Bavlna - jeden z prvních komoditních futures

V posledním století jí sice vyrostl silný konkurent v podobě syntetických vláken, nicméně bavlna je i přesto mezi spotřebiteli stále velmi oblíbená. Bavlna provázela lidské pokolení odnepaměti. První skutečné důkazy o zpracovávání této plodiny pocházejí z Mexika, kde byly objeveny tkaniny z doby 5 tisíc let př.n.l. O dva tisíce let později přicházejí zmínky z Indie, Pákistánu a Egypta. Do Evropy se bavlna dostala díky arabským obchodníkům kolem 8-9.století n.l. a v 16.století již byla známa všude ve světě. Na významu nabyla tato komodita v období průmyslové revoluce, kdy byly pro zpracování poprvé použity stroje. Efektivita zpracování v následujících letech rostla a jedinou brzdou byl pracný sběr suroviny. V roce 1793 byl ovšem vynalezen stroj na čištění surové bavlny a prudkému růstu produkce již nic nestálo v cestě. Ekonomický růst řady oblastí se stal na výše zmíněné plodině zcela závislý. S historií bavlny byl dokonce spojen i osud nedávno zkrachovalé investiční banky Lehman Brothers. Počátky firemní historie byly totiž spjaty právě s obchodem s bavlnou, jež tehdy patřila ve Spojených státech mezi nejvýznamnější plodiny.

Obchodování s bavlnou položilo základy moderním komoditním burzám. V průběhu průmyslové revoluce se s komoditou začalo intenzivně obchodovat, nicméně dodávky přes moře byly často nevyzpytatelné, což způsobovalo fluktuace v cenách. Situace byla částečně vyřešena vytvořením tzv. on arrival contracts, jejichž podstata byla velmi jednoduchá. Dovozci vyslali zpravodaje, který přivezl informace o nákladu na cestě, rychlejší lodí. Následně stanovili ceny založené na datu předpokládaného příjezdu dodávky a prodali je továrnám, které musely čekat na příjezd nákladu. Metoda se brzy rozšířila i do ostatních zemí a byla aplikována na různé druhy produktů. Informace zrychlil vynález telegrafu a z on arrival kontraktů se postupem času vyvinuly futures kontrakty. Bavlna se stala jedním z prvních obchodovaných futures kontraktů vůbec, který se ve Spojených státech obchoduje již od roku 1870 (New York Cotton Exchange).

Bavlna se pěstuje ve více jak 70 zemích světa, převážně v teplých oblastech. Kvalitu bavlny je možné rozčlenit na základě několika rozlišných kritérií – délka vláken, čistota úrody, barva a další. Úroda je velmi citlivá na změny teplot, přičemž ji mohou ohrozit nejen mrazy, ale i vedra. Vážnou hrozbou jsou také škůdci a nemoci. Bavlna je cílem přibližně 1300 druhů různých škůdců a není tedy divu, že se při jejím pěstování spotřebuje obrovské množství pesticidů a insekticidů. Jen samotné pesticidy se v průběhu roku aplikují 10-20x. Chemikálie směřující na pěstování bavlny jsou zodpovědné za více jak 20% celosvětové poptávky po insekticidech a za více jak 10% poptávky po pesticidech. Výše zmíněnou závislost lze odstranit pěstováním geneticky modifikované bavlny, která je odolná vůči celé řadě škůdců a některým chorobám. Při jejím pěstování dochází k úsporám až 80% insekticidů. Geneticky modifikované plodiny se v současnosti pěstují ve 23 zemích. Modifikovaná bavlna se pěstuje v 8 státech na 15 milionech hektarů, což je přibližně 43% celosvětové bavlny.

Obr. 1: Plocha osetá geneticky modifikovanou bavlnou (v mil. hektarů, Zdroj: ISAAA)

Při pěstování se ve velké míře využívají i hnojiva. V průběhu růstu je důležité pravidelné zavlažování plodiny, které je ve vyspělých zemích zajišťováno zavlažovacími systémy. V rozvojových zemích bývají však s vodu často problémy. Bavlna poskytuje úrodu jednou za rok.

Největšími producenty bavlny jsou Čína, Spojené státy, Indie, Pákistán, Uzbekistán a Egypt. Většina zemí produkujících bavlnu pravidelně spotřebovává celou svou produkci, a proto je celosvětový obchod závislý na produkci několika nejvýznamnějších států. Čína, Spojené státy, Indie a Pákistán jsou zodpovědné přibližně za dvě třetiny celosvětové produkce. Bavlna hraje významnou úlohu i v zemích Afriky, kde je zdrojem obživy pro nezanedbatelnou část obyvatel. V marketingovém roce 2008/09 by měla produkce bavlny dosáhnout 24,42 milionů tun.

Od roku 1940 roste poptávka po bavlně průměrným tempem 2% za rok, což zhruba odpovídá tempu růstu produkce. Od konce druhé světové války rostl z hlediska spotřeby význam rozvíjejících se zemí, které jsou v současnosti zodpovědné za více jak 80% veškeré celosvětové poptávky po bavlně. Za jejich dominantním postavením stojí nižší pracovní náklady, které v minulosti vedly k přesunu textilního průmyslu z rozvinutých zemí. Mezi největší spotřebitele bavlny na světě patří země, které jsou zároveň dominantními producenty komodity. Na prvním místě je Čína, dále pak Spojené státy, Indie a Pákistán. Celosvětová spotřeba by se měla v marketingovém roce 2008/09 pohybovat na úrovni 26,9 milionů tun. Hlavní využití nachází bavlna v textilním průmyslu, kde se spotřebuje přes 60% celosvětové produkce. Dále se používá při výrobě rozličných produktů pro domácnost a v neposlední řadě i v průmyslu.

Obr. 2: Produkce, spotřeba (v milionech tun) a poměr zásob ke spotřebě u bavlny (ZDROJ: USDA)

Výsledná cena bavlny na trzích je ovlivněna řadou faktorů, přičemž nikoho nepřekvapí, že nejdůležitější je vztah mezi nabídkou a poptávkou. Na straně nabídky hraje prim počasí, jehož vrtochy mohou způsobit poškození úrody a tím i výpadky produkce. Nezanedbatelnou roli hrají i škůdci a choroby. Vzhledem k vysoké koncentraci produkce je dále nutné bedlivě sledovat politické prostředí v jednotlivých zemích, především pak úroveň dotací zemědělcům a vývozní cla. Změny v poptávce nebývají skokové. Úroveň spotřeby nicméně ovlivňuje poptávka po substitutech v podobě umělých vláken, jejichž náklady na výrobu jsou z velké míry spjaty s cenami ropy. Vyšší cena syntetických vláken zvyšuje poptávku po bavlně. Ropa má ovšem vliv i na bavlnu. Zvyšující se cena černého zlata a plynu totiž ovlivňuje negativně cenu pesticidů, insekticidů a hnojiv, jež se hojně využívají při pěstování.

Cena bavlny propadla během prvních devíti měsíců roku 2008 o více jak 15%. Situace mezi nabídkou a poptávkou ovšem zůstává napjatá. V budoucnu bude i nadále s největší pravděpodobností docházet k omezování produkce, protože zemědělci zaměřují svou pozornost na plodiny, které se v minulosti nejvíce zhodnotily. Bavlna mezi ně rozhodně nepatřila. Na konci roku by mělo dojít k poklesu konečných zásob, přičemž poměr zásob ku spotřebě pravděpodobně klesne na nejnižší úroveň od sezóny 1994/95. Druhou stranou mince je ovšem zpomalující hospodářský růst ve světě, který zapříčiní stagnaci poptávky a není vyloučen ani její pokles. Pokud by ovšem poptávka dlouhodobě převyšovala nabídku, je pravděpodobné, že bychom se mohli dočkat růstu ceny. Obchodům s bavlnou dominuje burza IntercontinentalExchange v New Yorku (bývalý New York Board of Trade – NYBOT). Cena je zde vyjadřována v centech za libru, přičemž velikost kontraktu činí 50 000 liber.

UPOZORNĚNÍ

TATO ZPRÁVA JE POUZE INFORMATIVNÍ A NENÍ MYŠLENA JAKO NÁVRH NEBO NABÍDKA KE KOUPI ČI PRODEJI JAKÉKOLIV KOMODITY, FUTURES KONTRAKTU, OPCE NEBO JINÉHO INVESTIČNÍHO NÁSTROJE. AČKOLIV FAKTA A INFORMACE ZDE OBSAŽENÉ JSOU ZÍSKÁNY ZE ZDROJŮ, KTERÉ COLOSSEUM, A.S. („SPOLEČNOST“) POVAŽUJE ZA VĚROHODNÉ, NEZARUČUJEME JEJICH PŘESNOST A JAKÁKOLIV INFORMACE MŮŽE BÝT NEÚPLNÁ NEBO ZKRÁCENÁ. SPOLEČNOST NEODPOVÍDÁ ZA TYPOGRAFICKÉ CHYBY V TÉTO ZPRÁVĚ. VEŠKERÉ NÁZORY A ODHADY V TÉTO ZPRÁVĚ VYJADŘUJÍ NÁZOR SPOLEČNOSTI K DATU TÉTO ZPRÁVY A VYHRAZUJE SI PRÁVO NA JEJICH ZMĚNU BEZ PŘEDCHOZÍHO UPOZORNĚNÍ.

SPOLEČNOST, JEJÍ POBOČKY, PŘEDSTAVITELÉ A/NEBO ZAMĚSTNANCI MOHOU, ALE NEMUSÍ KDYKOLIV DRŽET KRÁTKÉ A/NEBO DLOUHÉ POZICE V JAKÉKOLIV KOMODITĚ, FUTURES KONTRAKTU, OPCI NEBO JINÉM INVESTIČNÍM NÁSTROJI ZMIŇOVANÉM V TÉTO ZPRÁVĚ. PŘÍKAZY UVEDENÉ V TOMTO DOKUMENTU MOHOU BÝT POUZE ILUSTRATIVNÍ A SPOLEČNOST JE MŮŽE, ALE NEMUSÍ PROVÁDĚT NA TRHU. VEŠKERÉ NÁZORY V TÉTO ZPRÁVĚ JSOU NÁZORY ANALYTICKÉHO ODDĚLENÍ SPOLEČNOSTI. JEDNOTLIVÍ OBCHODNÍCI NEBO JINÉ FIREMNÍ PUBLIKACE MOHOU VYJADŘOVAT ROZDÍLNÝ NEBO PROTICHŮDNÝ NÁZOR. NÁZORY V TÉTO ZPRÁVĚ MOHOU BÝT ZALOŽENY NA RŮZNÝCH ANALYTICKÝCH METODÁCH NEBO DISCIPLÍNÁCH. NAPŘÍKLAD FUNDAMENTÁLNÍ A TECHNICKÁ ANALÝZA OBVYKLE POUŽÍVAJÍ RŮZNÉ METODY A ODLIŠNÉ ČASOVÉ OBDOBÍ, PROTO MOHOU ČINIT RŮZNÉ ZÁVĚRY OHLEDNĚ VÝVOJE STEJNÉ KOMODITY, TERMÍNOVÉHO KONTRAKTU NEBO JINÉHO INVESTIČNÍHO NÁSTROJE.

INVESTIČNÍ STRATEGIE POPISOVANÉ V TÉTO ZPRÁVĚ JSOU RISKANTNÍ A NEJSOU VHODNÉ PRO KAŽDÉHO INVESTORA. POKUD PLNĚ NEPOROZUMÍTE PODMÍNKÁM A RIZIKUM POPISOVANÝCH OBCHODŮ, VČETNĚ ROZSAHU POTENCIÁLNÍHO RIZIKA ZTRÁTY, KTERÉ MUŽE DOSÁHNOUT A V URČITÝCH PŘÍPADECH I PŘESÁHNOUT HODNOTU PŮVODNÍ INVESTICE, MĚLI BYSTE SE TAKOVÝCH OBCHODŮ ZDRŽET. VÝSLEDKY INVESTIC MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ZÁRUKOU VÝNOSU BUDOUCÍCH.

VÍCE INFORMACÍ ZÍSKÁTE NA STRÁNKÁCH COLOSSEUM.