Kruté šestinedělí investorů i fondů

Musíme si ovšem uvědomit, že skutečná finanční krize vypukla až den po bankrotu Lehman Brother a po převzetí Morgan Stanley od Bank of America, tedy od 15. září. Do té doby sice nálada na trzích signalizovala problémy, ale jen v lokální hypoteční oblasti. Ty také infiltrovaly do „kolaterizovaných hybridů“ CDO, ale o potížích s jejich pojištěním formou CDS (credit default swaps) se stále jen šuškalo. Až tedy bankrot Lehmanů spustil stavidla kreditní krize naplno. A od té doby se vlastně nepodařilo rozhýbat trhy nejen trhy s dluhopisy, ale mezi bankami vůbec. Banky stále po očku koukají jedna na druhou a čekají, kdy kolik kostlivců z kterých skříní vypadne. Takové CDS od Lehmanů se na aukci vydražilo jen za 8 % své (původní) hodnoty.

Ještě jeden Island a pojedeme z kopce jak po náledí

Oba typy těchto papírů se dostaly do aktiv všech možných finančních institucí (vžil se pro ně vtipný neologismus „toxická aktiva“) včetně evropských, arabských a kdovíjakých. Další hrůzné divadlo předvedl Island a explodovalo tím nebezpečí dokonce i v oblasti dosud „bezpečné“ – totiž státních dluhopisů.

Otevřela se tím další propast, tentokrát ještě hlubší: evropské banky totiž sice nemají takové potíže v hypotékách, ale zato ještě větší sumy půjčily do východoevropských zemí. A jaké problémy má Maďarsko, Ukrajina, Srbsko a kdoví, kdo ještě, sedozvídáme jen postupně (a co Argentina a ostatní latinskoamerické země?). Zatím tomu nejhoršímu zabránil MMF obrovskými půjčkami. Ale ještě jeden Island a pojedeme z kopce jak po náledí.

Nerealistický obraz rychlých korekcí na trzích

Při ohlédnutí zpět vidíme, že od 15. září do prozatímního dna poklesu 27. října tsunami poklesů srazilo indexy S&P500 o 28 %, DAX o 26 %, ruský RTS o 48 %, náš PX o 46% (japonská burza padla dokonce nejníž od roku 1982). Zda jsme v den výročí vzniku naší republiky 28. října při dvouciferném rekordním růstu amerických trhů viděli skutečný odraz ode dna, lze zatím jen spekulovat právě tak jako o skutečném budoucím dopadu potenciální recese na reálnou ekonomiku.

Uvědomme si však důležitou okolnost – nerealistický obraz podobných rychlých korekcí na trzích. Reálně se na nich „točí“ snad jen asi jedna tisícina obchodovaných akcií a „hraje“ zde jen maličký zlomek jejich držitelů – jen ti skutečně aktivní hráči. Ti se řídí především krátkodobými trendy, tzv. daytradeři dokonce jen intradenními pohyby. Nereprezentují tedy zdaleka skutečný obraz ohodnocení jednotlivých titulů, protože ignorují fundamentální data o firmách a řídí se jednoduchou krátkodobou strategií dosažení (inkasování) zisků na kolísavém trhu.

Od 28. října tedy ztráty všechny trhy korigují, ale pozor – zatím jsme se dostali jen na úroveň, kde byly indexy kolem 20. října. Pořád ještě ztráty od loňského maxima u S&P přesahuje 38 % a našemu PX ještě chybí skoro 55 % – polovina z toho jde právě na konto posledních šesti neděl.

Největší zásah inkasovaly fondy peněžního trhu

Hodnotu ztratily všechny fondy a pohled na jejich měsíční výkonnost je doslova hrůzostrašný. Nutno říci, že naši investoři se „drží“ a zdaleka nepropadli panice. Nejstatečněji se chovají podílníci akciových fondů, přestože na ně halloweenské strašidlo mává 50% ročními ztrátami. Odliv vzrostl ze smíšených fondů (tam šli i méně „ostřílení“ podílníci) a zvýšený tlak zažívají dluhopisové fondy. I u nich se totiž měsíční ztráta dosahuje 6 či 7 %, děsivé 20% poklesy vidíme u fondů korporátních dluhopisů. I „doporučený“ dvouletý horizont ukazuje ztráty, a to nemusí být všem dnům konec…

Objemem největší zásah ovšem inkasovaly fondy peněžního trhu, které vykazují odkupy za 13 miliard korun z celkového odlivu 18 miliard korun. I tyto fondy totiž vykázaly nevídaný pokles hodnoty podílových listů, i když jen o cca 2 až 3 %.

Nu a nakonec vysvětlení, kam že to nosíme úspory: do našich milovaných bank, samozřejmě! Jen za první tři čtvrtletí letošního roku tak vklady vzrostly o 104 miliardy, z toho o 88 miliard korun nabobtnaly běžné účty. Jak se asi projeví propad hodnoty investic v poradenském „zlatém dole“ IŽP, teprve uvidíme. Náš fondbyznys však jednoznačně zažije nejhorší rok v historii.