čínou, která spotřebovává zhruba 7,2 mil. barelů. Zatímco v ostatních zemích OECD spotřeba po ropě v první polovině roku stagnuje, ve zbytku světa pak rostla o 1,3 mil. barelů. Čisté půlroční zvýšení spotřeby tedy dosahuje pouze 500 tis. barelů a podle odhadů EIA by tak měla v roce 2008 světová spotřeba růst o pouhý milion barelů, což by bylo nejnižší tempo růstu od roku 2002. Podobně by na tom měl být navíc také rok 2009.

Fundamentálně je tak tlak na snížení extrémně vysokých cen ropy poměrně jasně podložený nehledě na to, že dalším velmi silným argumentem k jejich propadu je také kurz dolaru, který od poloviny července prudce zpevnil a na páru s eurem dokázal zhodnotit o necelých 9%. O tom jak silný byl prodejní tlak velmi dobře vypovídají např. nepokoje v Gruzii, či výbuch ázerbájdžánského ropovodu TBC, který zásobuje středomoří více než milionem barelů ropy denně. Ani jedna z těchto událostí nedokázala nijak výrazněji přispět k růstu cen ropy, přestože stát se ještě několik měsíců zpátky, každá jednotlivě by byla schopná rozpoutat další nákupní šílenství.

Co bude dál?

Druhá polovina roku by tak na trzích s ropou mohla být daleko klidnější než tomu bylo v předchozích dvaceti měsících, kdy ropa téměř nepřetržitě zdražovala. Jak Spojené státy, tak Evropu žádné rychlé oživení nečeká, přičemž rozsah problémů v americkém finančním sektoru a na trhu s bydlením, který má k dispozici více než roční zásobu neprodaných domů, může tlumit hospodářský růst a růst poptávky po ropě v největší světové ekonomice bez větších problémů až do roku 2010. Není to však rostoucí poptávka západních zemí která živý růst cen ropy, ale zejména poptávka zbytku světa, která bude i v dalších letech výrazně narůstat a která pravděpodobně bude mít za následek to, že se svět bude muset s levnou ropou rozloučit. Podobná tempa růstu její ceny, jakého jsme byli svědky v minulých měsících, ale budou spíše výjimkou. Ropy je totiž stále poměrně dost, bohužel ale bude čím dále tím hůře dostupná.

Ropný vrchol. Je za dveřmi?

Tolik obávaný ropný vrchol, kdy nebude možné navyšovat dále těžbu a držet tak krok s růstem poptávky sice straší obchodníky s ropou po celém světě, v nejbližších letech ale nepřijde. Faktem ale je, že největší pole v Rusku a na Arabském poloostrově začínají vysychat a levnou ropu tak bude muset nahrazovat těžba daleko náročnější na investice. Růst cen ale prostor pro tyto investice otevírá a nedávné objevy nalezišť u pobřeží Brazílie tento fakt pouze potvrzují. Ověřené zásoby ropy v hlubokých vodách poblíž brazilského pobřeží, které by se ještě donedávna nevyplácelo těžit, tak jsou již nyní na 14 mld. barelech a odhaduje se že s dalšími průzkumy bude toto číslo narůstat. Nová naleziště slibují také hluboké vody Mexického zálivu či arktická oblast, přičemž ropa je stále dostupná i v Rusku a zemích Arabského poloostrova, i když na menších polích, které se ale rovněž neobejdou bez nových investic. Rozšiřování těžby je tak výhradně otázkou peněz a ty do průmyslu začínají opět téct, i když stále ne v takové míře jaká by byla třeba, což EIA dlouhodobě kritizuje. Například OPEC, zejména zásluhou Saudské Arábie, začíná po letech stagnace znovu navyšovat přebytečné kapacity, které by v roce 2009 podle odhadů EIA měly dosahovat více než 3 mil. barelů (viz. obrázek). Výrazné navýšení těžby chystají v letech 08/09 také Ázerbajdžán, Brazílie, Kanada a překvapivě i Spojené státy, kde těžba od roku 1985 nepřetržitě klesá, ale díky dvěma novým platformám v Mexickém zálivu a v Pacifiku v roce 2008 vzroste o 1% a příští rok dokonce o 4%.

Samostatnou kapitolou je pak Kanada, která by se do deseti let mohla stát díky obrovským zásobám ropy v tzv. dehtových píscích těžařskou velmocí s potenciálně největším prostorem pro rozšiřování kapacit. Odhaduje se že v roce 2020 bude Kanada schopna z těchto písků těžit další 3 miliony barelů denně, zatímco v roce 2030 pak více než 5 mil. Současná denní produkce Kanady přitom činí 3,8 mil. barelů. Ropné písky představují jeden z největších zdrojů černého zlata na světě, avšak těžba ropy z těchto zdrojů je velmi nákladná a vyplatí se až tehdy, kdy cena ropy dosahuje alespoň 40-50 dolarů za barel (tedy až v posledních třech letech). Dosud ověřené zásoby ropy v těchto píscích činí 175 mld. barelů, což Kanadu staví na druhé místo hned za Saudskou Arábií s 260 mld. Tyto zásoby jsou přitom dosažitelné již současnými technologiemi. Hluboko v zemi dosahují ale zásoby ropy v píscích podle odhadů neuvěřitelných 1,7 bilionu barelů, avšak technologie těžby těchto zdrojů zatím čeká na zdokonalení.

Bez investic to nepůjde

Investice jsou tedy klíčové a právě na nich bude záležet jak se v dalších letech svět vypořádá se stále rostoucí spotřebou. Současné kapacity jsou schopny bez větších problémů zabezpečit poptávku do dalších čtyř až pěti let. Psychologický faktor však hraje na trzích vždy podstatnou roli a pokud investice do nových kapacit nebudou držet dech s rostoucí poptávkou po ropě, v momentě kdy se amplituda hospodářského cyklu USA a Evropy znovu překlopí do rostoucí fáze bude těsný vztah mezi nabídkou a poptávkou viditelnější a daleko více znepokojující než tomu bylo ještě v předchozích měsících, kdy se ropa přiblížila nadosah sto padesátidolarové hranice.

Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers Česká republika.