Ropa - nejdůležitější komodita současnosti

Rekordní ceny vedou k vlně znárodňování v ropném průmyslu a k eskalaci nepokojů ve světě. Proč je vůbec černé zlato tak důležitou komoditou? Pro odpověď na tuto otázku musíme zapátrat do historie.

První zmínka o ropném vrtu pochází z Číny z roku 347, kde byla ropa využívána k získávání soli z mořské vody. Zprávy o černém zlatu později přicházely i ze Středního východu, Západní Evropy a nakonec i ze Spojených států. V devatenáctém století byla ropa využívána především pro výrobu petroleje do svítilen a poptávka po komoditě stagnovala. Zlomovým okamžikem v historii byl vynález spalovacího motoru ve druhé polovině 19. století, který odstartoval ropnou mánii.

Počátky výroby aut byly sice velmi obtížné, nicméně po konečném vítězství nad konkurenčním elektromobilem začaly ikony automobilismu Karl Benz, Gottlieb Daimler a Henry Ford s masovou produkcí. Popularita nového vynálezu neznala hranic a automobil se stal nejvýznamnějším dopravním prostředkem dvacátého století. Počet mazlíčků se čtyřmi koly rostl geometrickou řadou a růstový trend vydržel až do současnosti. V roce 2007 se vyrobilo 73 milionů automobilů a jen v posledních deseti letech vzrostla produkce o 38 procent. Se zvyšujícím se počtem aut ve světě rostla úměrně i poptávka po černém zlatě a začala se psát nová éra ve vývoji lidstva. Černé zlato si získávalo statut nepostradatelné komodity a stalo se silnou zbraní na ekonomickém i politickém poli.

Svou sílu ropa poprvé ukázala v sedmdesátých letech, kdy v roce 1973 reagovaly země sdružené v organizaci OPEC na Jomkipurskou válku utažením kohoutků a vyhlásily embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael. Arabští vývozci požadovali úplné stažení Izraele ze zabraných území a odmítli dodávat ropu Spojeným státům a dalším zemím v západní Evropě. První ropná krize byla na světě. Cena ropy skokově vzrostla ze 2,8 dolaru za barel až na 12 dolarů. Západní ekonomiky se dostaly do vážných problémů a začaly zavádět radikální úsporná opatření. Německá vláda s okamžitou platností zakázala nedělní jízdy osobním automobilům a snížila povolenou rychlost na dálnicích. Ve Spojených státech byli řidiči omezováni v čerpání pohonných hmot podle sudého či lichého koncového čísla na značce automobilu. Liché dny byly vyhrazeny řidičům s lichým číslem, sudé se sudým. Na čerpacích stanicích byl dokonce zaveden systém praporků, který motoristy varoval, zda má čerpací stanice dostatek či nedostatek pohonných hmot. Akciové indexy prudce padaly a světové ekonomiky začala trápit zvyšující se inflace a stagnace hospodářského růstu.

Druhý ropný šok přišel o několik let později. V roce 1979 proběhla v Iránu revoluce, která měla negativní dopad i na ropný sektor v zemi. Výpadek produkce sice nebyl nijak dramatický, nicméně panika na trhu vedla k raketovému vzestupu ceny, která se vyšplhala na historická maxima. Zanedlouho následoval útok Iráku na Irán. Dopady na světové ekonomiky již nebyly tak dramatické. Poptávka ve světě po prvním šoku klesla a vysoké ceny z počátku sedmdesátých let vedly k úsporným opatřením a výraznému růstu produkce.

Prudkým cenovým šokům se svět nevyhnul ani v posledním čtvrt století. Za zmínku stojí bezesporu konflikt v Perském zálivu v roce 1990, kdy nejistota spojená s dopady války na produkci ropy živila prudký cenový růst a cena černého zlata se vyšplhala ze 13 na 50 dolarů. Do historie se zapsal i ničivý hurikán Katrina v roce 2005. Přírodní živel měl na svědomí mnoho lidských životů a finanční ztráty za 91,2 miliard dolarů. Ochromil 90 procent produkce v Mexickém zálivu a paralyzoval řadu rafinerií na pevnině po dobu několika týdnů. Cena ropy raketově vzrostla na 70 dolarů za barel a ze dne na den skokově vzrostly ceny benzínu a nafty.

Obr. 1: Spotová cena ropy v USD za barel a relevantní historické události (Zdroj: Colosseum, a.s., www.colosseum.cz)

1. říjen 1973, Jomkipurská válka, 1.ropná krize
2. listopad 1978, iránská revoluce, 2.ropná krize
3. srpen 1990, irácká invaze do Kuvajtu
4. červenec 1997, asijská finanční krize
5. září 2001, útok na Světové obchodní centrum
6. březen 2003, spojenecká invaze do Iráku
7. srpen 2005, hurikán Katrina udeřil v Mexickém zálivu

Pokud nás historie něčemu naučila, potom tomu, že ropa dokáže pořádně zamíchat kartami v ekonomikách jednotlivých zemí. Prudké pohyby ovšem nemusí být vždy na škodu. Inovace ve finančním systému dnes umožňuje komukoliv na změnách kurzu vydělat. Před vstupem na trh je ovšem nutné znát několik základních faktů o nejdiskutovanější komoditě současnosti.

Ropa je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, která se nachází ve svrchních vrstvách zemské kůry. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, přičemž se mohou nacházet i v hloubkách několika kilometrů pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Ropný průmysl rozděluje černé zlato podle původu a často i podle hustoty. Nejvýznamnějšími a zároveň nejobchodovanějšími druhy jsou West Texas Intermediate (WTI) a evropská ropa Brent.

Těžba probíhá po celém světě, nicméně nejvýznamnější ložiska jsou koncentrována na území několika málo států. Hráčem číslo jedna je na poli s ropou Saudská Arábie, která je zodpovědná přibližně za 12% celosvětové produkce. Na paty jí šlape Rusko a na třetím místě jsou Spojené státy s 8%. Zcela zásadní je oblast Blízkého východu, která se podílí na celkové produkci 30,8% a současně disponuje největšími ropnými rezervami na světě ve výši 755 miliard barelů. Celosvětové rezervy jsou odhadovány na 1238 miliard barelů. S Blízkým východem je spojena i historie organizace OPEC (Organization of the Petroleum Exporting Countries), která je mezivládní organizací sdružující 13 zemí exportujících ropu a podílí se na celkové světové produkci přibližně 40%. Celosvětová produkce činila v roce 2007 přibližně 86,6 miliónů barelů denně a spotřeba 85,2 miliónů barelů denně. Aktuálně potvrzené zásoby by tak měly při stávající spotřebě stačit asi na 40 let.

Obr. 2: Prokázané zásoby ropy podle regionů v miliardách barelů (Zdroj: BP p.l.c., www.bp.com)

Při pohledu na stranu poptávky nás zarazí fakt, že Spojené státy se svými 4% světové populace spotřebovávají 25% celosvětové produkce a jsou tak jednoznačně největším konzumentem na světě. Se značným odstupem je následuje Čína (9,3%) a Japonsko (5,8%). Primární využití ropy pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Černé zlato se využívá při výrobě paliv a maziv. Nenahraditelnou úlohu však zastává i v chemickém průmyslu při výrobě plastů, hnojiv a pesticidů. Používá se i při výrobě léku a kosmetiky. V neposlední řadě najdou ropné produkty své uplatnění i při výrobě elektřiny.

V souvislosti s nabídkou a poptávkou je na místě zmínit i v současnosti často citovanou Hubertovu teorii ropného vrcholu, která se zabývá problematikou produkce ropy. Teorie tvrdí, že těžba ropy, která je neobnovitelným zdrojem energie, dospěje do fáze vrcholu a poté začne klesat. Sám autor teorie sledoval těžbu ropy v USA a předpověděl vrchol těžby kolem roku 1970 a v roce 1971 těžba skutečně vrcholu dosáhla. Podobný jev postihl v posledních deseti letech řadu největších těžebních polí světa. Otázkou zůstává, kdy nastane celosvětový ropný vrchol. Řada expertů je přesvědčena, že onen den D nastal v roce 2007.

Zaměřme nyní pozornost na základní faktory ovlivňující cenu ropy na komoditních trzích. Jednoznačně nejdůležitější je situace mezi nabídkou a poptávkou. Pokud dochází k přerušení dodávek ropy na trh (geopolitické vlivy, rozmary počasí, havárie, teroristické útoky, snížení těžby ze strany OPECu), potom reagují ceny prudkým růstem. Cena černého zlata je citlivá i na výši poptávky, která jde většinou ruku v ruce s ekonomickým vývojem hlavních spotřebitelů. Zvyšuje-li se při nezměněné nabídce poptávka, roste i cena. Situaci mezi nabídkou a poptávkou sleduje podrobně IEA (International Energy Agency), která pravidelně publikuje zprávy a statistiky dostupné široké veřejnosti na svých webových stránkách (www.iea.org).

Nyní můžeme přistoupit k samotné investici. Výhled pro následující roky je pro ropu příznivý. I přes současné zpomalení celosvětového hospodářského růstu se bude poptávka po ropě v následujících letech neustále zvyšovat. Hlavním motorem růstu bude žízeň v rychle se rozvíjejících ekonomikách typu Číny a Indie. Počet automobilů se bude v těchto zemích rapidně zvyšovat, přičemž v současnosti je zde na 1000 obyvatel přibližně 30 aut. Ve Spojených státech je naproti tomu poměr 1000 ku 800. Stranu nabídky budou trápit výpadky produkce a nedostatek nových snadno dostupných nalezišť s většími rezervami černého zlata. Počet nově objevených nalezišť se snižuje, přičemž většina se vyskytuje několik kilometrů pod mořským dnem. Náklady na těžbu se tak rapidně zvyšují. Největší ropná pole na světě byla objevena před rokem 1980. Vůbec největší konvenční pole, kterým je Ghawar v Saudské Arábii, bylo objeveno již v roce 1948. V dlouhodobém horizontu několika let by tedy měla cena černého zlata pokračovat ve svém růstu.

Nezbývá než říci, kde je možné futures kontrakty na ropu nakoupit. Černé zlato se obchoduje na burzách po celém světě, v závislosti na druhu. Mezi nejobchodovanější patří West Texas Intermediate (WTI), která se obchoduje v USA, a Brent, za jejíž cenu se prodává ropa v Evropě. Nejdůležitějšími ropnými burzami současnosti jsou americká NYMEX (New York Mercantile Exchange, nově součást CME Group) a evropská ICE (IntercontinentalExchange, původně IPE). Ropa je obchodována v barelech (159 litrů). Velikost kontraktu je 1 000 barelů a cena je vyjadřována v dolarech za barel.

Autor článku působí jako analytik společnosti Colosseum. Pokud si chcete obchodování s ropou vyzkoušet, zaregistrujte se na stránce Ropa On-line a bude Vám zaktivován TRÉNINKOVÝ ÚČET. S jeho pomocí si můžete vyzkoušet obchodování na reálných kurzech a to aniž byste riskovali jedinou korunu.

UPOZORNĚNÍ

TATO ZPRÁVA JE POUZE INFORMATIVNÍ A NENÍ MYŠLENA JAKO NÁVRH NEBO NABÍDKA KE KOUPI ČI PRODEJI JAKÉKOLIV KOMODITY, FUTURES KONTRAKTU, OPCE NEBO JINÉHO INVESTIČNÍHO NÁSTROJE. AČKOLIV FAKTA A INFORMACE ZDE OBSAŽENÉ JSOU ZÍSKÁNY ZE ZDROJŮ, KTERÉ COLOSSEUM, A.S. („SPOLEČNOST“) POVAŽUJE ZA VĚROHODNÉ, NEZARUČUJEME JEJICH PŘESNOST A JAKÁKOLIV INFORMACE MŮŽE BÝT NEÚPLNÁ NEBO ZKRÁCENÁ. SPOLEČNOST NEODPOVÍDÁ ZA TYPOGRAFICKÉ CHYBY V TÉTO ZPRÁVĚ. VEŠKERÉ NÁZORY A ODHADY V TÉTO ZPRÁVĚ VYJADŘUJÍ NÁZOR SPOLEČNOSTI K DATU TÉTO ZPRÁVY A VYHRAZUJE SI PRÁVO NA JEJICH ZMĚNU BEZ PŘEDCHOZÍHO UPOZORNĚNÍ.

SPOLEČNOST, JEJÍ POBOČKY, PŘEDSTAVITELÉ A/NEBO ZAMĚSTNANCI MOHOU, ALE NEMUSÍ KDYKOLIV DRŽET KRÁTKÉ A/NEBO DLOUHÉ POZICE V JAKÉKOLIV KOMODITĚ, FUTURES KONTRAKTU, OPCI NEBO JINÉM INVESTIČNÍM NÁSTROJI ZMIŇOVANÉM V TÉTO ZPRÁVĚ. PŘÍKAZY UVEDENÉ V TOMTO DOKUMENTU MOHOU BÝT POUZE ILUSTRATIVNÍ A SPOLEČNOST JE MŮŽE, ALE NEMUSÍ PROVÁDĚT NA TRHU. VEŠKERÉ NÁZORY V TÉTO ZPRÁVĚ JSOU NÁZORY ANALYTICKÉHO ODDĚLENÍ SPOLEČNOSTI. JEDNOTLIVÍ OBCHODNÍCI NEBO JINÉ FIREMNÍ PUBLIKACE MOHOU VYJADŘOVAT ROZDÍLNÝ NEBO PROTICHŮDNÝ NÁZOR. NÁZORY V TÉTO ZPRÁVĚ MOHOU BÝT ZALOŽENY NA RŮZNÝCH ANALYTICKÝCH METODÁCH NEBO DISCIPLÍNÁCH. NAPŘÍKLAD FUNDAMENTÁLNÍ A TECHNICKÁ ANALÝZA OBVYKLE POUŽÍVAJÍ RŮZNÉ METODY A ODLIŠNÉ ČASOVÉ OBDOBÍ, PROTO MOHOU ČINIT RŮZNÉ ZÁVĚRY OHLEDNĚ VÝVOJE STEJNÉ KOMODITY, TERMÍNOVÉHO KONTRAKTU NEBO JINÉHO INVESTIČNÍHO NÁSTROJE.

INVESTIČNÍ STRATEGIE POPISOVANÉ V TÉTO ZPRÁVĚ JSOU RISKANTNÍ A NEJSOU VHODNÉ PRO KAŽDÉHO INVESTORA. POKUD PLNĚ NEPOROZUMÍTE PODMÍNKÁM A RIZIKUM POPISOVANÝCH OBCHODŮ, VČETNĚ ROZSAHU POTENCIÁLNÍHO RIZIKA ZTRÁTY, KTERÉ MUŽE DOSÁHNOUT A V URČITÝCH PŘÍPADECH I PŘESÁHNOUT HODNOTU PŮVODNÍ INVESTICE, MĚLI BYSTE SE TAKOVÝCH OBCHODŮ ZDRŽET. VÝSLEDKY INVESTIC MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ZÁRUKOU VÝNOSU BUDOUCÍCH.

VÍCE INFORMACÍ ZÍSKÁTE NA STRÁNKÁCH ROPA ON-LINE NEBO COLOSSEUM.