Horké léto na dolarových párech. Je růst dolaru udržitelný?

Během dvou měsíců tak americká měna dokázala zpevnit o více než 10% a zatímco na páru s eurem dosáhla na své roční maximum, k libře byla nejsilnější od března 2006. Co stojí za touto agresivní korekcí a máme čekaje její pokračování?

Růst nestojí na pevných základech

Přestože výsledky hospodářského růstu Spojených států za druhé čtvrtletí nadchly řadu obchodníků, po bližším prostudování těchto čísel příliš prostoru k optimismu do dalších čtvrtletí nezbývá. Největším zdrojem růstu totiž byla spotřeba a čistý export, které se v nadcházejících čtvrtletích velmi pravděpodobně dočkají útlumu. Obzvláště viditelně se to týká především spotřebitelských výdajů, které tvoří více než dvě třetiny celého HDP a které v druhém čtvrtletí rostly o velmi solidních 1,7%. Zdrojem tohoto růstu, v prostředí historicky nejvyšších cen benzínu a rostoucích cen potravin, však byly zejména americkým Kongresem schválené fiskální stimuly (daňové slevy), které zvýšily příjem amerických domácností o desítky miliard dolarů, což se okamžitě promítlo i do jejich výdajů. Daňové slevy spotřebitelé směli čerpat v průběhu celého druhého čtvrtletí a jejich platnost skončila až v polovině června. Jak rychle se fiskální stimuly začaly projevovat na spotřebě, tak rychle ale jejich efekt odezněl a tak zatímco od dubna do června objem tržeb z maloobchodního prodeje vždy rostl, v červenci se prodeje propadly o 0,5% a v srpnu o dalších 0,3%. To vše i přes pokles cen benzínu, který pomáhal částečně ulevit výdajům za dopravu. Zatímco druhé čtvrtletí přineslo spotřebitelských výdajům růst, nadcházející dvě pravděpodobně nabídnou jejich pokles, což bude samo o sobě výraznou brzdou dalšímu růstu HDP.

Hůře si pravděpodobně povede i čistý export, který byl v druhém čtvrtletí největším zdrojem hospodářského růstu, když se import snižoval o 7,6%, zatímco export rostl o silných 13,2%. V případě že by ostatní položky HDP zůstaly beze změny, pak by jen čistý export sám o sobě stačil v 2Q vyvolat hospodářský růst ve výši 3,1% ,což je nebývalý přírůstek v porovnání s výsledky z předchozích čtvrtletí (viz. obrázek), avšak v případě Spojených států zároveň i ojedinělá a neudržitelná epizoda. Několik posledních čtvrtletí sice bylo pro americký export mimořádně plodnými, když firmy z celého světa využívaly propadu dolaru a zasypaly americké společnosti objednávkami, druhá polovina tohoto roku však přinesla vedle prudkého zpevnění americké měny také výrazné zpomalení hospodářského růstu v Evropě a Japonsku, které povede k poklesu zahraniční poptávky. Čistý export tak sice bude i v dalších čtvrtletích pomáhat k růstu HDP, jeho příspěvky však již budou nižší.

To horší teprve přijde

Americkou ekonomiku tak v druhé polovině roku čeká daleko těžší prostředí než tomu bylo doposud, o čemž obchodníky začínají přesvědčovat i výsledky z posledních dvou měsíců. Vedle snížení spotřebitelských výdajů a růstu deficitu obchodní bilance, se nadále zhoršuje situace na pracovním trhu, kde vzrostla nezaměstnanost během čtyř měsíců skokově o 1,1% na srpnových 6,1% a v růstu bude i nadále pokračovat, když firmy nejenže nejsou schopny vytvářet pracovní místa pro nově příchozí na pracovní trh, ale zároveň již osmým měsícem pokračují v propouštění. Zpomalení spotřebitelských výdajů a nižší přírůstek čistého exportu tak bezpodmínečně přinese oslabení dvou hlavních pilířů, které doposud podpíraly hospodářský růst a bez šancí na jakékoliv zlepšení je zatím i pilíř třetí, kterým jsou hrubé soukromé domácí investice. Ten je od čtvrtého čtvrtletí 2006 vůbec největší brzdou hospodářského růstu, což je dáno hlavně krizí na trhu s bydlením, která jen za posledních dvanáct měsíců snížila objem investic do bydlení o 20%. K tomu všemu se navíc přidává finanční krize, která v září vstoupila do zcela nové fáze a přestože se dotýká také Evropy, Spojené státy, jako epicentrum ponesou její následky mnohem déle.

Zatím pouze korekce

Americký dolar, který se 10. září dostal na páru s evropskou měnou až k ceně 1,39 EUR/USD, se má i nadále o co opírat, když mu pomáhají zejména klesající ceny ropy a spekulace na možné snižování úrokových sazeb v Evropě, které přijde pravděpodobně již v příštím roce jako reakce na prudký pokles inflačních tlaků. Zpomalující ekonomika, pokračující krize na trhu s bydlením, kde stále existují téměř roční zásoby neprodaných domů, společně s krizí na finančních trzích, která se na výkonnosti amerického finančního sektoru podepíše díky chystaným regulacím pravděpodobně na dalších několik let, však rozhodně nevytváří prostředí, ve kterém by dolar mohl navázat na své masivní zisky z předchozích měsíců. Dlouhodobý trend směrem ke slabšímu dolaru, který začal již v roce 2002, si tak sice prochází druhou výraznou korekcí, na jeho přítomnosti se ale zatím nic nemění.

Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers Česká republika.