Pšenice - investice do základní potraviny

Pšenice lidstvu dodává více než 20 procent veškerých kalorií a v některých státech střední a východní Evropy až 30 procent. Pšenice je bohatá na bílkoviny, které jsou základním stavebním kamenem lidského organizmu. Již ve starověké Mezopotámii byla pšenice spolu s ječmenem hlavní plodinou. Obilné zrno bylo dokonce výchozí jednotkou starobabylónského peněžního systému. Pšenice je středně náročná plodina a vystačí si i s relativně horšími klimatickými podmínkami. To ji předurčuje pro pěstování v mírném podnebném pásmu. Pšeničná pole však najdeme i v severských státech.

Ze všech obilnin má pšenice nejširší paletu odrůd a druhů, které se rozlišují především podle hrubosti zrna a kvality, tedy obsahu bílkovin. Hlavními skupinami jsou běžná (common) a tvrdá (durum). Tvrdá pšenice se používá na výrobu těstovin a z běžné se dělá pečivo. Pšenice se dále dělí podle času osetí na zimní a jarní. Zimní se zasévá na podzim a sklízí na přelomu května a června. Jarní se pak zasévá na jaře a její sběr probíhá na konci léta.

Hlavními pěstitelskými oblastmi jsou Evropská Unie (téměř 20% celosvětové produkce), Čína (18 procent), USA (9 procent) a Rusko (8 procent). V posledních letech se daří zvyšovat produkci zejména v Číně, kde se nachází velké množství nevyužité zemědělské půdy a dále v Evropské Unii a Rusku. Mezinárodní obchod s touto plodinou a jejími produkty je poměrně čilý. Kolem 16 procent světové produkce se totiž spotřebuje v jiné zemi, než ve které byla vypěstována. Co se týče největších světových exportérů, tak těmi jsou Spojené státy (26 procent celosvětového vývozu), Kanada (14 procent) a Rusko (10 procent).

Největšími spotřebiteli pšenice na světě jsou EU (18 procent celosvětové spotřeby), Čína (17 procent), Indie (12 procent) a Rusko (6 procent). Přibližně 16 procent se využívá na výkrm hospodářských zvířat. Pšenice se často zmiňuje i v souvislosti s produkcí biopaliv, a to hlavně poté, co ropa překročila 100 dolarovou hranici. Kvůli relativně nižšímu obsahu cukru ale není tato obilnina pro výrobu alternativních paliv nejvhodnější. Mnohem zajímavější plodiny jsou třeba kukuřice nebo cukrová třtina.

Cenu pšenice ovlivňuje na straně nabídky i poptávky několik faktorů. Produkce každý rok závisí na vývoji počasí, které se velmi těžce prognózuje. Běžná praxe je pěstovat obilniny a olejniny v nížinách při vodních tocích. V případě záplav pak dochází k výraznému poškození úrody. Nebezpečné je například i krupobití. To s lehkostí „vybije“ zrna na zem, nebo může zlomit stonek. V souvislosti s globálním oteplováním zmíníme i opačný extrém, tedy sucha. Ty často řádí v Austrálii a na jihu Evropy.

Graf č. 1: Cena pšenice s okamžitým dodáním v USD/bušl (1950-2007; zdroj: IMF)

Globální produkci se daří dlouhodobě zvyšovat, což je důsledek vyššího osevu, ale i růstu výnosnosti polí. Od konce 50. let se výnosnost polí přibližně zdvojnásobila. Toho bylo dosaženo vyšlechtěním odolnějších odrůd a vyšším využitím hnojiv a jiných chemických prostředků. Elasticita produkce na cenovou změnu je relativně vysoká. K výraznému nárůstu dodávek může dojít již v průběhu několika měsíců od velkého cenové růstu.

Na straně poptávky je nejvýznamnějším faktorem stoupající počet obyvatel Země. Důležité je i zvyšování disponibilního příjmu, díky kterému si lidé mohou dovolit větší spotřebu. Není překvapující, že nejvyšší růst spotřeby je pozorován v prudce se rozvíjejících zemích v Asii, kde pšenice soupeří s tradiční rýží.

Investice do pšenice je dlouhodobě velmi zajímavá, což je to dáno především stoupajícími náklady na její pěstování. Farmářům se zdražují pohonné hmoty do zemědělských strojů, pracovníci požadují vyšší mzdy, vlády omezují dotace zemědělskému sektoru. V budoucnosti bude důležitým faktorem i vysychání některých oblastí. Australané již tuto nepříjemnou změnu v posledních letech pociťují. Celosvětově se také zvyšuje počet lidí, které můžeme zařadit do střední třídy. Její charakteristikou je konzumní způsob života a zvyšování poptávky po základních komoditách. Vyšší spotřeba než produkce tak od přelomu tisíciletí způsobuje výrazný pokles zásob této obilniny.

 

Graf č. 2: Celosvětové zásoby obilnin vyjádřené jako počet dní spotřeby, kterou pokryjí (1960-2007; zdroj: United States Department of Agriculture, www.USDA.gov)

Zajímavou vlastností obilnin je pravidelná sezónnost. Pšeniční cyklus je jednoduchý. Na jaře zasít, v létě sledovat a na podzim sklízet. Cena se tomuto rytmu přizpůsobila, když na jaře v období výsadby dochází k zdražování. Investoři ještě nemají dostatek informací o možné sklizni a do ceny promítají rizikovou přirážku. Počátkem léta se již ví, kolik se přibližně oselo a první prognózy úrody kolují trhem. Strach se vytrácí, což může vést k poklesu ceny. Zlevňování pak trvá přibližně do konce sklizně. Tento cyklus je bedlivě sledován střednědobými investory, kteří z této pravidelnosti často těží.

Přestože se může investice do pšenice jevit jako poměrně exotická, není to již nic neobvyklého. Jednou z nejpohodlnějších cest jsou tzv. futures kontrakty, se kterými se obchoduje na řadě komoditních burz. Nejznámější je burza Chicago Board of Trade (CBOT; nově součást CME Group). Cena pšenice se zde udává v USD/bušl. Jednotkou obchodování je jeden bušl (27,2 kg) a velikost kontraktu je 5000 bušlů (136 tun). Se vstupním kapitálem kolem 4000 USD (margin, záloha) a při ceně pšenice 7 USD/bušl tak investor obchoduje s kontraktem na pšenici o hodnotě 35000 USD.

Autor článku působí jako analytik společnosti Colosseum. Pokud si chcete obchodování s pšenicí a dalšími komoditami vyzkoušet, zaregistrujte se na stránkách společnosti Colosseum, kde Vám bude zaktivován TRÉNINKOVÝ ÚČET. S jeho pomocí si můžete vyzkoušet obchodování na reálných kurzech a to aniž byste riskovali jedinou korunu.

UPOZORNĚNÍ

TATO ZPRÁVA JE POUZE INFORMATIVNÍ A NENÍ MYŠLENA JAKO NÁVRH NEBO NABÍDKA KE KOUPI ČI PRODEJI JAKÉKOLIV KOMODITY, FUTURES KONTRAKTU, OPCE NEBO JINÉHO INVESTIČNÍHO NÁSTROJE. AČKOLIV FAKTA A INFORMACE ZDE OBSAŽENÉ JSOU ZÍSKÁNY ZE ZDROJŮ, KTERÉ COLOSSEUM, A.S. („SPOLEČNOST“) POVAŽUJE ZA VĚROHODNÉ, NEZARUČUJEME JEJICH PŘESNOST A JAKÁKOLIV INFORMACE MŮŽE BÝT NEÚPLNÁ NEBO ZKRÁCENÁ. SPOLEČNOST NEODPOVÍDÁ ZA TYPOGRAFICKÉ CHYBY V TÉTO ZPRÁVĚ. VEŠKERÉ NÁZORY A ODHADY V TÉTO ZPRÁVĚ VYJADŘUJÍ NÁZOR SPOLEČNOSTI K DATU TÉTO ZPRÁVY A VYHRAZUJE SI PRÁVO NA JEJICH ZMĚNU BEZ PŘEDCHOZÍHO UPOZORNĚNÍ.

SPOLEČNOST, JEJÍ POBOČKY, PŘEDSTAVITELÉ A/NEBO ZAMĚSTNANCI MOHOU, ALE NEMUSÍ KDYKOLIV DRŽET KRÁTKÉ A/NEBO DLOUHÉ POZICE V JAKÉKOLIV KOMODITĚ, FUTURES KONTRAKTU, OPCI NEBO JINÉM INVESTIČNÍM NÁSTROJI ZMIŇOVANÉM V TÉTO ZPRÁVĚ. PŘÍKAZY UVEDENÉ V TOMTO DOKUMENTU MOHOU BÝT POUZE ILUSTRATIVNÍ A SPOLEČNOST JE MŮŽE, ALE NEMUSÍ PROVÁDĚT NA TRHU. VEŠKERÉ NÁZORY V TÉTO ZPRÁVĚ JSOU NÁZORY ANALYTICKÉHO ODDĚLENÍ SPOLEČNOSTI. JEDNOTLIVÍ OBCHODNÍCI NEBO JINÉ FIREMNÍ PUBLIKACE MOHOU VYJADŘOVAT ROZDÍLNÝ NEBO PROTICHŮDNÝ NÁZOR. NÁZORY V TÉTO ZPRÁVĚ MOHOU BÝT ZALOŽENY NA RŮZNÝCH ANALYTICKÝCH METODÁCH NEBO DISCIPLÍNÁCH. NAPŘÍKLAD FUNDAMENTÁLNÍ A TECHNICKÁ ANALÝZA OBVYKLE POUŽÍVAJÍ RŮZNÉ METODY A ODLIŠNÉ ČASOVÉ OBDOBÍ, PROTO MOHOU ČINIT RŮZNÉ ZÁVĚRY OHLEDNĚ VÝVOJE STEJNÉ KOMODITY, TERMÍNOVÉHO KONTRAKTU NEBO JINÉHO INVESTIČNÍHO NÁSTROJE.

INVESTIČNÍ STRATEGIE POPISOVANÉ V TÉTO ZPRÁVĚ JSOU RISKANTNÍ A NEJSOU VHODNÉ PRO KAŽDÉHO INVESTORA. POKUD PLNĚ NEPOROZUMÍTE PODMÍNKÁM A RIZIKUM POPISOVANÝCH OBCHODŮ, VČETNĚ ROZSAHU POTENCIÁLNÍHO RIZIKA ZTRÁTY, KTERÉ MUŽE DOSÁHNOUT A V URČITÝCH PŘÍPADECH I PŘESÁHNOUT HODNOTU PŮVODNÍ INVESTICE, MĚLI BYSTE SE TAKOVÝCH OBCHODŮ ZDRŽET. VÝSLEDKY INVESTIC MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ZÁRUKOU VÝNOSU BUDOUCÍCH.

VÍCE INFORMACÍ ZÍSKÁTE NA STRÁNKÁCH COLOSSEUM.