Musíme si ovšem uvědomit, že skutečná finanční krize vypukla až den po bankrotu Lehman Brother a po převzetí Morgan Stanley od Bank of America, tedy od 15. září. Do té doby sice nálada na trzích signalizovala problémy, ale jen v lokální hypoteční oblasti. Ty také infiltrovaly do „kolaterizovaných hybridů“ CDO, ale o potížích s jejich pojištěním formou CDS (credit default swaps) se stále jen šuškalo. Až tedy bankrot Lehmanů spustil stavidla kreditní krize naplno. A od té doby se vlastně nepodařilo rozhýbat trhy nejen trhy s dluhopisy, ale mezi bankami vůbec. Banky stále po očku koukají jedna na druhou a čekají, kdy kolik kostlivců z kterých skříní vypadne. Takové CDS od Lehmanů se na aukci vydražilo jen za 8 % své (původní) hodnoty.
Ještě jeden Island a pojedeme z kopce jak po náledí
Oba typy těchto papírů se dostaly do aktiv všech možných finančních institucí (vžil se pro ně vtipný neologismus „toxická aktiva“) včetně evropských, arabských a kdovíjakých. Další hrůzné divadlo předvedl Island a explodovalo tím nebezpečí dokonce i v oblasti dosud „bezpečné“ – totiž státních dluhopisů.
Otevřela se tím další propast, tentokrát ještě hlubší: evropské banky totiž sice nemají takové potíže v hypotékách, ale zato ještě větší sumy půjčily do východoevropských zemí. A jaké problémy má Maďarsko, Ukrajina, Srbsko a kdoví, kdo ještě, sedozvídáme jen postupně (a co Argentina a ostatní latinskoamerické země?). Zatím tomu nejhoršímu zabránil MMF obrovskými půjčkami. Ale ještě jeden Island a pojedeme z kopce jak po náledí.
Nerealistický obraz rychlých korekcí na trzích
Při ohlédnutí zpět vidíme, že od 15. září do prozatímního dna poklesu 27. října tsunami poklesů srazilo indexy S&P500 o 28 %, DAX o 26 %, ruský RTS o 48 %, náš PX o 46% (japonská burza padla dokonce nejníž od roku 1982). Zda jsme v den výročí vzniku naší republiky 28. října při dvouciferném rekordním růstu amerických trhů viděli skutečný odraz ode dna, lze zatím jen spekulovat právě tak jako o skutečném budoucím dopadu potenciální recese na reálnou ekonomiku.
Uvědomme si však důležitou okolnost – nerealistický obraz podobných rychlých korekcí na trzích. Reálně se na nich „točí“ snad jen asi jedna tisícina obchodovaných akcií a „hraje“ zde jen maličký zlomek jejich držitelů – jen ti skutečně aktivní hráči. Ti se řídí především krátkodobými trendy, tzv. daytradeři dokonce jen intradenními pohyby. Nereprezentují tedy zdaleka skutečný obraz ohodnocení jednotlivých titulů, protože ignorují fundamentální data o firmách a řídí se jednoduchou krátkodobou strategií dosažení (inkasování) zisků na kolísavém trhu.
Od 28. října tedy ztráty všechny trhy korigují, ale pozor – zatím jsme se dostali jen na úroveň, kde byly indexy kolem 20. října. Pořád ještě ztráty od loňského maxima u S&P přesahuje 38 % a našemu PX ještě chybí skoro 55 % – polovina z toho jde právě na konto posledních šesti neděl.
Největší zásah inkasovaly fondy peněžního trhu
Hodnotu ztratily všechny fondy a pohled na jejich měsíční výkonnost je doslova hrůzostrašný. Nutno říci, že naši investoři se „drží“ a zdaleka nepropadli panice. Nejstatečněji se chovají podílníci akciových fondů, přestože na ně halloweenské strašidlo mává 50% ročními ztrátami. Odliv vzrostl ze smíšených fondů (tam šli i méně „ostřílení“ podílníci) a zvýšený tlak zažívají dluhopisové fondy. I u nich se totiž měsíční ztráta dosahuje 6 či 7 %, děsivé 20% poklesy vidíme u fondů korporátních dluhopisů. I „doporučený“ dvouletý horizont ukazuje ztráty, a to nemusí být všem dnům konec…
Objemem největší zásah ovšem inkasovaly fondy peněžního trhu, které vykazují odkupy za 13 miliard korun z celkového odlivu 18 miliard korun. I tyto fondy totiž vykázaly nevídaný pokles hodnoty podílových listů, i když jen o cca 2 až 3 %.
Nu a nakonec vysvětlení, kam že to nosíme úspory: do našich milovaných bank, samozřejmě! Jen za první tři čtvrtletí letošního roku tak vklady vzrostly o 104 miliardy, z toho o 88 miliard korun nabobtnaly běžné účty. Jak se asi projeví propad hodnoty investic v poradenském „zlatém dole“ IŽP, teprve uvidíme. Náš fondbyznys však jednoznačně zažije nejhorší rok v historii.




Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
